Hoří lesy, pole se zalévají vodou z bazénů. Sucho trápí i Polsko

V posledních letech prožíváme nebývalé sucho. Stejně však jako klimatické změny, ani nedostatek vody není omezen hranicemi států. Nedávné lesní požáry nebo využití vody z bazénů k zalévání polí a zahrad ukázalo, že situace v Polsku začíná být kritická. Tamní vláda proto představila šestiletý plán boje proti suchu. Někteří experti jej ale kritizují a považují ho za zastaralý.

Polsko si kvůli potížím se stále větším nedostatkem vody vysloužilo přezdívku „suchý muž Evropy“. A není divu. V posledních dnech, měsících a letech od našich severních sousedů přicházejí svědectví o opravdu výjimečném stavu sucha. V dubnu zasáhl největší lesní požár za poslední dekádu Briezbanský národní park, na začátku května zase v městečku Kozlieglowy úřady rozdělily vodu z veřejného bazénu mezi místní obyvatele a zemědělce, aby si mohli zavlažit své zahrady a pole.

V loňském roce obyvatelé polského města Skierniewiece zůstali dokonce zcela na suchu. Kvůli nadměrným teplotám a nejsuššímu roku za dobu měření v padesátitisícovém městě došlo k úplnému vyčerpání zásob vody. Do města tak musela být voda dovážena v kanystrech a obyvatelé museli omezit její používání pouze na základní potřeby, zapomenout tak mohli na zalévání zahrad a napouštění bazénů.

Sucho má vliv i na výrobu elektřiny. V srpnu 2015 provozovatel energetické sítě PSE snížil limity průmyslovým zákazníkům při teplotách nad 30 stupňů, jelikož hladiny řek, které jsou zdrojem vody pro ochlazování systémů vyrábějících energii, rapidně klesly. Tento scénář se letos zřejmě opakovat nebude, koronavirová krize poškodí ekonomiku a spotřeba energie pravděpodobně klesne.

Stejně jako v České republice i v Polsku může z části za nedostatek vody špatné hospodaření. Kvůli odstranění remízků a menších lesů poblíž polí se nedaří zadržovat dostatek vody v krajině. Navíc klimatická změna způsobuje, že déšť padá v kratších, ale zato intenzivnějších obdobích, kdy rychle odteče do řek a následně do moře. Tato kombinace je pro polskou krajinu fatální.

V zemědělství pracuje každý desátý Polák

Pro Polsko je sucho opravdu velký problém, protože disponuje jedním z největších zemědělských sektorů – celkově je v zemi téměř jeden a půl milionu farem, na kterých pracuje každý desátý Polák. Pro velkou část společnosti je tak boj proti suchu naprosto klíčový k přežití. Proto musí problém řešit co nejdříve.

Jak se s problémem chtějí Poláci vyrovnat? Na konci loňského roku vláda představila komplexní šestiletý plán boje proti suchu. Prvními kroky by měly být veřejné osvětové kampaně, následovat budou investice do zadržování vody v krajině a výstavba zhruba 30 nových vodních nádrží. Poláci tak doufají, že se jim podaří zvrátit trend a dokáží zamezit akutnímu nedostatku vody.

Kritici ovšem namítají, že vláda zvolila zastaralé metody, které nebudou mít kýžený účinek. „Dnes už víme, že efektivní opatření proti suchu jsou možné pouze při respektování krajiny a využití přirozených metod pro zadržování vody,“ uvedl profesor Zbigniew Karaczun. „Řeky mají velký potenciál pro přirozené zadržování vody. Pokud začneme s výstavbou velkých přehrad a nádrží, nutně tím regulujete vodní toky. To způsobí ještě větší odtok vody než předtím, čímž jen zhoršíme nedostatek vody,“ stojí si za svým profesor z Varšavské univerzity.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: Filip Zelenka

• Teritorium: Polsko
• Oblasti podnikání: Voda, odpady a životní prostředí

Doporučujeme