Každoročně tato iniciativa přináší příležitost podívat se na legislativní změny nikoliv z pohledu právní teorie, ale především z hlediska jejich dopadu na podnikatelské prostředí. Letošní ročník je přitom klíčový.

• Nominace za rok 2024

Čekají nás volby do Poslanecké sněmovny, vývoj v sousedních zemích i ve světě je dynamický a podnikatelé řeší nové regulace, například v oblasti udržitelnosti či umělé inteligence. V tomto prostředí plném výzev je více než kdykoliv jindy nutné formulovat požadavky byznysu na předvídatelné, praktické a podporující právní prostředí.

V hlavní kategorii Nejlepší zákon pro byznys se letos utkají právní předpisy, které do budoucna přinesou zásadní změny v oblasti regulace podnikání. Z evropských předpisů se mezi nominace probojoval evropský akt o umělé inteligenci a regulace evropské digitální peněženky. V případě nařízení o umělé inteligenci je na jednu stranu legitimní se ptát, jestli je vůbec potřeba tyto věci regulovat a neponechat využití umělé inteligence pouze na potřebách byznysu.

Na stranu druhou, když vidíme vývoj ve světě, je dobře, že evropský akt o umělé inteligenci má ambici reagovat na základní etické problémy spojené s využíváním umělé inteligence. Zároveň umožňuje firmám experimentovat s umělou inteligencí v bezpečném prostředí bez obav z možného porušení regulace.

Zjednodušení administrativy

Druhý zmíněný evropský předpis umožní občanům digitální identifikaci po celé EU. Klíčovými přínosy má být zjednodušení administrativy a lepší přístup k veřejným i soukromým službám v rámci EU za současného zajištění ochrany osobních údajů. Z toho mohou těžit nejen občané, ale jednodušší přístup ke službám bude spojen i s novými příležitostmi pro podnikatele.

Ke zjednodušení administrativy by měla vést i novela zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy a ruší institut zaručených mezd, po čemž zaměstnavatelé v soukromém sektoru dlouho volali. Novela zpřehledňuje právní úpravu mezd a zaručuje její větší předvídatelnost. Z dalších nominací lze zmínit také novelu zákona o přeměnách, která přináší zásadní inovace v oblasti korporátních přeměn. Ty rozšiřují možnosti českých společností pro strukturování svého podnikání, mezinárodní expanzi a usnadňují přesun mezinárodního kapitálu do ČR.

„Velká část podnikatelů vám na otázku na zákon roku řekne, že jím má být právní norma, která vůbec nevznikne. Jde o emotivní reakci na nekonečný příval pravidel a regulací, které k nám míří především z Bruselu a pro podnikatele představují čím dál více času a energie, které musí věnovat jiným činnostem než podnikání. Což ovšem neznamená, že nepotřebujeme kvalitní legislativu. Naopak – více než kdy dříve potřebujeme jasnou a přehlednou legislativu. Zákonem roku by proto měla být právní norma, která přeregulované prostředí zpřehlední, sníží zátěž kladenou na podnikatele i jejich zákazníky a optimalizuje příval regulací a povinností, jež dusí konkurenceschopnost Evropy,“ přiblížil hodnotu projektu Zákon roku prezident Hospodářské komory a člen výkonného výboru Zdeněk Zajíček.

Napravené chyby

Specifikem letošního ročníku je také to, že v rámci nominací upozorňuje Deloitte Legal i na případy právních předpisů, které se sice v minulosti nepodařily, ale na nedostatky bylo reagováno a nastalé chyby odstraněny. Na některé případy přešlapů upozorňoval i v rámci minulých ročníků Zákona roku. Letos pak nominuje na legislativní počin nápravu kritizovaných změn u dohod o provedení práce i částečný bypass nepovedené digitalizace stavebního řízení.

Nominace na Zákon roku 2024

Hlasování probíhá ve dvou kategoriích a podobně jako v předchozích ročnících pomůže rozhodnout o těch nejlepších odborná a podnikatelská veřejnost. Předvýběr nominovaných zákonů vznikl na základě zasedání výkonného výboru, složeného z osobností z oblasti práva a podnikání.

Nejlepší zákon pro byznys roku 2024

Odpovědný vývoj a využití AI (evropský akt o umělé inteligenci)

Akt o umělé inteligenci stanovuje rámec pro vývoj a používání AI, přičemž požadavky a povinnosti škáluje v závislosti na kategorii rizika konkrétních případů použití AI. Jedná se o první komplexní regulaci týkající se umělé inteligence ve světě a reaguje na základní etické otázky jejího využití. Zároveň poskytuje firmám možnost, jak vyvíjet, trénovat a testovat vlastní AI systémy bez obav z možného porušení regulace, a to v rámci vytvoření tzv. regulačních sandboxů neboli kontrolovaného experimentálního prostředí.

Evropská digitální peněženka (nařízení o zřízení evropského rámce pro digitální identitu)

Evropská digitální peněženka umožní občanům digitální identifikaci napříč celou EU. V prostředí mobilní nebo internetové aplikace bude možné nahrávat různé dokumenty včetně občanského průkazu, cestovního pasu, řidičského průkazu či vysokoškolského diplomu a dále tyto dokumenty v digitální podobě využívat i v ostatních státech EU.

Klíčovými přínosy má být zjednodušení administrativy a lepší přístup k veřejným i soukromým službám v rámci EU za současného zajištění ochrany osobních údajů. Z toho mohou těžit nejen běžní občané, ale jednodušší přístup ke službám bude spojen i s novými příležitostmi pro podnikatele, kteří systém dokáží zužitkovat k oslovení nových zákazníků.

Modernější strukturování českých firem (novela zákona o přeměnách)

Novela zákona o přeměnách přináší zásadní inovace v oblasti korporátních přeměn (fúze a rozdělení), včetně zavedení nových forem, jako je rozdělení vyčleněním, a umožní přeshraniční přemístění sídla do třetích zemí. Tím rozšiřuje možnosti českých společností pro strukturování svého podnikání, mezinárodní expanzi a usnadňuje přesun mezinárodního kapitálu do České republiky. Zároveň zjednodušuje a modernizuje proces přeměn, což umožní společnostem rychleji a efektivněji realizovat přeměny při současném snížení administrativní zátěže.

Předvídatelná výše minimální mzdy (novela zákoníku práce)

Novelou byl zaveden valorizační mechanismus minimální mzdy a zrušen institut zaručených mezd, po čemž zaměstnavatelé dlouho volali. Výše minimální mzdy je nově navázána na průměrnou hrubou měsíční mzdu. Zaměstnavatelé v soukromém sektoru nadále nebudou muset sledovat osm úrovní zaručené mzdy. Pro podnikatele to zpřehledňuje právní úpravu a zaručuje větší předvídatelnost.

Hlasovat pro Zákon roku 2024 lze až do 15. dubna

Legislativní počin roku 2024

Částečný bypass digitalizace stavebního řízení (novela stavebního zákona)

Snaha vlády ČR systémově řešit krizi způsobenou nefunkční digitalizací stavebního řízení (DSŘ) a pružně reagovat na problémy, které doslova paralyzovaly první měsíce běhu DSŘ. Novela stavebního zákona umožňuje stavebníkům, stavebním úřadům a dotčeným orgánům neporušovat zákon (stavební, správní řád a další složkové předpisy) v důsledku chyb v zadání i provedení digitalizace. Novela tak umožňuje podat a procesovat žádosti o povolení záměru a pořizovat územně plánovací dokumentaci, aniž by tyto postupy byly nezákonné. 

Náprava kritizovaných změn u dohod o provedení práce (část novely zákona o daních z příjmů)

Náprava nesmyslné administrativní a odvodové zátěže zavedené konsolidačním balíčkem pro dohody o provedení práce (DPP), kdy i nadále nebude odvodům podléhat žádná DPP, která je nižší než 11 500 Kč. Limit bude průběžně valorizován ve výši 25 % průměrné mzdy. Navíc je zde pouze povinné oznamování údajů týkajících se dohod. Jde o názorný příklad toho, jak by měla vypadat přiměřená reakce na naší soutěží identifikované nedostatky při tvorbě právních předpisů – Legislativním přešlapem za rok 2023 byla totiž zvolena právě úprava dohod o provedení práce obsažená v konsolidačním balíčku.

Výhodnější zdravotní benefity (část novely zákona o daních z příjmů)

Změnou v oblasti zaměstnaneckých benefitů došlo k oddělení tzv. zdravotních benefitů od ostatních nepeněžních benefitů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci. U zdravotních benefitů byla navýšena částka, do které nebudou podléhat zdanění až od výše průměrné mzdy za zdaňovací období. To by mělo zaměstnavatelům umožnit podpořit zdravotní prevenci svých zaměstnanců a zavést pro ně preventivní zdravotní programy.

Vymezení Ústavního soudu vůči legislativním přílepkům (nález pléna Ústavního soudu k tzv. přílepkům)

Ústavní soud zrušil část zákona v rozsahu, ve kterém představoval neústavní přílepek. Ve svém nálezu soud přehledně shrnuje, za jakých podmínek je zákonné ustanovení považováno za přílepek a jaké vady zákonodárného procesu jsou protiústavní. Formou přílepků by neměla být obcházena pravidla pro přijímání zákonů a požadavky na posuzování dopadů standardních návrhů zákonů. Tímto nálezem se Ústavním soud jasně vyjádřil proti některým protiústavním postupům v rámci legislativního procesu. Rozhodnutí může mít pozitivní dopad i na regulaci podnikání v ČR, kde se podnikatelé často potýkají právě s nepředvídatelností a nepraktičností nových zákonných pravidel.

Podaří se letos najít legislativní změnu, která přinese skutečné zjednodušení podnikání či podpoří nové obchodní příležitosti? To ukáže hlasování, možné do 14. dubna, jehož výsledky budou známy v květnu.

Hlasovat pro Zákon roku 2024 lze až do 15. dubna

Převzato z časopisu Komora. Autorka článku: Jiřina Procházková, partnerka Deloitte Legal a lídr projektu Zákon roku