English version
Za celý rok 2023 se průměrná míra inflace pohybovala na úrovni 10,7 procenta, což je přibližně o 4,5 procentního bodu méně než v roce předchozím.
K meziměsíčnímu poklesu v prosinci přispělo zejména zlevnění potravin, alkoholických nápojů a benzinu a nafty. Růst naopak podporovaly především vyšší ceny elektřiny a plynu.
Potraviny zlevnily více, než se čekalo
Optimistická prosincová čísla zajistil především pokles cen potravin. Ty byly meziročně nižší poprvé od června 2021. Index vnímané inflace UniCredit v prosinci poklesl na 4,6% z 5,1% v listopadu.
Podle ekonomů jsou prosincová čísla do značné míry překvapením. „Inflace ukázala v prosinci nečekaný pokles a vyrovnání loňské nejnižší meziroční hodnoty ze září. Na trhu převažovaly odhady s meziroční hodnotou odpovídající listopadovým 7,3 procentům. Překvapením byly především ceny potravin, které se meziměsíčně silně snížily, a do minusu se překlopily i v meziročním srovnání,“ popisuje ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Méně než deset procent. Inflace v Česku padá, její růst je nejnižší od roku 2021
Výrazně zlevnily také alkohol a oproti listopadu také pohonné hmoty (o 4,7 procenta) „Meziročně se však pokles cen pohonných hmot zmírnil, což souviselo s velmi nízkou základnou, respektive jejich hlubokým propadem v prosinci 2022,“ dodává analytik.
Nebýt úsporného tarifu bylo by ještě lépe
Prosincovou meziroční inflaci uměle navýšil vliv úsporného tarifu, bez jehož zahrnutí by inflace činila pouze 4,2 procenta. Lednová čísla tak budou zřejmě ještě výrazně lepší.
V lednu už vliv úsporného tarifu srovnávací základnu opustí, a především díky tomuto faktoru meziroční inflace podle ekonomů citelně poklesne. Opačný vliv než úsporný tarif bude mít na meziroční změnu cen elektřiny silný růst regulované složky.
Rozsah tradičního lednového přecenění řady zboží a služeb je opět těžké odhadovat, letos i s ohledem na změny v DPH. „Síla lednové inflace může být klíčovým faktorem, který ČNB vezme v úvahu pro nastavení tempa dalšího snižování úrokových sazeb,“ doplňuje ekonom.
Česká ekonomika se propadla i ve třetím čtvrtletí, o 0,7 procenta meziročně
Inflace už není strašákem? Mzdy reálně porostou
„Trend, který spočívá v postupném snižování inflace, je zřejmý. Rok 2024 přinese další zlepšení. V jeho rámci se inflace přiblíží k dvouprocentnímu cíli, což umožní další snižování úrokových sazeb a růst reálných mezd zaměstnanců,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Křeček připomíná, že ve srovnání se stejným obdobím předloňského roku klesly v prosinci 2023 nejvýrazněji ceny polotučného mléka o 28,3 procenta či ceny vajec o 30,3 procenta. Naopak výrazně zdražilo vodné o 16,3 procenta, stočné o 26,9 procenta a citelně se zvýšily se také ceny tepla a teplé vody (průměrně o 24,2 procenta).
„Při meziročním srovnání evidujeme v prosinci růst ceny elektřiny dokonce o 142,4 procenta. Tento astronomický pohyb však neznamená, že by lidem skokově narostla cena za kilowatthodinu elektrické energie. Pouze se projevil statistický efekt úsporného tarifu, kdy lidé v loňském roce obdrželi státní podporu, kterou letos již nedostali,“ připomíná Křeček.
Při meziročním srovnání evidujeme v prosinci růst ceny elektřiny o 142,4 procenta. Astronomický nárůst však neznamená, že by lidem skokově narostla cena za kilowatthodinu elektrické energie
Štěpán Křeček, BHS
Přes poměrně optimistický vývoj připomněl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák krutou realitu posledních dvou let. Cenová hladina se od počátku roku 2022 dodnes zvýšila o bezprecedentních 27,3 procenta. Za zboží a služby tedy dnes platíme o čtvrtinu více než v lednu 2022.
Moudřejší budeme v únoru
„Letošní rok již v případě spotřebitelské inflace přinese domácnostem citelnou úlevu. Spotřebitelská inflace sice znatelně ustupuje již od 2. čtvrtletí loňského roku, avšak na meziročním tempu inflace to bude vidět teprve od letošního ledna,“ domnívá se Novák. Ekonom očekává, že letos poroste spotřebitelská inflace pouze o dvě až tři procenta za rok.
„Moudřejší však v tomto směru přeci jen budeme až na začátku února, kdy bude zveřejněna inflace za letošní leden, která nasadí pomyslnou laťku pro zbytek roku. Zároveň leden pravděpodobně nepřinese výraznější zdražení potravin, které bylo avizováno v závěru roku 2023,“ doplňuje analytik.
S ústupem inflace se pro Českou národní banku (ČNB) podle něj otevře prostor pro výraznější snižování úrokových sazeb: „Nejvýraznější pokles sazeb lze očekávat mezi březnem a srpnem.“
Za celý letošní rok bude inflace pravděpodobně zhruba tři procenta, takže nebude ani třetinová v porovnání s loňskem
Lukáš Kovanda, ekonom
Úrokové sazby půjdou dolů
Ekonom Lukáš Kovanda připomíná poměrně přesný odhad ČNB, která predikovala loňskou celoroční inflaci na 10,8 procenta. Realita byla jen o desetinu procentního bodu odlišná.
„Prosincová data zvyšují pravděpodobnost, že ČNB bude letos razantněji redukovat své úrokové sazby. Trh nyní počítá s tím, že základní úroková sazba ČNB letos klesne z nynějších 6,75 procenta na rovná čtyři procenta. Klíčová však budou data za měsíc leden 2024, kdy došlo ke každoročnímu přecenění, například v oblasti cen energií. Nicméně za celý letošní rok inflace nejpravděpodobněji bude činit zhruba tři procenta, takže nebude ani třetinová v porovnání s loňskem,“ popisuje ekonom.
Kde Češi ušetřili nejvíc a kde nejméně
V meziměsíčním srovnání narostly ceny nejvíce v kategorii pošt a telekomunikací (0,6 %), stravování a ubytování (0,4 %), bydlení a zdraví (shodně 0,2 %). Naopak nejvýraznějšího zlevnění jsme se dočkali u alkoholických nápojů a tabáku (-1,5 %), potravin a nealkoholických nápojů (-1,4 %) a dopravy (-1,1 %).
S přihlédnutím k důležitosti jednotlivých položek ve spotřebitelském koši byla meziměsíční deflace tažena primárně potravinami, které do celku přispěly -0,3 procentními body, alkoholickými nápoji a tabákem a dopravou (shodně -0,1pb). Proti významněji působilo pouze bydlení (+0,1pb), sděluje analytik Vít Hradil ze společnosti Cyrrus.
jap
