English version
Podnikatelé během kulatého stolu Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy se státní pojišťovnou EGAP v pražském Florentinu zároveň k tomuto požadavku zformulovali společné stanovisko, které adresovali ministerstvu financí a resortu průmyslu a obchodu.
„Po covidové pandemii přišla pro české firmy další výzva v podobě jejich pomoci válkou zasažené Ukrajině. Covid-19 je aktuálně pod kontrolou a podnikatelům bezprostředně nehrozí pandemická opatření v podobě omezování jejich byznysu. Přealokování zbylých prostředků ze záchranného programu Covid Plus do rozpočtu pojišťovny EGAP proto považujeme za logické a efektivní,“ vysvětlil prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Exportní pojišťovna EGAP aktuálně nabízí českým firmám vyvážejícím na Ukrajinu pojištění kryté speciálním programem Fond Ukrajina. Jako první jej využil tradiční výrobce zemědělské techniky BEDNAR FMT z Rychnova nad Kněžnou. Do lvovské oblasti tak zamíří širokozáběrové stroje určené právě pro rozsáhlá ukrajinská obilná pole.
Vláda schválila návrh na posílení kapitálu EGAP. Umožní to pojišťovat vývoz na Ukrajinu
„Aktuálně zpracováváme zhruba další dvě desítky žádostí o pojištění vývozu na Ukrajinu v celkovém objemu přesahujícím 250 milionů korun. Nejčastěji se chtějí pojistit právě výrobci zemědělské techniky a také potravinářské firmy. S rostoucím zájmem firem o pomoc Ukrajině poroste i potřeba zajištění financování případů na Ukrajině,“ říká David Havlíček, předseda představenstva EGAP.
Kulatými stoly a dalšími akcemi chce Hospodářská komora i Svaz průmyslu zvýšit informovanost podnikatelské veřejnosti o možnostech exportu na Ukrajinu a způsobech pomoci tamní ekonomice.
„Téměř dvě pětiny českých firem postrádají podle čerstvého šetření Hospodářské komory konkrétní informace o možnostech investic a poválečné pomoci na Ukrajině. Chybí jim nejen informace o potřebách ukrajinské strany, ale také podrobnosti o tom, jakými konkrétními způsoby se v obnově angažuje česká vláda. To chceme postupně spolu s partnery měnit a přispět k rozvoji obchodních vztahů,“ dodává Zdeněk Zajíček.
„Aby se Ukrajina vrátila po invazi do standardů 21. století, bude klíčová především synchronizace, adresná a rychlá obnova země. Zajištění této obnovy bude možné jen ve spolupráci s firmami, ať českými nebo zahraničními. Za Svaz průmyslu a dopravy budeme usilovat o to, aby k vyjednávání zakázek docházelo v transparentním režimu a aby byly podmínky účasti nastaveny rovnoměrně. České firmy musí k tomu dostat od státu stejnou institucionální a finanční podporu jako firmy z ostatních členských zemí EU, a to jak ve fázi přípravné, tak během samotné realizace,“ říká ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR Lukáš Martin.
O poválečné obnově a možnostech spolupráce jednaly české firmy už v červenci přímo na Ukrajině se zástupci místních samospráv i firem. Třicítka českých podnikatelů tehdy pod vedením Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy doprovodila na pracovní cestě vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného. „Je vidět, že život a byznys se nezastavil ani na válkou postiženém východě Ukrajiny. Naše přítomnost zde ukázala ukrajinským partnerům, že to jako Češi myslíme s obnovou země vážně. V tomto směru tedy považuji naši misi za úspěšnou,“ vyzdvihl Tomáš Kopečný.
Oficiální jednání s představiteli ukrajinské vlády k obnově válkou zničené země zorganizovala také Evropská asociace obchodních a průmyslových komor Eurochambres pod vedením svého prezidenta Vladimíra Dlouhého.
„Ukrajinský byznys je i přes extrémně náročné podmínky stále aktivní a připravený obchodovat po celé Evropě. Taková hospodářská spolupráce je zásadní pro udržení chodu ekonomiky a pro položení základů pro obnovu a rekonstrukci země. Právě proto jsme se do Kyjeva vydali,“ uvedl prezident Eurochambres Vladimír Dlouhý, který se sešel například s náměstkyní ukrajinského ministra ekonomiky Naďou Bigun a vicepremiérkou země Olgou Stefanišynovou.
Minirozhovor s Tomášem Kopečným
Jaké příležitosti vidíte pro české firmy v oblasti poválečné obnovy Ukrajiny?
V oblasti rekonstrukce evidujeme již teď obrovský zájem o infrastrukturní projekty, ať už se to týká oborů stavebnictví, či energetiky. Významné také budou zakázky pro firmy ze sektoru zdravotnictví, protože v Ukrajině vzniká, či je rekonstruována, nebo nově vybavována celá řada odborných zdravotnických zařízení. Dalším klíčovým sektorem je bydlení, protože válka zničila desetitisíce obytných domů. Celkově více než 40 procent zakázek, které Ukrajina v současné době vypisuje, se týká stavebnictví.
Podle HK ČR bude nutné, aby Ukrajina pro české firmy vytvořila vhodné podmínky. Pokročila nějak v tomto směru podle vašich informací Ukrajina? A pokud ano, jak konkrétně?
Souhlasím s tím, že podmínky by měly být pro všechny stejné a procesy financování zakázek transparentní, zejména pokud k obnově využíváme masivní prostředky velkých mezinárodních finančních institucí, jako je Světová banka, EBRD a EIB. Ukrajina v tomto směru ušla už značný kus cesty, kdy zřízením Agentury pro obnovu Ukrajiny pod vedením Mustafy Nayema dostala oblast identifikace priorit jasný rámec a institucionální ukotvení. Právě tato agentura bude pomáhat jednotlivým regionům i městům s přípravou složité dokumentace pro jednotlivé projekty, aby mohli žádat o zahraniční finance.
Zároveň, a to je něco, co říkám opakovaně, Ukrajina bude vysoce konkurenční prostředí, kde budou naše firmy muset obstát mezi ostatními zahraničními společnostmi. Úspěch bude často záležet na tom, jaké má daná společnost zkušenosti s orientací na ukrajinském trhu a jak se dokáže přizpůsobit realitě toho, že o projekty nebude žádat v Ukrajině, ale v tenderech, které budou vypisovat právě výše zmíněné mezinárodní finanční instituce. Důležité je také zmínit, že dle odhadů WB a UA vlády bude obnova stát kolem 411 miliard dolarů, přislíbené finanční prostředky jsou nyní v hodnotách o řád menších. Bude důležité, aby mezinárodní společenství nepolevovalo ve svém přístupu, obnova se však neobejde bez soukromých investic.
Jak jste spokojen s cestou na Ukrajinu? Byly splněny její hlavní cíle?
Na tuto misi jsme ve spolupráci Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy přivezli i 30 českých podnikatelů, za to patří sociálním partnerům veliký dík. Poděkování je také namístě směrem k Ministerstvu průmyslu a obchodu, které misi spoluorganizovalo a jehož zástupci nás doprovodili do všech navštívených měst, a samozřejmě Ministerstvu zahraničních věcí a našemu diplomatickému zastoupení ve Lvově a Kyjevě.
Navštívili jsme Lvov, Kyjev a Dnipro, kde probíhala Business fóra, která propojovala české a ukrajinské podniky. Zájem ukrajinské strany byl obrovský – několikanásobně větší co do počtu, než čítala naše delegace. V Kyjevě nás přivítala místní hospodářská komora a přibližně 100 podnikatelů a v Dnipru jsme v sále kongresového centra přivítali na 150 podnikatelů. Jsem hrdý na to, že jsme byli první takováto delegace, která se „odvážila“ cestovat na východ Ukrajiny. Slovo „odvážila“ dávám schválně do uvozovek, protože pro každého, kdo byl na místě, bylo zřejmé, že život a byznys se nezastavil ani na válkou postiženém východě, a naše přítomnost zde ukazuje ukrajinským partnerům, že to jako Češi myslíme s obnovou Ukrajiny vážně. Hlavní cíle naší cesty tak byly splněny.
Musíme ještě provést řádné vyhodnocení, nicméně se domnívám, že podnikatelská delegace byla s průběhem mise také spokojena a získala cenné kontakty a další obchodní vazby. Naši ukrajinští partneři byli velmi otevření v přístupu k nám a sdělovali nám své akutní potřeby i dlouhodobé plány. V tomto směru tedy považuji naši misi za úspěšnou. Bude jen na nás, jak dokážeme těchto kontaktů a informací využít. Jakousi pomyslnou třešničkou na dortu pak bylo schválení vládou ČR nástroje pro pojištění zakázek do Ukrajiny v rámci EGAP Fondu Ukrajina, ke kterému došlo právě během naší mise.
