Firmy zaměstnávající Ukrajince čekají změny

Podle průzkumu 74 % výrobních, velkoobchodních a logistických firem v Česku zaměstnává cizince a 97 % z nich má pracovníky z Ukrajiny. 65 % personalistů uvedlo, že odchod Ukrajinců by byl pro firmu určitou komplikací.

„V návrhu novely jsou uvedené podmínky, za kterých získají Ukrajinci zvláštní dlouhodobý pobyt v České republice. Mezi podmínkami bude například bezúhonnost, platné cestovní doklady, nezávislost na dávkovém systému nebo ekonomická nezávislost. Proto doporučujeme firmám legální zaměstnávání ukrajinských pracovníků, které k plnění těchto podmínek výrazně pomůže. Již nyní proto mohou personalisté řešit, na kolik se to týká jejich pracovníků. Dalším bodem je prodloužení dočasné ochrany, která končí v březnu 2025. Pokud budou chtít ukrajinští uprchlíci zůstat nadále v Česku, musí zažádat o prodloužení do března 2026, jinak zde nemohou legálně pracovat,“ říká Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí dostávalo v srpnu humanitární dávku asi 93 tisíc osob. Z celkového počtu příjemců dávku čerpá 44 % žen a 39 % dětí. Celkově pak uprchlíci do státního rozpočtu již od podzimu loňského roku více peněz odvádějí, než z něj dostávají.

Před válkou mohli Ukrajinci v České republice zažádat o zaměstnaneckou kartu. Vydávání těchto karet se po začátku války výrazně omezilo a začal nový vízový režim pro uprchlíky tzv. dočasná ochrana, která aktuálně platí do března 2025. Evropská unie rozhodla o prodloužení dočasné ochrany do března 2026, Česká republika bude podmínky jejího prodloužení schvalovat na podzim v rámci novely Lex Ukrajina 7.

O zaměstnaneckou kartu mohou požádat jen Ukrajinci, kteří mohou legálně vycestovat z Ukrajiny (převážně jen ženy) nebo Ukrajinci, kteří mají dočasnou ochranu udělenou v jiné zemi než ČR. Ti Ukrajinci, kteří mají v ČR dočasnou ochranu o zaměstnaneckou kartu žádat nemohou. Prakticky o vydání zaměstnanecké karty požádalo od ledna 2024, kdy byla tato možnost obnovena, jen několik set Ukrajinců. Nastavená roční kvóta 11 000 žádostí pro generální konzulát ČR ve Lvově je z větší části nevyužitá.

Ukrajinští uprchlíci, kteří přišli do České republiky po začátku války v roce 2022, nemohou nyní zažádat o zaměstnaneckou kartu a jejich budoucnost v ČR je nejistá. Větší jistotu jim může přinést nové vízum tzv. „zvláštní dlouhodobý pobyt“, který budou moci uprchlíci získat při splnění vymezených podmínek.

Celý proces schvalování „pobytu“ je plánován online a plně digitalizován, zvláštní dlouhodobý pobyt zajistí ukrajinským uprchlíkům volný přístup na trh práce a bude platit 5 let bez ohledu na trvání válečného konfliktu na Ukrajině. Zvláštní dlouhodobý pobyt bude schvalovat na podzim Poslanecká sněmovna společně s prodloužením dočasné ochrany do března 2026 v rámci novely Lex Ukrajina 7.

Rok Fondu Ukrajina: Návrat na úroveň před válkou pojištěním vývozu za 400 milionů

Dalšími zeměmi, které personalisté uvádějí jako nejčastější národnost, kterou zaměstnávají, jsou za první Ukrajinou (97 %), pracovníci z Polska (16 %), Bulharska (9 %) nebo Maďarska (7 %).

Gabriela Hrbáčková dále dodává: „V České republice je přibližně 350 000 lidí z Ukrajiny, kterých se dočasná ochrana týká. Závislost na nich je proto alarmující a nedostatek zaměstnanců řeší jen částečně. Navíc z pohledu ekonomiky není tento stav vůbec zdravý, protože se situace na Ukrajině může změnit. Česko by mělo zlepšit podmínky pro přijetí pracovníků i z jiných zemí. Předejde se tak případným problémům s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, které je dlouhodobě podstav.“

Redakčně upravrná tisková zpráva společnosti Hofmann Personal