English version
Covid obecně zamíchal na pracovištích mnoha věcmi, ale nejvýraznější dopad se bezesporu týká práce z domova. Jak vyplývá z průzkumu, který pro společnost Sodexo v březnu 2022 realizovala agentura Ipsos, práci z domova umožňuje dnes svým zaměstnancům téměř 74 % zaměstnavatelů.
„I firmy, které home office zrovna nevítaly, ho totiž musely akceptovat. Noví zaměstnanci v absolutní většině považují hybridní model práce – tedy střídání práce z domova s docházkou na pracoviště – za standard, a nikoli za něco výjimečného, co je spojené s covidem. A myslím, že to platí paušálně,“ říká Martina Machová, personální ředitelka společnosti Sodexo Benefity.
Trendům vládnou generace Y+Z
„V průběhu pandemie se do popředí dostaly jiné preference zaměstnanců, než tomu bylo před ní. Hlavním tématem mezi zaměstnanci aktuálně je, jestli jim firmy umožní zachovat si výhody, které v uplynulých dvou letech získali. A to je hlavně možnost práce z domova a flexibilní pracovní doba,“ souhlasí Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.
Čísla jim dávají za pravdu. Home office může aktuálně využívat 28 % zaměstnanců, nejvíce, 46 %, v Praze a ve středních Čechách, mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním (49 %) a těch, kteří pracují ve financích a v administrativě (55 %).
„Je ovšem potřeba přihlédnout k tomu, že velké skupině lidí povaha jejich profese práci z domova neumožňuje. Z našeho výzkumu vyplynulo, že jde o 43 % zaměstnanců. Týká se to třeba řidičů, prodavaček, pracovníků v průmyslu a v logistice,“ připomíná Martina Machová a dodává, že mezi nimi výrazně převažují lidé nad 50 let: „V této věkové skupině činí podíl těch, kterým profese práci z domova neumožňuje, 55 %.“
Zároveň platí, že i ti lidé, kterým zaměstnavatel home office neumožňuje, by o něj stáli. Na otázku Pokud byste si mohl vybrat, chtěl byste pracovat z domova? odpovědělo kladně 48 % zaměstnanců a výrazně mezi nimi převažovaly dvě skupiny – mladí lidé do 24 let (62 %) a pak lidé mezi 35 a 44 lety (61 %).
„Odpovídá to přesně našim poznatků z praxe. Pro generaci Z je požadavek na work life balance velmi signifikantní. Tu druhou skupinu k tomu podle mne zčásti dotlačily okolnosti, zpravidla jde totiž o rodiče dětí v předškolním či mladším školním věku,“ míní Martina Machová.
Co se týče četnosti práce z domova, 72 % lidí by si přálo z domova pracovat alespoň jednou týdně, přičemž za nejlepší model je považována varianta 2+3, nebo 3+2. Zároveň platí, že 44 % zaměstnanců využívá možnost práce z domova v plné míře, ve které jim ji zaměstnavatel umožňuje.
V pandemických letech rostl také význam benefitů umožňujících flexibilitu. Z pohledu generací poptává tento typ benefitů nejvíce generace Y, pro niž je prioritou sladění osobního a pracovního života. Výrazně vyšší zájem mají její zástupci jak o flexibilní pracovní dobu nebo home office, tak i o možnost nadpracovat si hodiny.
Flexibilní pracovní dobu preferují zejména bílé límečky a IT pracovníci. Uvítalo by ji přes 90 % z nich, ovšem jen 65 % bílých límečků a 74 % zaměstnanců z IT ji může využívat. Možnost nadpracovat si hodiny pak má až 74 % modrých límečků, což je výrazně více než u ostatních oborů.
Proč ano a proč ne
Za hlavní výhodu práce z domova považují lidé úsporu času, protože nemusí nikam cestovat (57 %) a klid na práci (42 %). Naopak největším minusem je pro ně ztráta osobního kontaktu s kolegy (40 %) a splynutí pracovního a soukromého života (27 %).
Z pohledu zaměstnavatelů jsou hlavními pozitivy home office možnost vyjít vstříc zaměstnancům ve skloubení pracovního a osobního života (40,5 %) a ochrana jejich zdraví (39 %). Za negativa zaměstnavatelé považují ztrátu firemní sounáležitosti (35 %) a sníženou efektivitu práce (34 %).
Zajímavé ovšem je, že 13 % zaměstnavatelů je zároveň přesvědčeno, že produktivita práce je při práci z domova naopak vyšší.
„Je velmi důležité, zda manažer dokáže s lidmi na dálku pracovat. Znám spoustu takových, kteří si stále myslí, že člověk sedící v kanceláři je lepší pracovník než ten, který je doma. Manažer se musí naučit zadávat úkoly tak, aby bylo jasné, co člověk udělal a jestli to udělal správně. A pak je jedno, jestli to udělal v kanceláři, na chalupě, nebo v bytě. Musí umět definovat, co od lidí očekává a co má být výsledkem či výstupem jejich práce. A ukazuje se, že minimálně někteří to neumějí,“ míní Machová.
Pro většinu zaměstnavatelů (71 %) je důležité, aby zaměstnanci do kanceláří chodili. Snaží se je k tomu motivovat, nejčastěji zpříjemněním pracovního prostředí (59 %). Tento trend potvrzuje i Pavel Mrázek, majitel interiérového studia Hezkey: „Od pandemie pozorujeme zvýšenou poptávku po redesignu pracovního prostředí. Firmy se tak snaží odlišit od konkurence na stále přehřátějším trhu práce a motivovat zaměstnance k tomu, aby se alespoň částečně do kanceláří vrátili a zároveň jim ponechali benefit home office.“
Dodává: „Soustředěnou práci si profese, u kterých je to možné, často nechávají na doma, kde mají většinou větší klid a ušetří čas dojezdem do kanceláře. Pracoviště se pak stává místem pro potkávání a práci v týmu. V kancelářích zaměstnavatelé kladou větší důraz na společné prostory jako multifunkční relaxační či potkávací zóny. Volí je často v kombinaci s menšími zasedacími místnostmi a volacími místy – pro případ, kdy nastane potřeba spojit se s kolegou, který pracuje mimo kancelář.“
Hitem se stává dovolená navíc
I když nejpopulárnějšími zaměstnaneckými benefity zůstávají finanční bonusy či prémie, stále větší oblibu si mezi Čechy získává dovolená 5 týdnů a více. Napříč obory ji chce již více než 90 % pracovníků. Obecně v oblasti benefitů nadále přetrvává nesoulad mezi nabídkou zaměstnavatelů a poptávkou zaměstnanců. V některých případech je poptávka dokonce až osminásobně vyšší než nabídka. To jsou zase zjištění nového průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.
Dovolenou 5 týdnů a více mají již přibližně dvě třetiny modrých límečků a pracovníků z IT a o něco méně (61 %) bílých límečků. Převis mezi poptávkou a nabídkou tedy není nijak dramatický. Žádaná však není jen dovolená nad rámec zákona, ale také příspěvek na ni. V tomto případě je ovšem již rozdíl mezi tím, co zaměstnavatelé nabízí, a tím, co zaměstnanci chtějí, jeden z největších.
To samé platí i o neomezeném placeném volnu, které by uvítaly přes dvě třetiny bílých límečků a IT pracovníků, dostává ho ale jen přibližně desetina z nich. „Neomezené placené volno je sice lákavé, v českém pracovním prostředí je však nabízeno jen výjimečně, nejčastěji v IT. Neočekáváme, že by zde v blízké budoucnosti došlo k nějaké výraznější změně,“ říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GI Group.
Finanční benefity – poptávka převyšuje nabídku
Velké rozdíly mezi nabídkou a poptávkou jsou vidět také v případě finančních benefitů. Například u dorovnání mzdy při pracovní neschopnosti je poptávka modrých límečků osminásobně vyšší než nabídka firem. U bílých límečků a IT pracovníků je největší rozdíl zase u 13./14. mzdy.
„Finanční benefity jsou mezi zaměstnanci vůbec nejoblíbenější. Protože hrají důležitou roli i při rozhodování o přijetí pracovní nabídky, měly by jim zaměstnavatelé věnovat větší pozornost než dosud. Jejich význam navíc kvůli aktuálnímu rychlému zdražování a inflaci ještě poroste,“ říká Martin Malo.
Nejpopulárnějším benefitem Čechů jsou dle něj letos bonusy a prémie. Uvítalo by je přes 95 % zaměstnanců. Častěji je dostávají lidé z výrobního sektoru (66 %), méně pak bílé límečky (60 %).
O vzdělávání mají zájem lidé z IT
Rostoucí popularita je vidět i v oblasti benefitů souvisejících se vzděláváním. Zájem o ně projevuje již více než 80 % zaměstnanců. Nejčastěji jde o lidi z IT, kterým je také zaměstnavatelé nejčastěji poskytují. Kromě oborových školení chtějí zaměstnanci také jazykové kurzy nebo individuální rozpočet na osobní růst.
Právě ten ale patří u všech oborů na seznam benefitů, u kterých poptávka výrazně převyšuje nabídku. Bílé límečky a IT pracovníci pak chtějí i uhrazení mezinárodních zkoušek a certifikací. Tento typ benefitu však zaměstnavatelé poskytují jen 18 % bílých límečků a 30 % IT zaměstnanců.
Převzato z časopisu Komora. Autorka článku: Valerie Saara
