Gruzie láká farmaceutické firmy i agroexportéry

Vyplatí se proto na jednání připravit a to nejen z hlediska místních zvyklostí. Přípravu před navazováním obchodních vztahů na tomto relativně stabilním a stále rostoucím trhu si zaslouží i analýza jednotlivých aspektů gruzínské ekonomiky.

V říjnu roku 2020 se v Gruzii uskutečnily sporné parlamentní volby, které vedly k politické nestabilitě. Poražené parlamentní strany, považující vol by za zmanipulované, neuznaly výsledky voleb. Z toho důvodu gruzínský parlament fungoval v určitém provizoriu, kdy se zasedání parlamentu účastnili jen představitelé vítězné strany Georgian Dream – GD. Opozice se tou dobou naopak podílela na organizaci pouličních protestů a díky svému postoji ztratila možnost konstruktivně pracovat na potřebných reformách.

ExportMag.cz: Exportní aliance? Staví vzorové chytré město, šíří slávu českého piva

Pověst Gruzie jakožto tahouna regionu v oblasti budování demokracie byla pošramocena. Až díky snaze předsedy Rady EU Charlese Michela došlo ke zprostředkování dohody mezi nově zvolenou vládou a opozicí. V červenci 2021 však GD od dohody odstoupila z důvodu údajného jednostranného nedodržení dohody ze strany opozice. Od roku 2012, kdy politická strana Georgian Dream převzala moc v zemi, došlo k rezignaci 4 premiérů, což svědčí o dlouhodobé nestabilitě v politické oblasti.

Představitelé EU v červnu 2022 Gruzii zamítli udělení statusu kandidátské země a EU současně předložila seznam 12 podmínek, které země musí pro přiznání statusu splnit. Uvedenému kroku EU pravděpodobně do značné míry přispěla snaha gruzínských vládních představitelů nevymezovat se striktně v otázce války na Ukrajině.

Gruzie např. nepodpořila západní sankce proti Rusku po propuknutí konfliktu na Ukrajině s odůvodněním, že by takový krok negativně ovlivnil gruzínské hospodářství. Opozice (a EU) chování vlády kritizuje jako snahu o realizaci politiky appeasementu vůči Rusku. Navzdory politickým tlakům je podle odborníků možné, že strana GD zůstane u moci i po řádných parlamentních volbách, které se uskuteční v říjnu 2024.

Ekonomická situace

V roce 2023 by ekonomika měla zaznamenat mezi roční růst HDP jen o 4,5–4,9 % (na rozdíl od loňských 10,2 %). Očekávané zpomalení dynamiky hospodářského růstu Gruzie v roce 2023 souvisí s válkou na Ukrajině a dalšími globálními hospodářsko-politický mi turbulencemi. V úvahu je však třeba vzít i vysokou srovnávací základnu let 2021 a 2022, které symbolizovaly období oživení po epidemii covidu-19.

Silnou stránkou ekonomiky Gruzie jsou poměrně rozvinuté instituce, které zemi zajistily pověst pružně rostoucí ekonomiky. Přibližně od roku 2000 se Gruzie snaží navázat užší vazby se západními organizacemi (např. s EU a MMF) s cílem diverzifikace ekonomiky a také za účelem sblížení svého podnikatelského a regulačního rámce s rozvinutějšími zeměmi.

Naopak slabou stránkou je skutečnost, že Gruzie je malou a poměrně málo diverzifikovanou ekonomikou (HDP za rok 2022 činil jen 25 mld. USD), díky čemuž je hospodářství citlivé na externí šoky. Hospodářství se v poslední dekádě ve smyslu diverzifikace zaměřuje na výrobu s vyšší při danou hodnotou – farmaceutické výrobky, součásti do automobilů, chemickou produkci atp. Paralelně dochází k poklesu významu exportu železné rudy a kovových polotovarů.

Vybrané makroekonomické údaje

Export zboží do Gruzie

Gruzie je jako každá malá a otevřená ekonomika závislá na exportu, který je důležitým zdrojem růstu HDP. Konflikt na Ukrajině ovšem vyvolal tlaky působící na pokles domácí i zahraniční poptávky po gruzínských službách a produkci. Slabina v podobě exportní závislosti se projevila již v minulosti např. v souvislosti s krizí v Turecku, které je pro Gruzii důležitým exportním partnerem. Významnou část vývozu Gruzie tvoří díky příznivému klimatu produkce generovaná primárním sektorem.

Pro český export představují příležitost zejména odvětví automobilového průmyslu (vývoz automobilů Škoda a Tatra), strojírenství (automatické stroje, traktory atp.), výrobky elektrotechnické ho, sklářského a chemického průmyslu, vývoz výrobků z oceli, železniční doprava (tramvaje, lokomotivy atd.). Mezi investičně perspektivní odvětví potom patří vodní elektrárny spolu s odvětvím telekomunikací a IT.

Země je od roku 2016 součástí zóny volného obchodu s EU (DCFTA), která poskytla Gruzii bezcelní přístup na trhy EU pro potravinářské výrobky, víno a další nápoje. DCFTA přináší výsledky v podobě nárůstu exportu spíše pozvolně, protože splnění přísných regulačních norem EU vyžaduje mnohdy rozsáhlé investice ze strany gruzínských produkčních společností. Polovinu odbytišť pro export Gruzie dlouhodobě reprezentují státy SNS (zejména Arménie, Ázerbájdžán a Rusko), což je dáno nejen historicky, ale také tím, že gruzínské společnosti již splňují požadavky na kontrolu kvality zboží na těchto trzích.

Zahraniční investice

Investice jsou podporovány poměrně příznivým podnikatelským prostředím, které se vyznačuje např. relativně rychlým vymáháním obchodních smluv a rychlým procesem zakládání obchodních společností. Transparentní podnikatelské prostředí učinilo z Gruzie atraktivní destinaci pro zahraniční investice, což přispívá ke zvýšení míry diverzifikace ekonomiky.

Přímé zahraniční investice, jež převážně pochází ze západních zemí, proudí do široké škály sektorů (výroba, finanční služby, pohostinství apod.) a to kontrastuje s regionálními protějšky, kde prakticky veškerý zájem investorů přitahuje jen těžba. Na druhé straně není příznivé, že Gruzie není schopna naplno využít své komparativní výhody v oblasti zemědělské produkce, jelikož zájem o investice do zemědělství je ze strany zahraničních investorů spíše okrajový.

Monetární politika

V souvislosti s poklesem cen některých komodit na mezinárodních trzích a monetární restrikcí gruzínské centrální banky je v roce 2023 očekáván pokles inflace. Riziko opětovného nárůstu však zůstává zvýšené v důsledku trvající války na Ukrajině a dalších globálních hospodářsko-politických turbulencí (např. napjaté vztahy mezi USA, Tchaj-wanem a Čínou atp.). Efektivitu monetární politiky gruzínské monetární autority obecně negativně ovlivňuje značná míra dolarizace ekonomiky a velký objem vkladů denominovaných v cizích měnách. Centrální banka se toto dlouhodobě pokouší redukovat různými opatřeními – např. snížením minimálních rezerv bank u vkladů denominovaných v domácí měně apod.

Země udržuje politiku plovoucího směnného kurzu, což vzhledem k vysoké míře dolarizace a malému a málo diverzifikovanému hospodářství Gruzie znamená relativně vysokou míru volatility směnného kurzu. Negativním faktorem by se mohla stát depreciace gruzínské domácí měny, která ve spojitosti se značnou závislostí gruzínské ekonomiky na obchodních stycích s Ruskem, Tureckem a dalšími partnerskými zeměmi (např. Rusko se nachází v komplikované hospodářské situaci) zvyšuje riziko importu inflace.

SWOT analýza

Převzato z Magazínu ze světa exportu (33/2023). Autor: Petr Zapletal.