Karta Ukrajina
Důležitým tématem v personálních odděleních firem je v současné době Ukrajina. V Česku pracuje více než půl milionu cizinců a Ukrajinci patří k největším skupinám zahraničních pracovníků. Koronavirus však pohyb lidí mezi zeměmi značně zkomplikoval. Česká vláda nejdříve během nouzového stavu automaticky prodloužila krátkodobá 90denní víza o 60 dnů, poté až do 16. září. Pracovníci z Ukrajiny, kteří tato schengenská víza často k práci v Česku využívají, zde zůstali, ale na přelomu léta a podzimu se budou muset vrátit zpět do své země.
Zatím bohužel není jasné, kdo je nahradí. České zastupitelské úřady nová tříměsíční víza nevydávají. Tuzemský trh práce tak může náhle v polovině září přijít o desítky tisíc zaměstnanců. Právě na začátku období, kdy se naplno rozběhnou předvánoční nákupy, firmy totiž obvykle mohutně nabírají sezonní pracovníky do logistiky
a e-shopů.
Firmy vyčkávají
V dnešní nejisté době, kdy podniky nevědí, jak se vyvine poptávka po jejich výrobcích nebo službách, je přitom zaměstnávání na krátkou dobu pro firmy výhodné. A jelikož nevědí ani to, kde budou v příštích měsících zaměstnance brát, nechávají raději pracovníky doma na tak zvaných překážkách. Firmy pro tyto účely čerpají od státu podporu a vyčkávají, co se bude dít. I proto nezaměstnanost prozatím neroste. Chytřejší budeme na podzim, až státní podpory skončí. Firmy se pak budou muset rozhodnout, koho si nechají a koho propustí.
Úřady práce mohou být zatím v klidu i z toho důvodu, že některým lidem v současné chvíli běží výpovědní lhůta, nebo dostali odstupné a do nové práce se nehrnou. I zaměstnanci čekají, které obory krize postihne nejvíce, a podle toho si budou vybírat novou práci.
Stěhovat se? Ani náhodou
Kromě nových skutečností promluví do nárůstu nezaměstnanosti i staré známé negativní jevy českého trhu práce. Češi se za prací neradi stěhují a nebudou to dělat ani nyní, kdy se nabídka práce mezi firmami a regiony může pozměnit.
Aktuální situace je tak prozatím podobná té před koronavirem – firmy si stěžují na nedostatek lokálních pracovníků do výroby.
Uvedu příklad. Naše firma právě nabírá pro jednoho klienta několik set zaměstnanců. Jde o pozice bez jakékoli kvalifikace, zájemci musejí být jen fyzicky zdatní. Čeká je nástupní plat ve výši 30 tisíc korun, k tomu příplatky, bonusy a další benefity. Přesto je velmi těžké pracovníky najít. Češi, kteří nepracují, zájem nemají, s cizinci je to nyní komplikované. Narážíme navíc na velkou nespolehlivost adeptů o práci. Ze stovky lidí, kteří reagují na naše nabídky, jich účast na výběrovém řízení potvrdí polovina. Skutečně dorazí jen 40 procent z původní stovky zájemců a do práce nakonec nastoupí deset až patnáct z nich.
Nejen personalisté jsou proto zvědaví, kdy počty nezaměstnaných poskočí opravdu nahoru a jak se bude dařit úřadům práce vyřazovat z řízení ty, kteří vlastně o práci ani v nejmenším zájem nemají. V jiném případě bude pokračovat fiktivní dojem, že uchazeči o práci k dispozici jsou. My je zatím na trhu práce nevidíme.