English version
Ta doporučuje zlepšit dostupnost mateřských školek, čímž by se matkám na rodičovské umožnilo více se zapojit do pracovního procesu, a zatraktivnit dohody a zkrácené úvazky, čímž by se také zvýšila participace studentů a seniorů na pracovním trhu. Stát by se měl zaměřit také na dostupnost nájemního bydlení, díky kterému by zaměstnanci byli ochotnější stěhovat se za prací i mezi regiony.
„Je třeba si přiznat, že Česká republika zaostává v dynamice růstu za jinými postkomunistickými zeměmi, protože už vyčerpala své dosavadní faktory růstu. Naše země se tak nachází na pomyslné křižovatce. Buď se vláda rozhodne, že začne strategicky investovat a učiní zásadní a odvážné kroky, které naší zemi zachovají nebo ještě lépe posílí její konkurenceschopnost, nebo se životní úroveň obyvatelstva bude rok od roku propadat. Realizace těchto investic přirozeně vyvolá vyšší poptávku po pracovní síle. Přitom je ale už dnes největší překážkou rozvoje firem nedostatek pracovníků, který tak bude limitovat i jakoukoli snahu o rozvoj a udržení ekonomické stability státu,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Firmy v současnosti postrádají na 300 tisíc zaměstnanců a dle dostupných projekcí by do roku 2032 mělo dojít k poklesu populace v produktivním věku o dalších více než 240 tisíc. Podle odhadů Hospodářské komory stát kvůli tomu jen letos tratí na daních a odvodech okolo 150 mld. korun.
Zmírnit tento nežádoucí vývoj by podle Hospodářské komory pomohlo zvýšení participace nemobilizovaných domácích zdrojů pracovní síly, jako jsou studenti, senioři nebo matky na rodičovské. Opatření státu by měla směřovat do zatraktivnění flexibilních pracovních úvazků, jakou jsou dohody nebo zkrácené úvazky. K lepšímu zapojení matek do trhu práce by přispělo zlepšení dostupnosti zařízení předškolní výchovy, uvádí analýza.
K vyrovnávání rozdílů míry nezaměstnanosti mezi regiony by pomohlo, pokud by stát zkvalitnil dopravní infrastrukturu, čímž by lidem usnadnil cestování do zaměstnávání, a také kdyby zvýšil dostupnost nájemního bydlení.
„Je běžným jevem, že na úrovni jednoho státu existují mezi regiony ekonomické rozdíly. V ideálním případě by k vyrovnání těchto rozdílů mělo docházet přirozeně, tedy že se pracovní síla přelévá z oblastí s přebytkem pracovní síly do oblastí jeho nedostatku. V realitě tento proces ale komplikuje řada bariér. V případě naší země je významnou překážkou vysoký podíl vlastnického bydlení, což snižuje ochotu a reálné možnosti pracovní síly se stěhovat za prací. K řešení této situace může přispět budování dopravní infrastruktury a výstavba nájemního bydlení,“ doplnil analytik Hospodářské komory Roman Renda.
Podle Hospodářské komory nedostatek pracovní síly podtrhuje i fakt, že český trh práce byl schopen absorbovat více než 100 tisíc pracovníků z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Jejich uplatnění na trhu práce je ale v některých odvětvích, jako je stavebnictví, omezené, protože tuto sílu tvoří převážně ženy, které navíc limituje i péče o děti.
Firmy jsou tak nucené zaměstnávat pracovníky i z jiných zemí, nicméně vládní kvóty na tuto kvalifikovanou pracovní sílu jsou nedostatečné a proces udělování zaměstnaneckých karet je v konkurenci okolních zemí příliš zdlouhavé.
Potenciál české ekonomiky ale limitují i další faktory, například v mezinárodním srovnání vysoká rigidita české pracovněprávní legislativy a příliš silná ochrana zaměstnance. Kvůli nízké flexibilitě pracovněprávní legislativy se tak Česká republika v mezinárodním srovnání 140 zemí řadí na 101. místo.
V červnu kabinet Petra Fialy zřídil Vládní výbor pro strategické investice, který má napomáhat lepší koordinaci přípravy a zlepšení podmínek pro rychlejší a efektivnější realizaci strategických investic v oblastech dopravy, bydlení, energetiky, vzdělávání a vědy, výzkumu a inovací a investic vyžadujících pro udělení pobídky souhlas vlády.
Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů na prvním jednání výboru předložili analýzu, v níž doporučují strategické investice financovat mimo rozpočet, zjednodušit povolovací procesy a posílit investice do energetické, dopravní a datové infrastruktury. Stát by se měl zaměřit také na investice do vzdělávání a pracovního trhu.
