English version
Tvrdí to nová ředitelka zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Bengalúru Hana Onderková, v rozhovoru, který jsme s ní natočili letos v létě. Poslechněte si, jak to aktuálně v Indii nejen z pohledu obchodních příležitostí vypadá.
Obsah videa
Odkaz se otevře v novém okně na příslušném místě.
- 00:50 – Ekonomická situace v Indii a důsledky reforem premiéra Módího
- 03:28 – Podmínky pro působení zahraničních firem
- 05:06 – Co by mohlo exportéry v Indii překvapit
- 07:11 – Jak se v zemi daří českým firmám
To nejdůležitější, co v rozhovoru zaznělo
Indická vláda premiéra Módího se ve dvou posledních volebních obdobích zaměřila zejména na vybudování infrastruktury. Větší důraz je kladen také na udržitelnost a životní prostředí, doposavad totiž byla země silně závislá na uhlí. „Indie se zavázala, že do roku 2070 bude uhlíkově neutrální, takže investice jdou momentálně do zelených technologií, jakékoliv čisté výroby elektriky, zeleného vodíku, vodohospodářství či spalování odpadů.“ Právě v těchto oblastech jsou podle Hany Onderkové, nové ředitelky zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Bengalúru, příležitosti pro české firmy.
V rozhovoru Hana Onderková přibližuje specifika indického trhu. Narozdíl od Evropy jsou zde rozdílné kulturní přístupy k byznysu, s nimiž některé firmy zápasí. „Indové hodně rádi naslibují a potom ta implementace nějakým způsobem vázne“. Zdůrazňuje, že bez trpělivosti se v Indii podnikatelé neobejdou, ale pokud se dokáží na místní podmínky adaptovat, expanze bývá úspěšná.
Velkým překvapením pro české firmy může být fakt, že je Indie federací a ne každou licenci uděluje centrální vláda. „Například pivo, licence na alkohol jsou pod státní vládou, ne pod centrální vládou. Pokud chcete určité produkty importovat do Indie, musíte mít povolení do každého státu zvlášť.“ vysvětluje Hana Onderková.
Vzhledem k tomu, že je Indie nejlidnatější zemí na světě s 1,4 miliardou obyvatel, zavedla Módího vláda opatření, která chrání tamější trh. Tato opatření do určité míry nutí zahraniční firmy vyrábět přímo v Indii a tím zajistit pracovní místa. Pokud totiž firmy do Indie přivezou již hotový produkt, setkávají se s vysokým clem, které se jim může velmi prodražit. Podle Hany Onderkové se tak firmám vyplatí na indický trh nahlížet v dlouhodobém hledisku. Nejprve je vhodné trh obhlédnout, nějakým způsobem začít a potom uvažovat o tom, zda tam postavit továrnu nebo jen montovnu.
Inkubátor v Bengalúru má na tamním trhu pomoci zkušeným exportérům, říká Ivan Kameník
Při vstupu na indický trh by měly být firmy připravené a mít jasně definovaný a realistický obchodní plán. S tím je připravena pomoci a poradit zahraniční kancelář v Bengalúru. Ve své nové funkci by se Hana Onderková chtěla zaměřit vedle podpory firem také na provázání českého a indického vzdělávacího systému, zejména na úrovni univerzit. Vedle klasických oborů chce cílit i na podporu startupů. Spolu se zahraniční kanceláří povede i podnikatelský inkubátor.
Přepis rozhovoru Martina Ziky s Hanou Onderkovou
Je Indie novým ekonomickým tygrem východu? Pokud podnikáte v oborech, jako je energetika, ochrana životního prostředí, vodní nebo třeba odpadové hospodářství, určitě byste na tamním trhu měli být, protože Indie v posledních letech významně vylepšila podmínky pro exportéry a investory. Tvrdí to nová ředitelka zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Bengalúru Hana Onderková v rozhovoru, který jsme s ní natočili letos v létě. Poslechněte si, jak to aktuálně v Indii nejen z pohledu obchodních příležitostí vypadá.
Martin Zika: Paní Onderková, dobrý den. Děkuji, že jste přijala naše pozvání.
Hana Onderková: Děkuji za pozvání.
MZ: Vy kromě toho, že se specializujete na problematiku ochrany duševního vlastnictví, tak jste také ředitelka zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Bengalúru. V Indii se teď v posledních letech velmi dobře vyvíjí ekonomická situace, mimo jiné reformy premiéra Módího zdá se, fungují. Je to v tuto chvíli vhodná situace, vhodné prostředí pro exportéry?
HO: Já bych řekla, že ano. Podle mě Indie je takový ten nový drak nebo tygr východu. Řeknu vám svou osobní zkušenost. Když jsem přišla do Indie před 15 lety, když to porovnám jenom v oblasti průmyslových práv, tak to jsou, když to tak řekneme po slezsku, nebe a dudy. Módího vláda za poslední dvě volební období udělala velký ekonomický progres. Konečně si uvědomili, že musí vybudovat infrastrukturu.
Takže jakékoliv investice, které teď v Indii jsou, tak jsou v oblasti infrastruktury. Potom v oblasti životního prostředí. Indie se zavázala, že do roku 2070 bude uhlíkově neutrální, takže investice jdou momentálně do zelených technologií, jakékoliv čisté výroby elektriky, zeleného vodíku, vodohospodářství, spalování odpadů, prostě všechny technologie, které se týkají životního prostředí a zlepšení životního prostředí.
Pokud firmy podnikají v těchto oborech, pak je Indie určitě trh, na který by měly jít, protože tam bude v budoucnu hodně příležitostí. Dám vám takový příklad: v lednu 2023 indická vláda vydá oficiální prohlášení, že vyhlašuje vodíkovou misi v hodnotě 2,3 miliardy amerických dolarů. A to víceméně bude ve všech sektorech.
Když se podíváme Indii jako takovou, má určitou závislost na uhlí, které se musí zbavit. Musí kupovat třeba ropu. Indie má takovou vizi, v hindi se tomu říká aatmanirbhar, tedy soběstačnost. To znamená, že nechtějí být závislí na nakupování zdrojů. Firmy, které se zaměřují na tyto obory, budou mít na indickém trhu určitě hodně příležitostí.
MZ: To znamená, že se tam mění i podmínky pro působení zahraničních firem?
HO: Já bych řekla, že to je ještě něco, kde je nějakým způsobem místo pro zlepšení. Podnikat v Indii není jednoduché, tak jako v Evropě. Liší se například v kulturních přístupech k byznysu, takže hodně firem s tím nějakým způsobem pořád zápasí.
MZ: Jak se to projevuje? Můžete uvést nějaký příklad?
HO: Já vždycky říkám, že člověk si užije Indii jenom, pokud nějakým způsobem umí být flexibilní ve svém přístupu. Indové, já to říkám hodně lidově, jsou slibotechny. Hodně rádi naslibují a potom ta implementace nějakým způsobem vázne. Takže kdokoliv nás poslouchá a chce na indicky trh, tak já bych mu řekla: mějte hlavně trpělivost, trpělivost, trpělivost, a ještě jednu trpělivost. Ale jakmile se to podaří, potom ta expanze na tom trhu je nepředstavitelná.
MZ: Pokud jde o ty podmínky, říkala jste, že tam je z vašeho pohledu poměrně velký prostor pro zlepšení. Na co třeba tam mohou narazit české firmy? Co by je mohlo překvapit z tohoto pohledu?
HO: Záleží na sektoru. Můžu vám dát hodně příkladů, ale obecně: my vnímáme Indii jako samostatnou zemi. Indie je ve skutečnosti federace, která má 27 států a devět unijních teritorií. V některých státech záleží, jaký máte produkt. Když dám jako příklad pivo, protože licence na alkohol jsou pod státní vládou, ne pod centrální vládou, tak pokud chcete určité produkty importovat do Indie, musíte mít povolení do každého státu zvlášť. To je třeba něco, co lidi hodně překvapuje.
Další věc by byla, jak se exportéři dívají obecně na Indii. Já bych doporučila se na Indii dívat v tom dlouhodobém charakteru, protože daně na import jsou docela vysoké. Jakmile přivezete produkt do Indie, tak se nějakým způsobem prodraží díky tomu clu. Možná je nejlepší nějakým způsobem začít a potom uvažovat, že si tam postavíte továrnu, kde to buď budete vyrábět, anebo kde to můžete jenom montovat.
Indie má také různé programy, my tomu říkáme Make in India. Módího vláda se snaží svým způsobem přinutit zahraniční firmy, aby v Indii vyráběly. Teď je Indie nejlidnatější země na světě s 1,4 miliardou obyvatel. Těm lidem musíme dát práci, takže pokud to všechno přivezeme, tak tím nikomu práci nedáte. Svým způsobem Indové strategicky ten trh chrání tím, že nutí západní země, nebo jakékoliv importéry, si tu továrnu postavit a dát práci lidem.
MZ: Jak se z vašeho pohledu, za těch uplynulých několik let, českým firmám daří vyjít vstříc tedy těmhle de facto požadavkům? Jak se jim tam daří obecně?
HO: Firmy, se kterými jsem pracovala v Indii, a když dáme třeba příklad Škodovky, já jsem teda nepracovala se Škodovku, ale když si vezmu jednu z neznámějších českých firem Škodovku, tak těm se tam velice daří. Myslím, že Škodovka je velmi etablovaná na indickém trhu. Kromě Škodovky je třeba Preciosa také velmi populární.
Já bych řekla, že je tam hodně českých firem. Momentálně vidíme velký požadavek na různé technologie. Myslím, že firmy měly tu trpělivost i přes covid, který byl v Indii poslední dva roky. Covid byl hodně těžké období pro Indii jako takovou. Tyto firmy, které přežily covid, tak si myslím, že se jim tam bude do budoucna velmi dařit i s těmi překážkami, které tam jsou.
MZ: Firmy, které jste zmiňovala, Škodovka je samozřejmě veliká firma, ale i Preciosa je poměrně velká firma. Jsou to firmy, které pravděpodobně budou v lepší pozici z hlediska toho, co jste zmiňovala. Jsou tam různé oblasti a v každé té oblasti je potřeba tu věc řešit individuálně. Nemůže to být nevýhoda pro malé firmy, toto zvládnout a s tímhle tím se popasovat?
HO: Samozřejmě může. Ale dám vám třeba další příklad: firma Eldis. Ti vyrábějí radary a pokud vím, tak 80 % indického leteckého prostoru je monitorováno jejich radary. A to je třeba také firma, kterou nezbytně ne každý Čech zná. Takže je to zase o strategii.
Je to o tom, jakým způsobem do toho trhu jdete. Samozřejmě covid byl takové nešťastné období, řekla bych pro všechny. Neřekla bych, že člověk musí mít jenom hodně kapitálu. Já si myslím, že prostě musí mít tu trpělivost a strategii na tom trhu poslouchat lidi, co tam jsou.
Další věc, kterou bych chtěla zmínit je, že někdy mi také připadá, že české firmy nejsou tak úplně připravené.
MZ: Co to znamená?
HO: Měla jsem případ firmy, která se věnovala vodohospodářství a my jsme chtěli třeba nějaké materiály, které budeme dávat členům indické vlády. Byla to technologie, která by se velmi hodila pro třeba vesnice atd. Každý materiál, který jsme dostali od té firmy, byl v jiném jazyce. Něco ve španělštině, protože tam měli nějaký projekt, něco v nějakém jiném. Prostě ty věci o jejich technologiích nebyly ucelené, neměli úplně strategii, proč tam chtějí jít atd.
Opravdu je to těžký trh, takže lidé musí být opravdu připraveni. A nemyslím nezbytně jenom finančně. Můžu dát tolik příkladů. Onehdy jsem se také bavila s nějakým startupem a oni mi řekli: „Přijedeme tam v lednu, v únoru tam něco uděláme, v dubnu uděláme a v květnu budeme prodávat.“ A já jsem řekla: „No, na papíře to vypadá pěkně, ale to se vám nestane.“ Musíte být prostě realističtí.
MZ: Rozumím a předpokládám, že s tím vaše zahraniční kancelář v Bengalúru, můžete firmám pomoct. Usadit je do nějakých realistických vizí.
HO: Přesně tak. Tam musí být nastavené očekávání, s jakými partnery jednat, poradit, co se týká daňové politiky. My samozřejmě také posloucháme, co tam firmy chtějí dělat, ale někdy ten jejich produkt v rámci Indie nedává smysl. A to je právě to, že CzechTrade tím, že má 50 kanceláří v těch daných jurisdikcích a ti lidé tam fyzicky žijí, tak to víte.
Já třeba vidím firmu, vidím jejich produkt a tuším, jestli by se to tam uplatnilo nebo ne. Je potřeba poslouchat i lidi, kteří tam jsou, co vám řeknou a nejenom mít svoji vizi. Dobře, to je to, co chci. Možná v nějakých jiných zemích by to takhle fungovalo, ale ne nezbytně tam.
MZ: A jaké máte plány v nové funkci?
HO: To je dobrá otázka. Já jsem, než jsem přišla do CzechTradu, hodně pracovala v oblasti inovací. Takže inovace je jedna věc, druhá věc životní prostředí a třetí věc, já bych chtěla, to je taková moje osobní vize pro moji roli, také trochu provázat český a indický vzdělávací systém, aby došlo k nějaké kooperaci třeba mezi univerzitami.
Teď už začínáme pracovat i na startupech, protože si myslím, že je hodně zajímavých technologií v České republice, které by se tam hodily. Takže nejenom klasické obory, jako je třeba strojírenství, ale i prostě takové ty nové, niche vzdělávání. Tak možná trochu více tohle směřování. Já tam budu, protože CzechTrade má v Bengalúru inkubátor, takže kromě samozřejmě kanceláře CzechTradu, tam budu ten inkubátor i vést.
Samozřejmě budu pomáhat firmám na ten trh vstoupit, to je moje osobní výzva. Uvidíme, jak to půjde, ale třeba co se týká těch startupů, na tom jsme už začali pracovat. Pokud nás slyší někdo z českých univerzit a měl by zájem, tak bych ráda něco podnikla v tomto směru, protože Indie má také samozřejmě obrovské a velmi dobré univerzity. Myslím, že tam technologií je také docela dost. Takže nejenom z Česka do Indie, ale ten potenciál je také z té Indie do České republiky.
MZ: Tak ať se nám v tom daří. Děkuji za rozhovor.
