Home office není brzdou, dokazuje slovenská zkušenost

Během pandemie pracovali Slováci doma, produktivita firem ale neklesla. Většina lidí se vrátila na pracoviště v červnu.

Přes 50 procent Slováků by uvítalo pokračování home office. Podniky by to zřejmě nepoškodilo. Ukázal to průzkum společnosti Profesia a HR Open Forum mezi personalisty firem, které sídlí na Slovensku. Zveřejnil ho server sme.sk.

„Firmy paradoxně přiznávají, že produktivita práce jejich zaměstnanců během home office neklesla nebo byla v některých případech dokonce vyšší. Samozřejmě jsou ale profese a provozy, kde pracovat z domova není možné,“ upozorňuje podnikatel Michal Hanzlík.

Asi 57 procent zaměstnavatelů skutečně přiznalo, že lidé doma pracovali stejně produktivně nebo měli dokonce lepší výsledky než do března 2020.

Status quo ante bellum

Přísná opatření jsou pryč. Život na Slovensku se vrací k normálu a pracovníci do kanceláří nebo provozů. Téměř 76 procent zaměstnavatelů uvedlo, že ruší home office od června. Desetina personalistů chce povolat zaměstnance do firem během července či srpna. Osm procent zatím nechává většinu lidí doma a změnu očekává na podzim.

Přestože nařízený home office končí, zástupci HR oddělení přiznávají, že jejich firmy benefit práce z domova rozšiřují. Slovensko se tím přibližuje k západním zemím. Návrat lidí do práce provázejí často zpřísněná hygienická opatření či úprava společných prostor. 

Asi 52 procent firem uvádí, že největší část zaměstnanců by raději pracovala doma a na pracoviště by docházela jen na porady či schůzky. Více než dvě pětiny lidí naopak vnímají návrat na pracoviště pozitivně. Zbytek nemá na výhody home office jasný názor.

Mezi zastánci změn jsou i tací, kteří návrat na pracoviště úplně odmítají, ať už kvůli výrazné spokojenosti s prací z domova, nebo i z důvodu strachu z ohrožení zdraví (17 procent dotázaných). Zároveň se tím zvyšuje tlak na vedení firem, aby se s těmito lidmi domluvilo.

Již zmíněných 57 procent firem nepocítilo během krize žádnou újmu, pětina personalistů potvrdila, že produktivita práce během pandemie dokonce stoupla. Rozdíly jsou ovšem mezi jednotlivými profesemi. Zatímco například pracovníkům zákaznické podpory se doma pracovalo lépe, protože je nikdo nerozptyloval, obchodníci si stěžovali, že jim poklesly tržby.

Rozšíření benefitu v podobě práce z domova zvažuje téměř 80 procent firem. 

Celosvětový obrat

Podobná čísla jako průzkum na Slovensku ukázala celosvětová anketa realitní společnosti Colliers International. Výsledky by se daly shrnout do jediné věty: Díky koronaviru se práce z domova stane nikoli výjimkou, ale standardem.

Anketa, založená na více než třech tisících odpovědích z 25 zemí včetně České republiky, a to mezi profesemi, jež se běžně vykonávají v kancelářích, ukázala, že 82 procent zaměstnanců by chtělo po skončení krize pracovat doma jeden nebo více dnů v týdnu. 

Produktivita se zvýšila v odvětvích finančních služeb, profesionálních služeb a technologií, naopak poklesla mezi právníky, ve školství a ve výzkumném sektoru. Více než polovina lidí se domnívá, že je schopná provádět individuální soustředěnou práci lépe doma než ve firmě.  

Uhlíkové clo vs. ekologie

Plánované uhlíkové clo na ocel, cement a hliník by na Slovensku zvýšilo produkci v těchto odvětvích o více než šest procent. Bez dodatečného zpřísnění podmínek pro domácí výrobce by se ale mírně zvýšily slovenské emise oxidu uhličitého. V zemích mimo EU by přitom za stejné situace paradoxně došlo k jejich nepatrnému snížení – a to asi o jedno promile. Vyplývá to ze studie Institutu environmentální politiky zveřejněné agenturou SITA. 

Daně neporostou

Daňové zatížení by nemělo na Slovensku dále růst, říká ministr financí Eduard Heger. V uplynulých letech se přitom daně a odvody státu zvyšovaly. „Náš cíl v daňové oblasti je jasný. Motivovat nízkými daněmi ekonomickou aktivitu – tedy práci a podnikání, a naopak zvyšovat podíl zdanění spotřeby, majetku a negativních externalit, což jsou environmentální daně,“ shrnuje ministr financí. Prostor pro šetření státu vidí zároveň v oblasti výdajů na zboží, služby a informační technologie. 

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.

• Teritorium: Slovensko
• Oblasti podnikání: Vzdělávání, lidské zdroje

Doporučujeme