English version
Česká republika tento práh, dnes na úrovni 1 milionu korun, nezměnila od svého vstupu do EU, čímž se nezohlednil mzdový ani cenový vývoj v uplynulých 17 letech.
Zvýšením limitu pro povinnou registraci k DPH by se drobným podnikatelům snížila administrativní náročnost podnikání. Pokud se podnikatel stane plátcem DPH, přibudou mu totiž nové povinnosti a zákazníkům zvyšují cenu zboží nebo služeb o DPH. Musí řádně zaevidovat daňové doklady, v průběhu roku zpracovávat a pravidelně podávat daňová přiznání k DPH, sestavovat kontrolní hlášení a v některých případech i souhrnné hlášení pro EU. To zvyšuje režijní náklady podnikatele a časovou náročnost podnikání.
Stát neupravil tuto sazbu už 17 let, přičemž například mzdy se zvýšily na dvojnásobek. Zatímco v roce 2004 průměrná mzda činila 17 466 korun, podle komorové prognózy letos dosáhne 36 900 korun, což je 2,1násobek tehdejší úrovně. Práh pro plátcovství DPH by tak drobným podnikatelům měl být od roku 2022 reálně stanoven na částku 2,1 mil. korun.
Pokud konkrétnímu podnikateli i s nižším obratem z různých důvodů vyhovuje být plátcem DPH (např. kvůli vazbám na obchodní partnery, kteří sami jsou plátci daně), měla by být i nadále zachována možnost dobrovolné registrace k DPH bez jakéhokoli limitu tržeb.
Nový limit by měl být rovněž sjednocen s limitem pro uplatnění výdajového paušálu, který snižuje administrativu na straně OSVČ i státní správy a který je dnes stanoven právě na 2milionové hranici.
Práh pro registraci k DPH přitom v posledních letech zvyšuje řada zemí, aby drobným podnikatelům snížila zátěž související s daňovou agendou a také administrativní zátěž finančních úřadů. Příkladem je Francie s limitem až 2,2 mil. korun, vyšší limit, než který je v současnosti v ČR, mají dlouhodoběji nastaven např. i na Slovensku, ve Slovinsku, v Itálii, Irsku nebo ve Velké Británii či Švýcarsku.
Zvýšení limitu v tuzemsku nebrání ani EU. ČR si může požádat o zvýšení limitu a není třeba, aby se kvůli tomu složitě revidovalo znění směrnice o DPH. Podobně v minulosti postupovalo např. Slovinsko. Vláda by neměla otálet a v perspektivě jen spoléhat na využití již schváleného valorizačního mechanismu. V únoru 2020 totiž vyšla v Úředním věstníku Evropské unie směrnice, která se týká zvláštního režimu podpory malých a středních podniků, kdy členské státy budou mít nově možnost se od roku 2025 svobodně rozhodnout pro vznik plátcovství DPH až na 85 000 eur. To znamená, že od roku 2025 bude možné zvýšit limit na 2 mil. Kč, aniž by tento proces musel být realizován požadavkem členského státu adresovaným EU.
Hospodářská komora v souvislosti se zvýšením limitu pro povinnou registraci k DPH navrhuje na 2 mil. korun zvýšit také kvalifikační práh pro tzv. paušální daň, která byla do českého daňového řádu nově zavedena od ledna 2021. Zavedení tzv. paušální daně navrhla právě Hospodářská komora na svém sněmu v roce 2016 jako nástroj, jak ulevit drobným podnikatelům i úředníkům od papírování.
Hospodářská komora podporuje i variantu, že by u paušální daně byl zcela zrušen příjmový strop, a možnost paušalizace tzv. přímých odvodů se tak vztahovala na všechny OSVČ, čímž by došlo k plošnějšímu snížení administrativní zátěže jak na straně podnikatelů, tak i na straně finančních úřadů. Podmínkou ale je, aby daň z příjmů a platby na sociální a zdravotní pojištění byly nastavené tak, aby pro plátce byl vstup do paušálního režimu motivační.
