English version
Přímé i nepřímé negativní důsledky války na Ukrajině pociťovala na konci dubna, tedy dva měsíce po vypuknutí konfliktu, většina českých podniků. Ekonomické škody jsou však v tomto případě vedlejší ve srovnání s utrpením nevinných lidí, kteří zahynuli, museli uprchnout před válkou nebo jsou uvězněni či dokonce násilím odvlečeni z Ukrajiny.
„Od začátku války odsuzujeme tento ničím nevyprovokovaný akt agrese a nespravedlnosti. Svaz průmyslu aktivně pomáhá řešit situaci ukrajinských uprchlíků v Česku. S postiženými firmami jejich situaci konzultujeme a společně hledáme, jak dopad války co nejvíce zmírnit,“ říká Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Pomoc uprchlíkům
Svaz průmyslu podpořil zjednodušení a zrychlení vízového procesu pro rodinné příslušníky ukrajinských pracovníků, kteří už v Česku žijí a pracují. Postavil se za posílení adaptačních programů pro uprchlíky, včetně podpory jazykových kurzů, a podpořil také automatické prodloužení platnosti současných víz všem ukrajinským občanům, kteří se nacházejí na území Česka.
České firmy díky tzv. Lex Ukrajina mohou snadněji nabídnout práci lidem, kteří uprchli před válkou, a pomoci jim začlenit se do českého prostředí. „Lex Ukrajina zjednodušil zaměstnávání Ukrajinců. Například odpadla zátěž s vyřízením žádostí o povolení k zaměstnání a povinnost hlásit volné místo na úřady práce. Nyní firmám nejvíce komplikuje zaměstnávání uprchlíků jazyková vybavenost Ukrajinců či Čechů,” říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
Členské firmy svazu průmyslu pomáhají
Členové Svazu průmyslu se sami aktivně zapojili do pomoci ukrajinským uprchlíkům. Za jejich aktivitu jim děkujeme. Přinášíme tři příklady, které dobře ilustrují, jak firmy a podnikatelé Ukrajincům pomáhají.
Atas Elektromotory Náchod
Před válkou v náchodském závodě pracovalo čtrnáct Ukrajinců, z nich bylo pět žen. Na konci dubna se počet ukrajinských zaměstnanců rozrostl na 24, z nichž 18 jsou ženy. Děti, které nemohly jít do mateřské školky, hlídá vždy jedna maminka. Už v březnu firma předala na podporu Ukrajiny částku 100 tisíc korun, zorganizovala sbírku mezi zaměstnanci a pomohla zajistit ubytování uprchlíkům. Firma také zastavila dodávky do Ruska, přestože měla nakoupené komponenty a na dodávané motory se nevztahují evropské sankce.
Continental Barum
Ukrajinským zaměstnancům po vypuknutí války firma poskytla pracovní volno, aby mohli přivézt své rodinné příslušníky do Česka. Po jejich příjezdu zaměstnanci Continentalu pomáhali řešit pracovní povolení, zakládání bankovních účtů nebo umístění dětí do školek, a to až do spuštění oficiálních integračních center. Rodinám uprchlíků firma zajistila bydlení ve svých ubytovnách a smluvních hotelech. Poskytla také finanční prostředky na rekonstrukci objektu, které na ubytování uprchlíků vyčlenilo město Otrokovice.
Liberty Ostrava
Ostravská huť uvolnila pro uprchlíky z Ukrajiny ubytovací kapacity hotelového domu Kovák. Narychlo připravila pokoje pro desítky rodin a díky pomoci zaměstnanců a lidí z okolí je dovybavila vším potřebným. V Kováku se vystřídala asi stovka běženců, na delší dobu v něm nakonec našlo zázemí na sedmdesát žen a dětí, cestu většiny zajišťovala Organizace pro pomoc uprchlíkům. Část Ukrajinců našla v huti zaměstnání. Do pomoci se zapojily další firmy jako pekárna Karla Hanka, společnost Vesuvius, McDonald’s nebo Velký svět techniky v Dolní oblasti Vítkovice.
Dopad na firmy
Části tuzemských firem se konflikt přímo dotýká. Svaz průmyslu jejich zkušenosti a požadavky předává příslušným ministerstvům, aby stát mohl postiženým firmám co nejúčinněji pomoci. Řada českých podniků se po invazi natrvalo stáhla z ruského trhu. Téměř všechny firmy, které měly ekonomickou aktivitu a plány na Ukrajině, v Rusku nebo Bělorusku, už změnily své obchodní a investiční plány.
Čtvrtina členských firem, které se zúčastnily dubnového průzkumu SP ČR o dopadech invaze a evropských sankcí, kvůli válce na Ukrajině a geopolitické situaci uvažuje o změně své exportní strategie, případně už ji změnila. Většina z nich se chce více zaměřit na státy Evropské unie, podniky by ale rády častěji exportovaly také třeba do Asie nebo Severní a Jižní Ameriky.
„Ve Svazu průmyslu a dopravy proto průběžně jednáme s ministry o podnikatelských návštěvách dalších lokalit, které jsou exportně zajímavé,” dodává Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Svaz průmyslu a dopravy ČR je také v úzkém kontaktu se svým ukrajinským protějškem ULIE (Ukrainian League for Industrial and Entrepreneurs). Propojil členy obou asociací tak, aby se mohly domluvit na dodávkách potřebných materiálů a zboží.
Změna nezměnitelného
Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu změnil svět i to, co se jevilo jako nezměnitelné. Více než 300 tisíc ukrajinských uprchlíků naše země vstřebala v řádu týdnů. Mimořádně jsme táhli za jeden provaz. Během několika dnů se povedlo vytvořit režim pro uprchlíky, aby bez překážek získali oprávnění k práci. Přestože šlo převáženě o ženy s dětmi, nabídli jsme práci více než 70 tisícům z nich.
Zatím jsme ale plně nevyužili jejich potenciál. Jazyková bariéra brání využití kompetencí, s níž lidé z Ukrajiny přichází. Ani po více než 100 dnech nemáme dotovanou plošnou výuku češtiny.
Některé okolní státy našly rychlejší nástroje, jak umožnit zapojení pracovníků s akreditovanou kvalifikací. Také my potřebujeme plně využít schopnosti ukrajinských přátel, kteří se rozhodnou (alespoň po nějaký čas) zůstat v Česku. I za cenu, že je namotivujeme se přestěhovat do regionu, kde je práce, místa pro děti ve škole i ubytování.
A pokud se všichni vrátí na Ukrajinu, zůstanou nám hřejivé vzpomínky a ještě větší díra na trhu práce, která politickou reprezentaci ani společnost příliš nevzrušuje.
Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (3Q/2022). Autor: Martin Natafaluši, manažer pro mezinárodní vztahy SP ČR
