English version
Ukazuje to nová mapová aplikace, kterou na svém webu zveřejnila Česká geologická služba. Zohledňuje nejen to, kde je pod povrchem dostatečná teplota, ale i to, kde z určitých důvodů vrty vzniknout nemůžou, přestože by to geologické podmínky umožňovaly. Aplikaci využije státní správa, místní samosprávy i investoři.
Potenciál geotermální energie u nás mapovaly Česká geologická služba, Geofyzikální ústav Akademie věd ČR a Komora OZE, a to v projektu podpořeném Technologickou agenturou ČR. Webová mapová aplikace je jedním z jeho výstupů. „Mapa zobrazuje teploty v různých hloubkách a v různých oblastech,“ představuje projekt jeden z řešitelů Jan Holeček z České geologické služby.
Na mapě si můžeme zvolit teplotu v hloubkách od 400 metrů do 5 kilometrů. Kdybychom se dostali přímo do vrtů, v těch nejmělčích vrstvách by nám bylo docela příjemně, teplota se tam běžně pohybuje mezi deseti a dvaceti stupni Celsia. Pokud bychom ale sestoupili do těch největších hloubek, bude nám horko. V oblastech s největším geotermálním potenciálem teploty v 5000 metrech hloubky přesahují 200 °C.
Kromě teplot v podzemí ukazují mapy i místa, kde je případné vybudování geotermálních vrtů například dopravní stavby jako železnice, dálnice, silnice, dále lomy a doly, místa ohrožovaná třeba skalními sesuvy a nechybí ani přírodně chráněná území. „Mapa je určena pro investory a státní správu. Pokud jako investor vím, že v oblasti je vyšší geotermální potenciál, tak je mnohem pravděpodobnější, že v takové oblasti moje geotermální instalace bude mít vyšší účinnost, a tudíž i vyšší výnos,“ doplňuje Holeček.
Zjištěný potenciál geotermální energie v Česku se může srovnávat s evropským průměrem. I proto by geotermální vrty mohly teoreticky vzniknout na celém území naší republiky – tedy za předpokladu, že nenarazí na některou ze zmíněných překážek. Pokud bychom ale chtěli získat energie co nejvíce, soustředili bychom se na severní Moravu, Semilsko, Liberecko, Podkrušnohoří, Ašsko a Českobudějovicko.
Pro stanovení potenciálu vědci využili data z více než tří stovek vrtů po téměř celé České republice. „Ve vrtu se změří teplota, na jejímž základě se vypočítá geotermální gradient. To je nárůst teploty s hloubkou. Průměrný teplotní gradient na území České republiky je třicet stupňů, ale v reálu se pohybuje od patnácti do čtyřiceti stupňů Celsia na jeden kilometr hloubky,“ objasňuje geolog.
Zdůrazňuje, že žádný ze zkoumaných vrtů nevznikl primárně pro stanovení potenciálu geotermální energie: „Buďto to byly výzkumné vrty, například strukturní hluboké vrty, na Moravě to byly vrty na průzkum uhelných ložisek, uhlovodíků, plynu nebo ropy.“ Vědci tedy sbírali a vyhodnocovali již dříve naměřená data.
Stále ale ještě existují oblasti, jejichž geotermální potenciál vědci zatím jen odhadují, zejména se jedná o střední Čechy a Vysočinu. Tam vhodné vrty zatím chybí. Geologové tedy plánují, že v budoucnu v těchto oblastech asi deset vrtů vyhloubí. Tím mapu geotermálního potenciálu Česka ještě zpřesní.
Deset tepláren do roku 2030
„Geotermální energie bude v budoucnu hrát čím dál větší roli, zejména s ohledem na příklon k obnovitelným zdrojům energie. Budeme tu mít několik desítek geotermálních tepláren, které budou schopny vytápět menší a střední města. Největší potenciál pak vidím v takzvané mělké geotermální energii, tedy v tepelných čerpadlech, která budou schopna vytápět budovy od velikostí rodinných domů až po velikost administrativních budov, případně továren a průmyslových hal,“ očekává Holeček a věří, že prvních deset tepláren by mohlo vzniknout ještě do roku 2030.
Geotermální tepelná čerpadla se už dnes používají, ale zatím jen v omezené míře. Konkurenci mají v tepelných čerpadlech využívajících vzduch. Jejich instalace je totiž zpravidla levnější. Na druhou stranu ale mají nižší účinnost než geotermální tepelná čerpadla.
S čím geologové u nás naopak nepočítají, jsou geotermální elektrárny. Na ně je v našich hloubkách „zima“…
Geotermální energie využívá teplo, které má naše planeta od svého počátku. „Naše planeta se formovala z plynoprachového oblaku, který se smršťoval a uchoval v sobě teplo. Dalším zdrojem geotermální energie je radiogenní rozpad radioizotopů uranu, thoria a draslíku, které se vyskytují v horninách,“ vysvětluje Holeček.
Důvodem, proč v některých místech je v hloubkách vyšší než jinde, je geologická stavba území. Některé horniny totiž vedou teplo lépe. Vliv má samozřejmě i sopečná činnost, proto se geotermální energii mnohem více daří například v Itálii nebo na Islandu.
Mapovou aplikaci zobrazující potenciál geotermální energie v Česku najdete na stránce České geologické služby.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Daniel Mrázek
