Firmy vyrážejí do škol. Mezi studenty hledají chybějící zaměstnance



Nedostatek zaměstnanců a nedokončená dopravní infrastruktura představuje v současnosti největší brzdu tuzemské ekonomiky. Zatímco chybějící dálnice na hlavních tazích se státu nepodaří v nejbližších letech vyřešit, při hledání chybějících pracovníků mohou podnikům pomoci některé netradiční postupy.

Firmy například loví nedostatkové zaměstnance mezi studenty. Ve školách otevírají nové stáže a tréninkové programy, které jsou vstupenkou k hlavnímu pracovnímu poměru. Mladí lidé mají šanci vyzkoušet si na stáži různé pozice a ujasnit si, jaká práce je bude naplňovat. Zájem firem o studenty potvrzují také personalisté.

Zkušenost šestadvacetiletého Martina Schneidera ukazuje, že tato cesta může být pro firmy efektivní. „Byl jsem u E.ONu na letní technické brigádě a psal jsem u nich i diplomku. Měl jsem se společností dobrou zkušenost a líbilo se mi jejich pojetí trainee programu, kdy člověk rok rotuje po různých pracovištích, takže jednak získá řadu cenných zkušeností, jednak pozná, jak firma funguje. To všechno mi pomáhá v dalším rozvoji,“ vysvětluje Martin Schneider.

Kontakt se školou bude klíčový

U tréninkového programu oceňuje možnost vyzkoušet si práci v různých odděleních, protože tak člověk v praxi zjistí, co ho nejvíce baví a kde by se chtěl v budoucnu opravdu realizovat. I když hned po škole dostal několik pracovních nabídek, právě tréninkový program ho zavedl do energetické společnosti. Nastoupil v oddělení, které se zabývá rozvojem elektromobility. „E-mobilita se mi hodně líbí. Je to nové oddělení, moderní agenda, i jako nováček mám zodpovědné úkoly,“ dodává Martin Schneider.

Podobně získává E.ON nové zaměstnance také z řad studentů středních škol, se kterými spolupracuje v rámci programu Montérský dorost. V něm získají studenti tolik potřebnou praxi, seznámí se s předpisy a s příslušnou administrativou a mají možnost poznat firemní kulturu i potenciální kolegy. Ti s dobrými studijními výsledky navíc obdrží stipendium. Z programu později přechází většina účastníků do zaměstnaneckého poměru na technické pozice.

Personalisté upozorňují, že kontakt se školami bude pro firmy při dlouhodobém nedostatku lidí stále důležitější. „Aktuálně je velká poptávka po pracovní síle, takže schopní a talentovaní studenti a absolventi mají spoustu skvělých příležitostí,“ říká Kristýna Králová z Hays.

Její slova potvrzuje také Luděk Procházka ze společnosti Gerlach, která je největším poskytovatelem celních služeb v Česku. „Každý rok nabízíme studentům prostor pro odbornou praxi. Původně jsme chtěli navázat dlouhodobou spolupráci s jednou vybranou školou, ale jelikož se nám zatím každý rok přihlásil nějaký zájemce sám, nechali jsme to otevřené. V uplynulých letech jsme několik těchto studentů nakonec opravdu zaměstnali.“

Od roku 2012, kdy počet absolventů dosáhl téměř 94 tisíc, dokončuje vysokou školu každý rok méně lidí. Vloni opustilo brány vysokých škol už jen 72 tisíc mladých. Je to sice pořád výrazně víc než v 90. letech, kdy se počty absolventů pohybovaly mezi 15 a necelými 30 tisíci, ale tehdy vypadal pracovní trh zcela jinak. V současné době firmám mladí vzdělaní odborníci akutně chybějí.

Chybí střední odborné pozice

Podle expertů není problémem jen nízký počet volných lidí na trhu práce, ale také to, že chybějí v důležitých odvětvích. Na 36 procent zaměstnavatelů v ČR nemůže dlouhodobě najít dostatek vhodných uchazečů. Česká ekonomika od roku 2013 stabilně posiluje, což vede zaměstnavatele k většímu optimismu a vyšší poptávce po nových zaměstnancích. Z hlediska velikosti zaměstnavatele jsou rozdíly propastné.

„Společnosti těžko hledají vhodné kandidáty pro celou řadu pracovních pozic. Požadavky firem na zaměstnance se s technologickým pokrokem a změnou struktury ekonomiky mění stále rychleji. Mnohem rychlejším tempem, než se vyvíjí kvalifikační struktura populace. Navíc demografický vývoj vede k tomu, že aktivní populace ve vyspělých zemích se zmenšuje. Lidí je tedy na trhu práce stále méně a tito lidé mají stále rozdílnější kvalifikaci, dovednosti a očekávání ve srovnání s aktuální potřebou firem,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika.

Nároky na vzdělání uchazečů se přitom podle ní změní. „V budoucnu stále méně vyžadovat ukončené vysokoškolské vzdělání a důraz se bude přesouvat na specifickou kvalifikaci a certifikaci. Středně odborné pracovní pozice tohoto typu představují 40 procent všech pracovních míst v rámci zemí OECD a poptávka po nich nadále roste,“ doplnila Jaroslava Rezlerová.

Techničtí pracovníci výrazněji chybějí v některých průmyslovějších regionech. Potýká se s tím například Ústecký kraj. „Nedostatek zkušených uchazečů do technických oborů je způsoben zejména tím, že zdejší absolventi škol často region opouští. Nejčastěji odchází do Prahy, hojně pak i za naše hranice do Německa. Díky nově dokončené dálnici se rozmáhá i každodenní dojíždějí za prací do Prahy, kde za stejnou práci zaměstnanci dostanou stále výrazně lepší mzdu,“ vysvětluje Michaela Drncová z ústecké pobočky Grafton Recruitment s tím, že firmy se snaží nedostatek kandidátů kompenzovat i tak, že začínají častěji zvažovat nábor zahraničních pracovníků nebo oslovují absolventy škol bez zkušeností a praxe.

Místo brigádníků pracovní pohotovost

Kvůli nedostatku pracovníků musí firmy přistupovat i k dalším netradičním metodám. Jednou z nich jsou takzvané pracovní pohotovosti v době dovolených. Do té se zapojují zaměstnanci, kteří dovolenou právě nečerpají. Pracovní pohotovostí je doba, kdy zaměstnanec pro svého šéfa fakticky nepracuje, ale je k výkonu práce připraven. „Důležité je, aby pracovní pohotovost probíhala mimo běžné pracoviště. Pokud by totiž zaměstnanec byl k práci připravený na místě pracoviště, jednalo by se o pracovní dobu, za kterou zaměstnanci náleží mzda,” říká Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

Zaměstnavatel se také musí se zaměstnancem na pracovní pohotovosti dohodnout. Není možné ji nařídit. Obecně je možné se dohodnout, že v průběhu pracovního úvazku bude zaměstnanec držet pracovní pohotovost. V tomto případě už pak jednotlivé pohotovosti mohou být nařízené. Dohoda může být písemná i ústní. Jako souhlas s pracovní pohotovostí může být brán i její první výkon. Pokud zaměstnanec s pracovní pohotovostí nesouhlasí, nemůže ho zaměstnavatel vyhodit za její neplnění.

V září 2018 klesla nezaměstnanost v Česku na 3 procenta. Úřad práce evidoval celkem 224 331 uchazečů o zaměstnání, šlo o nejnižší zářijovou hodnotu od roku 1996, kdy bylo bez práce 169 024 lidí.

Dalibor Dostál