English version
Pohled na autoprůmysl proto může být zajímavý z pohledu budoucnosti evropské i české ekonomiky. Jde totiž o jedno z mála odvětví, které celkem úspěšně (alespoň zatím) čelí vlně evropské deindustrializace. Což je fenomén, který se plíživě projevuje zejména od druhé poloviny 20. století v celé Evropě.
Důvody jsou vcelku známé. Především je to globalizace a přesun výroby do zemí s nižšími náklady na práci, jako jsou Čína, Indie nebo země jihovýchodní Asie. Tento trend umožňuje firmám snížit náklady a zvýšit zisky. Zároveň však vede nejen k úbytku pracovních míst v evropském průmyslu, ale především ke ztrátě kompetencí. V posledních letech je pak na vině i až příliš ambiciózní (a proto až agresivní) evropská, respektive unijní sociální a environmentální legislativa – je přísnější než v mnoha jiných částech světa, což zvyšuje náklady na výrobu a nutí podniky hledat levnější alternativy v zahraničí.
Možná bychom mohli nad celou deindustrializací Evropy mávnout rukou. Teorie i praxe napovídají, že privátní sektor se postupem času z jednoduché výroby přeorientuje na sektor služeb a znalostní ekonomiku a ještě na tom všichni vyděláme. Tedy, pokud dokážeme zvládnout sociální dopady deindustrializace včetně ztráty pracovních míst, ekonomických nerovností a sociální nestability v postižených regionech. Otázkou je, jestli cesta, kterou Evropa nastoluje, tedy direktivní politiky a dotace, je cestou správnou. Zkušenost z reálného socialismu a plánované ekonomiky naznačuje, že nikoliv. Ale je to zkušenost těžko přenositelná.
Evropu nečekají lehké časy
Důsledkem deindustrializací je fakt, že evropská ztráta kompetencí se prohlubuje a evropská závislost roste. V zemích tak průmyslových, jako je Česko, mohou současné tendence přerůst do značných ekonomických problémů. Ano, roste význam odvětví, jako jsou informační technologie, finanční služby, zdravotnictví a vzdělávání. Ale je ten růst stejně rychlý jako ten propad? Těžko říct. Odborníci již minimálně dekádu tvrdí, že éra nadvlády amerického autoprůmyslu skončila v polovině 20. století, konec nadvlády evropské právě zažíváme. Nastává čas Asie. Mohlo to být o něco později, ale právě deindustrializace byla katalyzátorem asijského růstu.
Jistě, odpověď na to, kdo skutečně usedne na pomyslný trůn vládce autoprůmyslu, je poněkud spekulativní. Závisí to na mnoha faktorech, včetně technologického pokroku, ekonomických podmínek, vládních regulací a tržních preferencí. Aktuálně jsou USA, Evropa a Asie (zejména Japonsko a Čína) hlavními hráči v globálním automobilovém průmyslu na zhruba podobné úrovni.
Tradičně silné automobilky jako General Motors a Ford mají stále velký vliv. Tesla je zvláště významná díky svým inovacím v oblasti elektromobilů a autonomního řízení. USA jako celek pak udržují svou pozici díky technologickým inovacím a silnému domácímu trhu.
Evropské automobilky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz jsou známé kvalitou i technickými inovacemi, zejména v oblasti dieselových motorů a luxusních vozů. Evropský tlak na elektrifikaci a snižování emisí na jedné straně přináší novou kvalitu a inovace, na straně druhé je ale poněkud jednostranný a může být kontraproduktivní.
Asijské země, zejména Japonsko (Toyota, Honda, Nissan) a Čína (BYD, Geely), mají obrovské výrobní kapacity a rychle rostoucí domácí trhy. Čína se navíc stává světovým lídrem v oblasti elektromobilů a bateriových technologií. A pokud elektřina jako pohon zvítězí (což ale zdaleka není jisté), nebude mít patrně konkurenci.
Budoucnost je velmi nejistá
Český autoprůmysl je silně integrován do toho evropského, zejména prostřednictvím Škoda Auto (součást koncernu Volkswagen). Jakékoliv, i relativně malé výkyvy a změny v globální dynamice automobilového průmyslu tak mohou mít na Česko významný dopad. Pokud Evropa zůstane silným hráčem, český autoprůmysl by mohl a měl i nadále prosperovat. Na druhou stranu, pokud Asie, zejména Čína, svůj podíl na trhu zvýší, což se zdá jako pravděpodobné, bude to znamenat ještě větší konkurenci a tlak na inovace a nižší náklady. A ani to nemusí stačit.
Jinými slovy, český autoprůmysl musí ještě dnes intenzivně investovat do výzkumu a vývoje, aby zůstal konkurenceschopný, zejména v trendových oblastech (viz box). A tam, kde tuzemské kompetence či zkušenosti nebudou stačit, se nutností stane spolupráce s globálními technologickými firmami, která jediná může posílit pozici českého autoprůmyslu na koncentrovaném světovém trhu. A konečně se české firmy nutně musí zaměřit nejen na evropský prostor, ale také na asijské a americké trhy. To může pomoci snížit rizika spojená s regionálními změnami.
Různorodost a dynamika proměn globálního automobilového průmyslu vyžaduje, aby český autoprůmysl byl flexibilní, adaptabilní a inovativní. Jen tak bude schopen těžit z nových příležitostí a čelit budoucím výzvám.
Ale současně bychom se možná měli jako země poohlížet po jiné platformě, která by mohla automobilový průmysl v základně české ekonomiky nahradit.
Trendy autoprůmyslu, které mohou být příležitostí pro české firmy
Elektrifikace a elektromobily: Elektrifikace vozidel je trend, který v posledních letech výrazně nabral na síle a očekává se, že v roce 2024 bude tento růst pokračovat. Byť není jisté, že elektrifikace je komplexní řešení, bezpochyby představuje řešení na úrovni městské a obecní infrastruktury a služeb.
Technologické inovace v bateriích: Jednou z klíčových oblastí, která ovlivní vývoj elektromobilů, jsou baterie. Očekává se, že nové technologie, jako jsou solid-state baterie, přinesou delší dojezd, kratší dobu nabíjení a vyšší bezpečnost.
Nabíjecí infrastruktura: S narůstajícím počtem elektromobilů na silnicích roste i potřeba robustní a dostupné nabíjecí infrastruktury. V roce 2024 se očekává významné rozšíření sítě rychlonabíjecích stanic, řešením mohou být systémy výměnných baterií.
Autonomní řízení: Autonomní vozidla jsou dalším významným trendem, který je na vzestupu. Zatímco zcela autonomní vozidla úrovně 5 jsou stále ještě ve fázi vývoje a testování, již rok 2024 by mohl přinést významné pokroky ve vozidlech s částečně autonomními funkcemi na úrovních 3 a 4.
Senzorové technologie: Moderní autonomní vozidla využívají kombinaci senzorů, kamer, radarů a lidarů k navigaci a rozhodování v reálném čase. Tyto technologie jsou každým dnem sofistikovanější a přesnější, což vede ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti autonomních vozidel.
Konektivita a digitalizace: S rostoucím počtem chytrých zařízení a internetem věcí (IoT) se konektivita stává důležitým prvkem moderních vozidel. Automobily se mění na mobilní digitální platformy, které jsou schopné komunikovat s ostatními vozidly, infrastrukturou a různými službami.
Infotainment systémy: Infotainment systémy se stávají stále sofistikovanějšími a nabízejí širokou škálu funkcí, včetně navigace, zábavy, komunikace a integrace s chytrými telefony. Na vzestupu je využití technologií, jako jsou hlasové ovládání či rozšířená realita.
Bezpečnost a kybernetická bezpečnost: S rostoucí konektivitou přichází i zvýšené riziko kybernetických útoků. Nutností je důraz na zajištění kybernetické bezpečnosti vozidel, aby byla chráněna nejen data a soukromí uživatelů, ale také bezpečnost samotných vozidel před možnými hackerskými útoky.
Recyklace a ekologické materiály: Výrobci automobilů investují do vývoje nových materiálů a technologií, které umožňují recyklaci a opětovné použití komponentů vozidel. Trendem budou modely s vyšším podílem recyklovaných materiálů, což přispěje k celkovému snížení ekologického dopadu výroby a provozu vozidel.
Alternativní paliva: Kromě elektromobilů se očekává i nárůst využívání alternativních paliv, jako je vodík a biopaliva. Tyto technologie nabízejí další možnosti pro snížení emisí a zvýšení energetické účinnosti vozidel. Vývoj vodíkových palivových článků by mohl přinést revoluci v dopravě, zejména v segmentech, kde je elektrifikace složitější, jako jsou nákladní automobily a autobusy.
Změny v uživatelském chování: Měnící se preference a očekávání spotřebitelů mají významný vliv na autoprůmysl. Pozorovat lze několik klíčových změn v uživatelském chování, které budou formovat trh. Jsou jimi Sdílená mobilita, tedy carsharingové služby a ridehailingové platformy. Poptávka sílí také po pokročilých technologických funkcích, jako je personalizace, integrované digitální služby a zábavní systémy. A konečně stále sílí a spotřebitelské chování ovlivňuje rostoucí povědomí o ekologických a etických otázkách. Výsledkem je i růst poptávky po ekologicky šetrných vozidlech a transparentním přístupu výrobců k udržitelnosti a etickým praktikám.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban
