English version
Jednou z největších výzev dekády je dekarbonizace teplárenství. Na těchto závěrech se shodli účastníci setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) s tématem „Jak státní energetická koncepce ovlivní budoucnost české energetiky?“.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák uvedl, že aktuálně probíhá příprava třech strategických dokumentů, a to aktualizace Státní energetické koncepce, aktualizace Politiky ochrany klimatu a finalizace aktualizace Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu.
„Důležitou energetickou tezí Česka je bezpečná dekarbonizace teplárenství s využitím zemního plynu jako přechodného paliva. Rozsáhlý a dobře fungující systém centrálního zásobování teplem je možné označit za jednu ze silných stránek české energetiky. Sektor teplárenství, převážně závislý na fosilních palivech, však musí projít postupnou transformací směřující k úplné dekarbonizaci. Tím přispěje k naplnění cílů EU v oblasti snížení emisí skleníkových plynů a ke zlepšení emisních podmínek v městských aglomeracích,“ řekl Petr Třešňák.
Pokud jde o rozvoj jaderné energetiky, Petr Třešňák zdůraznil podporu všech parlamentních subjektů i široké veřejnosti (přibližně 70 %). Cílem při výstavbě nových jaderných bloků je zajistit, aby alespoň 60 % subdodavatelů pocházelo z České republiky. V souvislosti s vodíkem Třešňák vyzdvihl jeho výhodnost pro přepravu energie na velké vzdálenosti, skladování energie a jeho využití jako obnovitelného zdroje v obdobích, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr.
Vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí Petr Holub se zaměřil na aktualizaci Politiky ochrany klimatu, jejímž cílem je dosažení klimatické neutrality Česka do roku 2050. Pro splnění tohoto cíle je klíčové snížit podíl fosilních paliv využívaných bez technologie zachytávání skleníkových plynů na spotřebě primární energie na 0 %.
„Mezi priority Politiky ochrany klimatu patří rychlá dekarbonizace elektroenergetiky a teplárenství, v souladu s cílem ukončit těžbu a spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Další prioritou je zvýšení energetické účinnosti ve všech odvětvích ekonomiky s cílem dekarbonizace průmyslu a služeb, včetně dopravy, a razantní snižování spotřeby energií v budovách. Podporována budou také komplexní a inteligentní řešení,“ řekl Petr Holub.
Dodal, že celkově bude klesat spotřeba energie, ale stoupat spotřeba elektřiny. Klesat bude také energetická závislost na zahraničí.
Ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ Jan Kalina se zaměřil na to, jak mohou energetické společnosti stavět nové výrobní zdroje. Pro dosažení dekarbonizačních cílů bude v České republice nutné vybudovat široké portfolio nových výrobních zdrojů, které zahrnou 15 GW fotovoltaiky a 3 GW větrných elektráren. Současně bude potřeba zvýšit akumulaci o 2-3 GW, do níž se bude ukládat vyrobená elektřina z obnovitelných zdrojů, která se použije při vysoké poptávce po elektřině. Dále bude nutné navýšit přeshraniční kapacity s Německem o 1,5 GW a zvýšit flexibilní kapacitu plynových a paroplynových elektráren o 5 GW.
„Během plánování a výstavby nových zdrojů se potýkáme s překážkami, které brzdí plynulou výstavbu potřebných obnovitelných zdrojů. Mezi ně patří pomalost povolovacích procesů, rozdílný přístup v různých částech ČR, nedostatečná kapacita připojení do sítě a tzv. NIMBY efekt. Tento efekt spočívá v tom, že lidé sice souhlasí s obecným principem výstavby obnovitelných zdrojů, ale nejsou nakloněni tomu, aby byly stavěny v blízkosti jejich domova. Cílem Skupiny ČEZ je snížení podílu výroby elektřiny z uhlí na 12,5 % do roku 2030,“ uvedl Jan Kalina.
Pro zrychlení povolování OZE je podle jeho slov nevyhnutelné vymezení akceleračních zón v územně plánovací dokumentaci a nastavení zrychleného povolování OZE v legislativě.
Finanční ředitel a jednatel onsemi, člen Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, Josef Švejda v diskusi uvedl, že téma udržitelnosti hraje pro firmy významnou roli. Přestože je ESG reporting teprve v začátcích, je nutné na něm pracovat a být na něj připraven.
„Dosud byly klíčovými požadavky bezpečnost a konkurenceschopná cena. Nyní se k nim přidává požadavek na dekarbonizaci, kterou naši klienti přenášejí i na nás. Přijali jsme závazek být uhlíkově neutrální už do roku 2040. Rovněž investoři se o společenskou odpovědnost významně zajímají. Pokud bychom se nechovali společensky odpovědně, mělo by to negativní dopad na naše podnikání,“ dodal Josef Švejda.
Starosta města Přibyslav Martin Kamarád uvedl, jak město reaguje na aktuální změny v energetice směrem k většímu podílu obnovitelných zdrojů. Klíčem je spolupráce v rámci svazku obcí při zvažování instalace větrných elektráren. Cílem je komunikovat s investory jednotně a dosáhnout společného cíle, například instalace větrných elektráren v jedné lokalitě na katastrálním pomezí více obcí.
„Dosud jsme obnovitelné zdroje využívali tam, kde to dávalo konkrétní smysl. Jsme energeticky soběstační na čističkách odpadních vod a membránovou separací vyrábíme plyn. Vzhledem k podmínkám Vysočiny nyní přichází komplexnější požadavek na využití regionu pro větrné elektrárny. Kraj má více než 700 obcí a nemá tedy příliš mnoho rozlehlých nezastavěných ploch, které by se daly okamžitě použít. Co se týče postoje obyvatel, názor na místní instalace obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren, je zhruba rozdělen na polovinu,“ uzavřel Martin Kamarád.
Redakčně upravená tisková zpráva Institutu pro veřejnou diskusi
