English version
V souvislosti se záměrem vlády znovu nařídit zaměstnavatelům, aby zvýšili minimální mzdu za nekvalifikovanou práci, adresovala HK ČR Ministerstvu práce a sociálních věcí svůj požadavek zrušit zaručené mzdy v soukromé sféře. Zaručená mzda se zvyšuje automaticky v návaznosti na růst minimální mzdy.
Minimální mzda roste v posledních letech zhruba dvakrát rychleji než průměrné platy.
„Odůvodnění, že v určitém období minimální mzda vůbec nerostla, nelze akceptovat donekonečna. Zatímco se průměrná mzda v ČR zvýšila v období mezi roky 2015–2018 o 20 procent, minimální mzda za stejné období vzrostla o 45,1 %. Při dalším rekordním zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2020 na 14.600 korun měsíčně to bude již téměř o 60 %,“ připomíná HK ČR na svých webových stránkách.
Každé zvýšení minimální mzdy dopadá podle zaměstnavatelů na celé české hospodářství a všechny firmy, byť minimální nebo zaručenou mzdu nevyplácejí. Uměle totiž musí odstupňovat odměňování zaměstnanců bez ohledu na to, zda se zvýšila produktivita práce.
Venku vydělají víc, ale…
Odboráři i ministryně práce přitom dlouhodobě argumentují tím, že v zahraničí je minimální mzda vyšší. „Příklad Řecka nebo Španělska, ve kterých se vyplácí vyšší minimální mzdy než v ČR, by měl být ale pro vládu a českou společnost varováním, že vyšší minimální mzda prosperitu země a jejích občanů nezajistí,“ uvádí HK ČR v tiskové zprávě a připomínám, že v Řecku největší skupinu nezaměstnaných tvoří právě lidé bez kvalifikace a bez praxe. V tomto segmentu dosahuje nezaměstnanost neuvěřitelných 45 %.
Vyšší mzdy zajistí podle Komory jen vyšší produktivita práce. Vláda by proto měla podpořit zvyšování produktivity, nikoliv zaměstnavatele připravovat o možnost ji zvýšit. Neexistuje prý přitom žádný důvod, aby v podnikatelském sektoru byly pevně stanoveny další sazby (kromě minimální mzdy).
Pokud se v soukromém sektoru nezruší další sazby zaručených mezd, zástupci komory se domnívají, že dojde k dalším problémům kvůli nárůstu nákladů například u řidičů autobusů, kde již dnes mají zaměstnavatelé potíže mzdy platit a nezbývá žádný prostor na motivační složky platu.
Zvyšování minimální a potažmo zaručené mzdy má ale dopad třeba i na oblast veřejných zakázek, zejména u dlouhodobých stavebních kontraktů. V současnosti má proto veřejný sektor velký problém s účastí a ochotou firem (zejména stavebních) účastnit se veřejných soutěží a přijímat veřejné zakázky.
Také Koordinační rada pro soukromou bezpečnostní činnost během letošního září upozornila, že v oblasti strážních služeb, rychle rostou státem nařízené minimální mzdové náklady. Jako příklad uvedla ostrahu Generálního ředitelství Úřadu práce ČR, které je střeženo za částku 83,95 korun bez DPH za hodinu. Minimální mzdové náklady v této oblasti přitom dnes činí 153,76 korun za hodinu.
Hospodářská komora zároveň uvádí, že zvýšení minimální mzdy od ledna 2020 citelně dopadne na peněženky všech domácností v zemi. Firmy se totiž snažily vysoký růst mezd zaměstnanců v posledních letech kompenzovat ze svého zisku. To již nebude plošně možné, a proto firmy budou nucené investice omezovat a promítat už jakékoli takové požadavky odborů nebo vlády na vyšší minimální a zaručené mzdy bez ohledu na produktivitu práce do cen zákazníkům.
Zaručená mzda byla zavedena v roce 2007. Stanoví nejnižší cenu práce v osmi skupinách. S každým zvýšením minimálního platu musí zaměstnavatelé podle nařízení vlády automaticky zvýšit i mzdy zaručené. Letos je nejvyšší hodnota 26 700 korun.
Redakčně zpracovaná tisková zpráva HK ČR
