English version
Upozornila na to poradenská společnost BDO. Finanční správu musí o uspořádáních informovat jejich zprostředkovatelé, případně samotní daňoví poplatníci. Oznamovací povinnost platí od loňska a vyplývá ze směrnice EU. Sedmadvacítka chce mít větší přehled o tzv. agresivním daňovém plánování podniků, které se snaží optimalizovat daně.
Směrnice DAC VI se vztahuje na všechny přímé daně (tedy daň z příjmů, silniční daň, daň z nemovitých věcí…). Netýká se DPH, spotřební daně, cel ani příspěvků na sociální a zdravotní pojištění.
Co je daňové přeshraniční uspořádání? Otázky a odpovědi správce daně
Oznámení lze podat v češtině i angličtině
Novelizovaná směrnice se stala součástí českého právního řádu loni. „Správcem oznámení je Specializovaný finanční úřad. Lze ho podat v češtině i angličtině. Úřad si nicméně může vyžádat překlad volných textových polí,“ vysvětluje partner poradenské společnosti BDO Jiří Jandečka.
Kvůli pandemii prodloužila česká vláda oznamovací lhůty. „Do 28. února 2021 musí firmy ohlásit daňově optimalizační uspořádání, k jejichž vzniku byl podniknut první krok mezi 25. červnem 2018 a 30. červnem 2020. To je období, k němuž se váže účinnost směrnice DAC6,“ uvedl Jiří Jandečka.
„Do 30. dubna 2021 je pak třeba oznámit aktualizované údaje ohledně změn provedených do konce roku 2020,“ dodal.
Povinnost stačí splnit jen jednou a v jednom státě EU. „Pro ilustraci: česká firma využívá uspořádání, které zahrnuje Česko, Německo a Kypr. V takovém případě stačí, když o uspořádání informuje jen český úřad. Ale pokud tak už učinila v Německu, v Česku ani na Kypru ho už znovu hlásit nemusí,“ doplňuje Jandečka. Česká firma nemusí nic oznamovat ani v případě, že vše zařídí například kyperský či německý zprostředkovatel.
Každému nově oznámenému přeshraničnímu uspořádání je přiřazeno jedinečné identifikační číslo (A-ID). Podobně se vždy automaticky vygeneruje unikátní identifikační číslo podání (D-ID). Obě čísla zasílá finanční správa na vaši e-mailovou adresu a slouží jako důkaz splnění povinnosti. Proto by si tyto e-maily měli zástupci firem uchovat.
Naplňování směrnice DAC6 komplikují výkladové nejasnosti, které Komora daňových poradců konzultuje s Generálním finančním ředitelstvím. „Ne vždy panuje jistota, kde je hranice mezi tím, co se musí hlásit a co ne. Nejen v Česku, ale i v jiných státech EU bude ještě patrně dlouho trvat, než se množství výkladových nejasností vyřeší. Nakonec asi v řadě případů rozhodne až soud EU,“ uzavřel Jandečka.
S využitím tiskové zprávy BDO
