Ghana je zlaté dítě západní Afriky

Ghanská republika s jednatřiceti miliony obyvatel těží z výhod stabilní demokracie a rychlého rozvoje. Také tržní ekonomika má v Ghaně poměrně málo překážek. Ve srovnání s ostatními africkými zeměmi se vyznačuje relativně dobrým řízením, konkurenčním obchodním prostředím a trvalým snižováním chudoby. V posledních letech ale utrpěla v důsledku uvolněné fiskální politiky, vysokého schodku rozpočtu a běžného účtu a oslabující měny. Od roku 2017 probíhá reforma bankovního sektoru. 

Hlavním hospodářským sektorem jsou služby, v roce 2018 se podílely na HDP 43 procenty. Průmysl má podíl 31 procent. Na zemědělství připadá osm procent HDP, ale zaměstnává více než polovinu veškeré pracovní síly.

Před pandemií rostla ekonomika až sedmiprocentní rychlostí

Cílem vlády je transformovat průmysl ze stavu závislosti na přírodních zdrojích na dodavatele výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Tato agenda byla základem vládního rozpočtu na rok 2020. Byla zakotvena ve vizi prezidenta Akufo-Addoa „Ghana beyond Aid“ a v koordinovaném programu politik hospodářského a sociálního rozvoje pro roky 2017 až 2024. Ten je v souladu s cíli OSN pro udržitelný rozvoj (Agenda 2030) a agendou Africké unie 2063.

Ekonomika Ghany rostla v roce 2018 tempem 6,3 procenta a byl předpoklad, že růst se v roce 2019 zvýší na sedm procent. Na letošek byl plánován šestiprocentní růst, nicméně nakonec bude zhruba jen 1,5 procenta.

České strojírenské výrobky mají v Ghaně tradičně výborné jméno

Problém je velký dluh

Od roku 2018 patří mezi hlavní ekonomické obavy, kterým stát čelí, nedostatek cenově dostupné elektřiny, nedostatek pevné domácí příjmové základny a vysoké zadlužení. Ghana v roce 2015 podepsala s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) rozšířenou úvěrovou facilitu ve výši 920 milionů dolarů na řešení rostoucí hospodářské krize.

Ghana musí snížit deficit poklesem dotací a vysokých mzdových nákladů ve veřejném sektoru, posílit správu, zvýšit daňové příjmy a zlepšit bankovní sektor. Mezi priority patří přeplánování části dluhu Ghany ve výši 31 miliard dolarů, stimulace hospodářského růstu, snížení inflace a stabilizace měny.

V příštích dvou letech bude výzvou udržet fiskální konsolidaci a zůstat na udržitelné cestě v průběhu volebního roku 2020. Energetický sektor čelí nepříznivým finančním podmínkám, což představuje vážná fiskální rizika do budoucna. Odvětví čelí vysokým nákladům z nadměrné energetické kapacity a dodávek zemního plynu, zhoršující stávající mezeru v příjmech.

Program obnovy energetického sektoru (ESRP) z loňského května obsahuje akční plán, jehož cílem je vrátit tento sektor do finanční rovnováhy během příštích pěti let. Vyhlídky na novou těžbu ropy a zemního plynu a následné přísnější fiskální řízení pravděpodobně ghanské ekonomice pomohou.

Ghanské hospodářství závisí na ropě a plynu, zemědělství, službách, těžbě zlata a jiných nerostů. Vývoz zlata, ropy a kakaa a remitence ze zahraničí jsou hlavními zdroji deviz. Ghana exportuje vedle kakaa, ropy a zlata i diamanty, bauxit, mangan, tropické dřevo a dováží rýži, drůbeží maso, automobily, strojírenské výrobky, spotřební zboží všeho druhu, dále pak chemikálie, elektroniku, ropu a ropné produkty, textil a léky. 

Nadále přetrvávají také zásadní strukturální problémy ghanské ekonomiky, jakými jsou její nedostatečná industrializace, diverzifikace a závislost na vývozu komodit. Ačkoli je rozmanitost vyvážených ghanských komodit poměrně vysoká, průmyslová báze je stále zaostalá. Ghana se orientuje spíše na vývoz surových komodit než výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Loni sice došlo k výraznému zlepšení vývozu ropy i dovozu a země zaznamenala přebytek obchodní bilance ve výši 2,2 miliardy dolarů, letošek ale přinese bohužel horší čísla.

Ghana je čtvrtou nejvhodnější zemí pro investice v Africe (po Jižní Africe, Nigérii a Keni). Prioritní oblasti pro investice jsou zemědělství (produkce drůbežího masa, ovoce, zeleniny), obranný průmysl (údržba a modernizace vojenské techniky, obnova výzbroje a výstroje), zpracování odpadu (spalovny, třídírny, úpravny a čistírny vody), sociální oblast (školství a zdravotnictví), vládní služby (různé registry), turistika a automobilový průmysl.

Podíl EU na zahraničním obchodu Ghany klesá

Mezi hlavní obchodní partnery Ghany patří evropské země (Švýcarsko, Velká Británie, Francie, Nizozemí, Německo, Itálie) a dále Indie, Spojené arabské emiráty, Čína, Vietnam, JAR, Brazílie, Japonsko a Spojené státy. 

Ghana je členem asociace ECOWAS a je signatářem dohody o africkém kontinentálním volném obchodu (AfCFTA). V rámci společenství ECOWAS jsou nejdůležitějšími partnery Nigérie, Burkina Faso, Benin, Pobřeží slonoviny a Togo. V roce 2016 podepsala Ghana v Bruselu předběžnou dohodu o hospodářském partnerství s EU o obchodu bez množstevního omezení a bez cel.

Kvůli pomalému vzniku západoafrické oblasti volného obchodu a jednotné západoafrické měny v rámci kontinentální zóny volného obchodu vedené Africkou unií i prohlubování integrace západoafrických zemí v rámci ECOWAS se Nigérie a Ghana rozhodly vytvořit nové strategické partnerství podpisem Memoranda o porozumění mezi Nigeria Export Processing Zones Authority (NEPZA) a Ghana Free Trade Board (GFTB). 

I když je EU pro Ghanu nadále hlavním obchodním partnerem, vzájemný obchod stále klesá. V roce 2018 dovoz z EU do Ghany činil už jen 28 procent z celkového dovozu Ghany a z celkového vývozu Ghany šlo jen 19 procent do EU. Obrat obchodu mezi členskými státy EU a Ghanou představoval loni necelé 4,5 miliardy eur.

Česko dodává traktory nebo kotle

Ghana aktuálně patří mezi pět nejdůležitějších obchodních partnerů Česka v subsaharské Africe, s nimiž ČR pojí bohatá historie vazeb. Bilaterální spolupráce roste. Ghana má dlouhodobý zájem exportovat artikly s přidanou hodnotou namísto vývozu primárních surovin. Jelikož české strojírenské výrobky mají v Ghaně tradičně výborné jméno, je tento stabilní trh dlouhodobě perspektivní. Vzhledem k nové ghanské politice industrializace, zvané „One district, one factory“, se nyní v Ghaně nabízí mnoho příležitostí pro zahraniční firmy.

Loni byl obchodní obrat ČR s Ghanou 27 milionů dolarů, z toho český export byl 21 milionů. Mezi hlavní vývozní položky patří reaktory, kotle, přístroje, nástroje mechanické, dále motorová vozidla, traktory, kola a přístroje elektrického záznamu. Hlavní dovozní položkou jsou ovoce, ořechy a hliník. V roce 2017 podepsaly obě země Dohodu o zamezení dvojímu zdanění. Poté, co byla schválena v ČR, se čeká na ratifikaci od ghanské strany.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Andrea Heverlová, Odbor zahraničně ekonomických politik II, Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz