Flowbox dokáže řídit budovu tak, že jí ušetří až 50 % nákladů na energie

Jak přesně její unikátní software snižuje náklady na energie a dopady na životní prostředí? A co může evropský startup roku 2022 posunout na globální scénu? Vysvětluje jeho spolumajitel a jednatel Tomáš Rendla.

Vstoupil jste do FLOWBOX s.r.o. před sedmi lety jako angel investor. Co vás zlákalo?  

Viděl jsem příležitost v digitalizaci a energy efficiency. Já vím, že to jsou dnes velmi skloňovaná témata, ale tehdy ještě digitální nástroje pro optimalizaci spotřeby energie nikdo moc neřešil. Nikdo neřešil ESG nebo úspory. Pomáhali jsme velkým výrobním firmám pochopit jejich energetiku a digitalizovat jejich provoz a zjistili jsme, že naše technologie zvyšuje efektivitu výroby a významně spoří firmám peníze. 

Vašemu prvnímu průmyslovému zákazníku jste pomohli snížit celkové náklady na energie o 34 %. Jak se vám to povedlo?  

Když strojírenská firma BAUMRUK & BAUMRUK stavěla hlavní výrobní halu, potřebovala systém, který dohlédne na chod celého areálu. Instalovali jsme do ní naši datovou platformu Flowbox. Ta nám umožňuje propojit do jednoho prostředí všechny technologie, které vyrábějí a spotřebovávají jakýkoli druh energie. Ať už jde o topení, osvětlení nebo třeba spotřebu vody.

Do Flowboxu sbíráme obrovské množství dat, takže víme, co nejrůznější technologie dělají právě teď i z dlouhodobého pohledu. Flowbox dokáže technologie sledovat, propojuje je tak, že spolu komunikují a především je dokáže autonomně řídit.  

V BAUMRUKU dnes sledujeme a ovládáme konkrétní spotřebiče a výrobní technologie i jednotlivé části výroby, ale na nejvyšší úrovni dokážeme řídit veškeré toky energií v celém závodu.

Například jsme zjistili, že v lakovně vznikají obrovské přebytky tepla z plynových hořáků a toto zbytkové teplo dokážeme využít jako zdroj. Takže topit se v celém provozu začíná až v krajním případě, typicky při teplotách pod nulou. Ale jak jsem říkal, Flowbox dokáže optimalizovat spotřebu všech druhů energie.  

Co je podle vašich dat nejčastějším důvodem plýtvání energiemi ve velkých budovách?  

Jednotlivé systémy bývají statické, chovají se stejně 24 hodin denně 365 dní v roce a často se o ně nikdo analyticky nestará. Například je běžné, že se v objektech topí i chladí současně. Když ukážeme zákazníkovi data, otevře oči. Někdy dosáhneme úspory energií už jen tím, že nastavíme časový plán energických toků v budově.

Poté můžeme instalovat naši technologii, která jen v oblasti elektrické energie přináší úspory v řádu 30 až 40 %. Pamatuji si ale z loňského roku instalaci v základní škole, kde jsme pomohli ušetřit více než polovinu nákladů na energie (v meziročním srovnání). Máme velmi pestrou klientelu, nicméně platí, že v průměru spoří Flowbox 25 až 30 % celkových energetických nákladů.  

Řadu zakázek máte v Real Estate sektoru. Jak řídíte technologie v komplexu bytových budov?  

Reprezentativní příklad je např. Corso Řevnicích, komplex pěti bytových budov s komerčními prostory, kam jsme dodali komplexní inteligenci. Flowbox v něm řídí výrobu tepla a chladu ve strojovnách, otvírání vrat a dveří, ale třeba i část veřejného osvětlení s ohledem na denní dobu a biodynamiku. Ve večerních hodinách měníme modré světlo na žluté, aby se lidem lépe produkoval hormon melatonin a měli tak zdravější spánek. Samotní uživatelé bytových jednotek a nájemci pak Flowboxem ovládají technologie svých bytů a prostor.  

Co vše obyvatelům Corsa pomáháte ovládat? 

Pomocí tabletů můžou nastavovat třeba topení a chlazení, sledovat, kolik se protopilo a jak se teplota vyvíjela, ovládat světla, vjezdy do garáží a podobně. Máme radost, že se se nám tam povedlo opravdu velmi komplexní řešení ‒ Flowbox zasahuje až do té úrovně, že vstupuje do účetního systému, vkládá tam podklady s daty a automaticky fakturuje mailem na jednotlivé nájemce.  

Co umí FLOWBOX lépe než konkurence? 

Myslím, že výjimečné nás dělá naše schopnost technologie nejen monitorovat, ale skutečně řídit, na základě predikcí a historických dat. A pak především to, že vytváříme autonomní prostředí. Vím, že pojem chytrá budova je už trochu zprofanovaný, ale náš systém skutečně dokáže budovu autonomně řídit.

Využíváme vnitřní data ze strojů i vnější faktory jako je třeba předpověď počasí. Když víme, jak se bude počasí vyvíjet v příštích dnech, tak objekt třeba předtápíme nebo předchlazujeme v době nízké ceny elektrické energie. Flowbox zkrátka ovládá budovu tak, že je na konci dne efektivní a tím snižuje svoji uhlíkovou stopu a zátěž vůči životnímu prostředí.  

Navíc ale všechny objekty, které máme k Flowboxu připojené, dokáží v čase měnit svoji spotřebu. A to je naprosto klíčové téma pro řízení energetické soustavy, která stále více potřebuje balancovat spotřebu a výrobu. Když jsou přebytky, potřebujete odebírat víc a jindy naopak potřebujete počet zapojených elektrických zdrojů v soustavě zmenšit. A to my také dobře umíme. Vzhledem k tomu, že se očekává růst počtu obnovitelných zdrojů a nárůst elektromobility, bude flexibilita přenosové soustavy stále důležitější.  

Zdůrazňujete, že FLOWBOX pomáhá nejen šetřit peněženku, ale také životní prostředí. Překvapilo vás, jak zásadní roli dnes hraje udržitelnost, snižování uhlíkové stopy a výroba čisté energie?  

Už když jsem do firmy vstupoval, čekal jsem, že tlak na udržitelné podnikání a jeho ohleduplnost vůči životnímu prostředí přijde. Nečekal jsem ale, že tak rychle ovlivní nejen energetiku, ale vlastně všechny lidské činnosti a ve finále i naše návyky.

Celou řadu věcí se potřebujeme naučit dělat jinak, efektivněji, lépe. Můžu uvést jeden příklad z mého života. Dříve jsme doma prali večer vdobě nízkého tarifu, teď pereme naopak ve dne, kdy máme dost energie ze sluníčka. Je to jednoduchý příklad, ale vypovídá o tom, jak se naše doba mění.  

Proč podle vás obnovitelné zdroje energie, energy efficiency a digitalizace hýbou nejen průmyslem, ale i oblastí smart cities a municipalit?  

Nová evropská legislativa dopadá nejen na průmysl, ale i na stát, který potřebuje splnit své emisní závazky a naplnit své strategie reálnými činy. My jsme ve FLOWBOXU zrealizovali už řadu projektů s obcemi a městy, a máme pozitivní praktické zkušenosti, že jim dovedeme šetřit desítky procent nákladů na energie a zároveň výrazně pomáháme snižovat jejich uhlíkovou stopu. A ta bude pro všechny zásadní.

Pokud budete mít budovu s velkou uhlíkovou stopou a s velkou spotřebou energií, nebudete mít nájemce. Pokud budete mít velkou uhlíkovou stopu ve výrobku, nikdo od vás výrobky nekoupí. Už dnes ji musí dodavatelé některých komodit do Evropy prokazovat. Odehraje se to vlastně tak, že budete odpovědný i za uhlíkovou stopu všech vašich dodavatelů. Tím pádem dojde v celém odběratelsko-dodavatelském řetězci k tlaku na to, aby se všichni chovali vůči přírodě odpovědně.  

Jak myslíte, že by se změnil svět, kdyby každý rodinný dům nebo továrna ušetřila energie o 25 %, jak je to běžné u vašich klientů? 

Taková změna by mohla znamenat, že nebudeme muset stavět nové jaderné bloky, že mnohem snáze adoptujeme obnovitelné zdroje energie, nebudeme vytvářet tolik emisí a nebudeme jich tím pádem tolik vdechovat. Nedávno jsem viděl film Rok, který změnil Zemi.

Popisuje, co se s přírodou dělo během lockdownu za covidové pandemie například v hlavním městě Indie. Dillí je proslulé vysokou úrovní smogu. Trvalo deset dní, než se v něm vzduch vyčistil a za dva týdny jste z něho už mohl vidět Himaláje, které jsou 250 kilometrů daleko. Stačila relativně lehká změna návyků a zásadně ovlivnila to, kolik energií jsme spotřebovávali a kolik emisí vypouštěli. Ale pak se naše návyky rázem vrátily zpět, tedy spíše narostly, protože jsme chtěli vše dohnat.

Takže já si říkám…, proč nepomoci lidem uspořit energii pomocí naší technologie? Vždyť nejčistější energie je tak, kterou vůbec nemusíte vyrobit.  

Co vás osobně na Flowboxu nejvíc baví? 

Mám slabost pro technologie a Flowbox je zajímavý v tom, že dokáže řadu věcí posouvat dopředu. Baví mě na něm ale právě i vliv na životní prostředí. Mým životním hoby je bezmotorové létání, viděl jsem z výšky kluzáku téměř všechny kontinenty. A uvědomuji si, že když jsem před 30 lety začal létat, byla dohlednost vlivem smogu výrazně horší než dnes.

Dnes je obvykle 50 kilometrů a více, protože jsme začali odpovědně přistupovat k emisím prachů. Za poslední tři desetiletí se prostě technologicky celá řada věcí zlepšila. Moje generace prošla průmyslovou (počítačovou) revolucí a někam svět posunula. A teď jde o to, aby tu mohla žít kvalitní životy i mladá generace.  

Tomáš Rendla je od roku 2017 spolumajitelem a jedním ze čtyř jednatelů technologického startupu FLOWBOX s.r.o., který sídlí ve Vestci u Prahy. Je zároveň členem představenstva GRADIENT a.s., která obchoduje zejména s feroslitinami v hutním a slévárenském průmyslu. Ve volném čase pozoruje přírodu z kabiny kluzáku. 

V roce 2022 jste se stali evropským startupem roku v Disruptors Summit, která patří mezi největší startupové soutěže na kontinentu. Čím byste chtěli zaujmout v celosvětových soutěžích?  

Určitě bychom chtěli zaujmout právě našimi přínosy pro životní prostředí. Tedy tím, že pořízením Flowboxu nejen výrazně uspoříte náklady, ale současně snížíte svoji emisní stopu a stanete se atraktivnějším dodavatelem v rámci odběratelsko-dodavatelského řetězce. Ale navíc peníze, které náš zákazník zaplatí, nemusí vydat z kapsy navíc, jsou totiž jen částí úspor, které mu Flowbox přinese.  

Jakou má FLOWBOX vizi? 

Chceme se posunout na globální trh. Máme za sebou vlastní produkt, velkou řadu referencí a silný vývojový tým. A máme schopnost přizpůsobit se výzvám, které z trhu přichází. Loni jsme se umístili mezi 3 nejlepšími řešeními pro energy efficiency v soutěži Česko-německé obchodné a průmyslové komory a nalilo nám to krev do žil.

Potkal jsem tam manažery velkých automobilek a významných energetických firem a uviděl, že i většina z nich je v tématu stále na začátku. A že se všichni chtějí posouvat dopředu. FLOWBOX řeší problémy, které pálí nejen Evropu, ale všechny části světa. A to nám vytváří velkou obchodní příležitost.