English version
Meziroční růst spotřebitelské inflace je téměř shodný s prognózou České národní banky (17,6 procenta) a zároveň jde o nejvyšší číslo od loňského září.
Rozhodující jsou ceny elektřiny
„Z pohledu meziměsíčního růstu cenové hladiny měl zcela dominantní podíl oddíl bydlení, voda, energie a paliva, když klíčovou proměnnou byla cena elektřiny. Ta přešla z měsíce na měsíc v růst o 140 procent, což bylo dáno kombinací ukončení tzv. Úsporného tarifu a lednovým přechodem cen elektřiny na cenové stropy,“ popisuje ekonom Miroslav Novák ze skupiny Akcenta.
V meziročním srovnání kromě bydlení s energiemi nejvíce narostly ceny potravin. Dražší je ale drtivá většina položek spotřebního koše.
K prudkému růstu ceny elektřiny skutečně dochází kvůli zrušení úsporného tarifu. Po prosincovém poklesu cen o 21,2 procenta byl v lednu vykázán růst o 36,4 procenta. Cena vodného se zvýšila o 16,3 procenta a stočného dokonce o 30,3 procenta. Rovněž teplo a teplá voda mohutně podražily, a to o 44,7 procenta. Zmírnění růstu ceny nastalo alespoň u zemního plynu.
Zastropování cen energií snížilo inflaci, roční dosáhla v říjnu 2022 15 procent
Pozitivní zprávou podle ekonomů je, že na počátku roku výrazněji neroste cena imputovaného nájemného. „To se kladně promítá do zpomalování jádrové inflace. Rovněž pokračuje snižování tempa růstu cen pohonných hmot,“ připomíná Novák.
Zvedne ČNB úrokové sazby?
Podle některých analytiků ukázala lednová inflace, že by měla Česká národní banka opustit opatrný a konzervativní přístup a opět zvýšit úrokové sazby.
„Česká národní banka k tomu nejspíše bude muset znovu přistoupit, jinak se nevyhneme inflační spirále a dlouhotrvajícímu zdražování,“ myslí si ekonom Národního institutu SYRI Aleš Maršál.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy naopak nejde o žádnou pohromu a ČNB bude moci pokračovat bez zvyšování úroků. „Například radní Eva Zamrazilová se podle záznamu z jednání bankovní rady minulý týden vyjádřila v tom smyslu, že pro zvýšení základní úrokové sazby zvedne ruku, pokud lednová nebo únorová inflace překoná prognózu ČNB, což se nestalo,“ doplňuje Kovanda.
Prosincová míra inflace v Evropské unii dosáhla průměrně 5,3 %
Prodávají míň s vyšší marží
„Zatímco inflaci v závěrečných měsících minulého roku vylepšovaly administrativní zásahy, v lednu došlo k jejich ukončení, což vedlo ke skokovému navýšení cen. Někteří obchodníci navíc zvolili strategii prodávat míň s vyšší marží, což se odrazilo v přecenění na začátku roku,“ připojuje svůj komentář hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
V meziročním vyjádření rostly ceny nejrychleji v kategorii potravin a nealkoholických nápojů (24,8 %), bydlení (24,3 %) a stravování a ubytování (23,3 %). Nejmírnější inflaci naopak hlásí pošty a telekomunikace (2,2 %), alkoholické nápoje a tabák (6,8 %) a vzdělávání (7,2 %).
Zdražování základních potravin bylo citelné. Cena rýže stoupla o 35,1 procenta, mouky o 44,2 procenta a například za vepřové maso zaplatíme o 36,8 procenta víc než před rokem, připomíná ekonom. Vejce a cukr podražily dokonce o více než 80 procent.
„Růst cen potravin se pak pochopitelně odráží i ve zdražování stravovacích služeb, tentokrát to bylo o 23,8 procenta,“ dodává Štěpán Křeček.
Po odmyšlení efektu ukončení úsporného tarifu inflace naopak v lednu poklesla o 1,8 procentního bodu
Vít Hradil, ekonom
Inflace přesto brzdí?
Analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil připomíná, že statistiky výrazně zkreslilo právě ukončení úsporného tarifu. „Po odmyšlení tohoto efektu inflace naopak poklesla o 1,8 procentního bodu,“ prozrazuje Hradil.
Hradil je proto, pokud jde o budoucí vývoj inflace v Česku, mírným optimistou. „Celková lednová inflační statistika nepředstavuje významný šok, když přibližně naplnila očekávání. Její detailnější struktura pak napovídá, že tuzemská inflace je zřetelně na ústupu, ovšem nikoliv definitivně poražena. Kategorie poháněné rostoucími náklady, jako jsou typicky energie a potraviny, zůstávají nepříjemně vysoko, ovšem nedávný vývoj na globálních trzích zde zavdává důvody k optimismu do blízké budoucnosti,“ shrnuje ekonom.
S jeho slovy souhlasí také ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Od února by se měl inflační trend zlomit a cenový růst postupně slábnout.
„Zásadní roli v předpokládaném poklesu bude hrát vysoká loňská základna a celkový útlum poptávky v ekonomice. V poslední době se navíc rýsují předpoklady pro ještě rychlejší ústup inflace, než se kterým se počítalo. Jedním z nich je příznivý vývoj na trzích s plynem a elektřinou, který již někteří prodejci začali promítat do snížení cen svým zákazníkům pod úroveň cenových stropů,“ doplňuje Rožumberský.
jap
