English version
Těžištěm cenového růstu v meziročním srovnání bylo bydlení, voda, energie a paliva, a to především kvůli prudkému růstu cen elektřiny, plynu a takzvaného imputovaného nájemného.
„Z citlivých položek dále významně zdražovaly potraviny. Meziročně výrazně dražší byly ceny v oddílu doprava a to jak u pohonných hmot, tak i u automobilů. Rostoucí náklady v kombinaci se silnou poptávkou domácností se i nadále promítaly do zdražování v oddílu stravování a ubytování. V souhrnu v červnu opět prudce zdražovaly ceny zboží i služby,“ vypočítává Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta. „Kulminace inflace se kvůli extrémně silnému růstu cen energií pravděpodobně posune až hlouběji do 3. čtvrtletí a to až k 20 procentům. Zjevnějšího zpomalení inflace se však dočkáme nejdříve na začátku příštího roku. Výhled inflace na celý letošní rok se opět posouvá směrem nahoru a to do rozmezí 16 až 17 procent,“ míní Novák.
Meziroční růst inflace zpomaluje
Partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička ovšem upozorňuje, že v meziměsíčním srovnání je zřejmý mírný pokles tempa růstu inflace. „Zatímco v dubnu a květnu ceny rostly o 1,8 procenta, v červnu šlo o růst o 0,2 procentního bodu nižší. Je zřejmé, že domácnosti jsou čím dál méně ochotny akceptovat vyšší ceny a jejich poptávka začíná postupně slábnout,“ uvádí Kymlička. „V nejbližších měsících by měl začít být znát první efekt zvyšování úrokových sazeb, s nímž ČNB začala loni v červnu, přesto se nedá s jistotou říct, že by červnový meziroční růst byl tím nejvyšším, jehož budeme v letošním roce svědky,“ dodává.
ČNB bude muset opět zvyšovat sazby
Analytici se shodují, že za této situace bude muset Česká národní banka i s novou „holubičí“ bankovní radou chtě nechtě pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb. „ČNB bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak naznačoval nový guvernér Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat. Související zdražování hypoték se pak projeví stagnací, nebo dokonce poklesem cen nemovitostí, což bude jeden z projevů protiinflační politiky ČNB,“ uvádí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Podle Tomáš Volfa ze společnosti CitFin – finanční trhy je důležité také to, aby vláda nepodlehla populismu a nepřistoupila k drahým a neúčinným plošným podporám. „Vláda nesmí ustoupit společenskému tlaku na plošné úlevy v podobě štědrých příspěvků, snížení či dokonce odpuštění DPH a podobně. Jedna věc je pomoci těm skutečně ohroženým a druhá je masivně zadlužovat stát dalším zvedáním schodku rozpočtu,“ uvádí Volf. Je na místě naopak omezit utrácení. „Domácnosti by měly: už dnes pokud možno tvořit rezervy, protože dost možná bude hůř, výrazně více využívat slevy a akce na nákup zboží, omezit zlozvyky jako alkohol a cigarety, nechovat se stylem brzda – plyn, kdy přes týden šetří a o víkendu se výdajům pustí uzda, více využívat spolujízdu či MHD do práce, nakupovat sezónní zboží mimo ní,“ vypočítává doporučení Tomáš Volf.
Spotřebitelé již přestávají přestřelené ceny akceptovat
Podle Vít Hradila, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus, lze už v oblasti rostoucí inflace vidět první nadějné signály. „Pozitivně lze interpretovat poměrně znatelné a plošné zpomalení meziměsíčního zdražovaní, ke kterému došlo ve většině kategorií. Pomaleji než v květnu tak nově zdražovaly oděvy, stravování či například bytové zařízení. De facto jedinými oddíly, kde v červnu nedošlo alespoň ke kosmetickému uklidnění, tak zůstává doprava, kde se ovšem vzhledem k aktuálně klesajícím cenám ropy na světových trzích již blízká na lepší časy, dále pak rekreace a kultura, kde jde do značné míry o standardní „prázdninový efekt“, a bydlení. Z této skutečnosti lze usuzovat, že v nemálo oblastech se již projevuje klesající spotřebitelská ochota dramatický růst cen akceptovat či se již pomalu vyčerpávají dosavadní zdroje nákladových inflačních tlaků,“ říká Hradil.
„Kapitolou samou o sobě je pak pokračující cenové šílenství u energií, které prakticky zaručuje, že se Česko inflace jen tak nezbaví. Právě energie totiž následně vstupují do výroby a poskytování všech dalších služeb a zboží, což se bude s prodlevou odrážet na spotřebitelských cenovkách i v nejbližší budoucnosti,“ dodává Hradil.
Podle Pavla Peterky, hlavního ekonoma společnosti Roklen, lze ovšem za pozitivní pokládat pokles ceny černého zlata. „Ropa brent v posledních dnech klesla pod sto dolarů za barel z důvodu obav ze zpomalení světového hospodářství, a tím i ochlazení poptávky po ropě. Dalším strašidlem pro trhy je pak hrozba dalších vln pandemie, a především pak související a přísné uzavírky ekonomiky v Číně, která patří mezi největší odběratele ropy. Cena ropy by tak teoreticky mohla dále klesat, což by vedlo k ochlazení alespoň části současných inflačních tlaků,“ uvádí Peterka.
Zdroj: Redakčně upravené komentáře analytiků
