To kontrastuje s postoji zaměstnanců, když ženy vyjadřují se svým finančním ohodnocením výrazně vyšší nespokojenost než muži. V případě základní mzdy je velmi nespokojeno 11 procent žen, což je téměř dvojnásobek než u mužů (6 %), a naopak spíše spokojeno je pouze 31 procent žen, což je méně než v případě mužů (42 %).

Čísla ukázal průzkum společností EY a Hays v ČR, které ho se zúčastnilo 348 zaměstnavatelů a 480 zaměstnanců.

Další rozpor mezi zaměstnavateli a zaměstnanci ukazuje odpověď na otázku, zda vidí výhody ve zveřejňování mezd. Zatímco 67 procent firem v tom výhodu nevidí, naopak podle více než poloviny zaměstnanců (52 procent) zvýšení transparentnosti v odměňování smysl má.

Jako překážku ve zveřejňování mezd vidí zaměstnavatelé především zvýšení tlaku na růst platů. Naopak přínosem jejich zveřejňování jsou z pohledu firem především snadnější nábor nových zaměstnanců (mužů i žen) a lepší řízení jejich očekávání.

Česko v EU nepatří mezi premianty

„Česko není v rovném odměňování mezi ženami a muži v rámci EU zrovna premiantem, naopak patří mezi země s nejvyšším rozdílem v jejich mzdě. Na požadavky evropské směrnice, která podporuje větší transparentnost v odměňování, přitom nejsou plně připraveny více než čtyři pětiny českých zaměstnavatelů,“ říká Zdeněk Dušek, partner v oddělení Business Consulting, EY Česká republika.

„Vysoký poměr zaměstnavatelů, kteří nevidí výhody ve zveřejňování mezd, plyne hned z několika obav. K těm patří například riziko rostoucích nákladů v důsledku potenciálního zvýšeného tlaku na růst mezd či snížení konkurenceschopnosti na pracovním trhu. Implementace rovného odměňování ovšem v důsledku vede ke zvýšené motivaci a spokojenosti uchazečů na pracovišti, i proto zavedení směrnice většina zaměstnanců vítá,“ popisuje obchodní ředitelka personální společnosti Hays Klára Hrubá.

Diverzita ve vedení podniků? Čtyři pětiny CEO jsou muži, žen ale přibývá

Průzkum dále zjišťoval, jaký je u respondentů skutečný rozdíl v ohodnocování mužů a žen. Zde 69 procent firem uvedlo, že menší než pět procent. Na straně zaměstnanců společnosti EY a Hays také mimo jiné zjišťovaly, kdo z blízkých ví, kolik respondent vydělává: na prvním místě figurují s 54 procenty rodiče.

Průzkum reagoval na směrnici EU 2023/970, která bude pro zaměstnavatele znamenat poměrně zásadní nové povinnosti. Již při náboru nového zaměstnance budou muset zveřejňovat úroveň minimální mzdy, která mu bude přiznána, nebo sdělit, jaká je průměrná výše mzdy mužů i žen se stejným druhem práce. Zaměstnavatelé s více než 100 zaměstnanci budou mít také povinnost zasílat údaje o mzdách do centrálního systému.

Průzkum realizovaly společnosti EY a Hays na podzim 2024. Téměř 350 zaměstnavatelů a 480 zaměstnanců (účastnících se průzkumu) pokrylo většinu významných odvětví průmyslu a služeb české ekonomiky a velikost zaměstnavatelů od malých a středních firem až po řadu podniků zaměstnávajících více než tisíc lidí.