English version
Podle analýz Hospodářské komory v příštím roce průměrná měsíční mzda přesáhne 36 300 korun. Zaměstnavatelé tak za pouhé čtyři roky zvýší mzdy už téměř o jednu třetinu. Zaměstnanci si příští rok měsíčně vydělají v průměru o 8 550 Kč hrubého více než v roce 2016. Po odečtení inflace příští rok průměrný čistý roční příjem zaměstnanců bude o více než 70 tisíc korun vyšší než před čtyřmi lety.
Nejrychleji porostou mzdy zaměstnanců s nižší kvalifikací, hlavně montážním dělníkům a řidičům. Výrazně porostou výplaty také ve službách, v oblastech ubytování, stravování, ochrany a ostrahy, a to bez ohledu na kvalifikaci. Třetí skupinu budou tvořit řemeslníci.
Problém pro nejmenší zaměstnavatele
Rekordní zvyšování mezd v poslední době velmi negativně doléhá na nejmenší zaměstnavatele, u kterých mzdy tvoří největší část nákladů. Ti se rychlými nárůsty výplat v posledních letech finančně vyčerpali a často si již nebudou moci další zvyšování mezd dovolit.
Důvodem je „přetahování“ zaměstnanců mezi firmami na vyšší mzdu, případně lepší pracovní podmínky vč. zaměstnaneckých benefitů, ale také „predátorské praktiky“, se kterými měla v posledních letech přímou zkušenost řada firem. Velké firmy tak kvůli nedostatku lidí na trhu práce přetahují zaměstnance právě malým podnikům. Příští rok tento trend kvůli omezeným prostředkům na mzdy v malých podnicích ještě zesílí.
Firmy svým zaměstnancům zvyšují mzdy samy od sebe díky jejich dobré kondici, nikoliv kvůli odborářům. Vliv odborářů na tak rychlý růst mezd je podle dat Hospodářské komory téměř nulový. Dokazují to také data ČSÚ, mzdy rostou rychleji, než kdy odboráři požadovali.
Hospodářská komora také připomíná, že mzdy rychle rostou i díky kvalifikovaným pracovníkům ze zahraničí ve vládou regulovaném Režimu Ukrajina, který se od září transformoval do Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Firmy totiž nemusely tolik odmítat zakázky a mohly se rozvíjet.
Platy rostou rychleji než produktivita
Mzdy ale zároveň rostou výrazně rychleji než produktivita práce. Zatímco loni mzdy zaměstnanců vzrostly v průměru o 8,1 %, letos vzrostou o dalších 7,4 % a příští rok o 6,1 %, produktivita práce přepočtená na zaměstnance loni stoupla jen o 1,6 %.
Podle predikcí Hospodářské komory by rychlý růst mezd mohl pokračovat i v dalších deseti letech. Firmy by ale musely mít dostatečný prostor pro investování do modernizace strojů. Jenže podle stejných dat roste počet firem, které kvůli mzdám investice do efektivnější výroby odkládají. To v důsledku bude postupně negativně doléhat nejen na podniky, ale i na jejich zaměstnance.
Z nejnovějšího šetření mezi zaměstnavateli Komorový barometr, který dvakrát ročně sleduje kondici tuzemských firem, také vyplývá, že mzdové náklady budou hlavní překážkou rozvoje firem i v roce 2020, na druhé příčce je nedostatek pracovníků před administrativní a byrokratickou zátěží.
Jak velký dopad na mzdy zaměstnanců bude mít např. zrušení karenční doby, kvůli kterému se zaměstnavatelům zvýší mzdové a administrativní náklady, nelze zatím za první dva měsíce vyčíslit. První data z firem ale naznačují, že po neustálém zvyšování minimálních a zaručených mezd bez ohledu na produktivitu práce, zavedení nových sociálních dávek – např. dlouhodobé ošetřovné, otcovská dovolená atd., a zrušení karenční doby, budou zaměstnavatelé velmi pečlivě zvažovat, které zaměstnanecké benefity zachovají a které dokonce i zruší.
Hospodářská komora odhaduje, že dodatečné výdaje firem kvůli zrušení karenční doby budou činit až 5 miliard korun ročně, vzhledem k tomu, že se zvýší fiktivní nemocnost a zástup za nemocné se bude hledat v době rekordního nedostatku pracovních sil obtížně, náklady firem budou ještě vyšší.
