English version
Ještě větší propad, než jsme čekali. Jestliže ještě v prosinci byla meziroční inflace v Česku skoro sedmiprocentní, lednový údaj přinesl příjemné překvapení. Čekalo se na to, jak se projeví tradiční novoroční přepis ceníků, kdy prodejci v maloobchodě i dalších odvětvích stanovují ceny na novou sezonu. Tato úroveň v podstatě předznamenává cenovou hladinu pro celý rok. Letos očekávala Česká národní banka lednovou inflaci na trojce, trh o desetinku níže.
Dnes zveřejněný výsledek ale všechny překvapil a je ještě výrazně lepší. „Spotřebitelské ceny v lednu výrazně oslabily svůj meziroční růst na 2,3 procenta, což je nejnižší hodnota od března 2021. Tento vývoj byl ovlivněn především cenami bydlení a potravin a rovněž vyšší srovnávací základnou v loňském roce,“ informovala Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu.
Analytici se shodují, že hlavním důvodem zkrocení inflace je především usazení cen potravin. Například mouka zlevnila meziročně o víc než 23 procent, cukr skoro o 22 procent a mléčné výrobky téměř o desetinu.
Podle hlavního ekonoma společnosti BHS Štěpána Křečka lednová inflace symbolizuje konec éry rekordního zdražování. ,„Dnes můžeme slavit den, kdy byla poražena vysoká inflace….Vrátila se zpět do svého tolerančního pásma a výrazně se přiblížila ke svému cíli ve výši 2,0 procenta. Inflační epizodu, kterou jsme v minulých letech prožívali, můžeme tedy považovat za ukončenou,“ míní Štěpán Křeček.
Alkohol či restaurace zdražují výrazněji
Detailnější rozklad statistiky ovšem ukazuje, že ve spotřebním koši některé druhy zboží a služeb zdražují stále dost citelně. Ekonom skupiny UniCredit Bank Patrik Rožumberský připomíná, že u některých položek je vidět klasický lednový cenový růst. „Letos ho táhly ceny elektřiny, zejména v souvislosti se znovuzavedením poplatku za obnovitelné zdroje energie. V rámci bydlení zdražovalo i vodné, stočné, zemní plyn, teplo, ale i nájemné z bytu. Sezónní růst zaznamenaly ceny alkoholických nápojů a dovolených. Silný růst byl pozorován i u cen stravovacích služeb,“ vypočítává Rožumberský.
Za dva roky ceny vzrostly v úhrnu o víc než 27 procent
Guvernér České národní banky Aleš Michl údaj o nízké lednové inflaci přivítal. „Dnes jsem poslal zaměstnancům ČNB dopis, ať jsou hrdi na to, že společně pracujeme pro dobro země…Obnovili jsme cenovou stabilitu, což je náš zákonný mandát. V projevu při jmenování guvernérem v květnu 2022 jsem řekl, že cílem bude postupný návrat inflace k úrovni dvou procent. A že předpokládám, že to bude trvat dva roky. Děkuji všem v ČNB za to, že mi pomohli splnit slib, který jsem dal při jmenování guvernérem,“ uvedl Aleš Michl.
Šrámy, které ekonomice v předchozích dvou letech inflace způsobila, ale budou znát ještě dlouho. Navíc ani lednový údaj nelze přeceňovat, protože porovnává ceny s těmi už radikálně navýšeným ze začátku loňského roku. „Je třeba zdůraznit, že zpomalení spotřebitelské inflace na 2,3 procenta vyjadřuje jen meziroční změnu cenové hladiny mezi letošním a loňským lednem a nic nemění na extrémním nárůstu cenové hladiny v posledních dvou letech. Kumulativně se za roky 2022 a 2023 cenová hladina zvýšila o bezprecedentních 27,3 procenta!“ připomíná Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Koruna dostala už druhou ránu, oslabuje až na 25,50 za euro
Česká národní banka na přesnou statistiku o lednové inflaci ani nečekala a už minulý týden razantně snížila základní úrokovou sazbu o půl procenta na 6,25 procenta. Vycházela z vlastní prognózy a důvěry v to, že inflace letos rychle spadne k dvouprocentnímu cíli. Zároveň ale nečekaně důrazným krokem ČNB překvapila finanční trh. Ten je nyní po pouhém týdnu překvapen nečekaně nízkou lednovou inflací už podruhé.
Situace tak hned vygenerovala nový problém – volný pád koruny. Česká měna dvojitý direkt těžce nese a dnes oslabuje až na hranici 25,50 kč za euro. Trh se totiž obává, že kvůli zpomalení inflace bude centrální banka pospíchat také se snižováním úrokových sazeb, což korunu dělá málo atraktivní měnou pro investory. Její pád se ale ČNB nelíbí – banka chce měnu držet dlouhodobě silnější a má k dispozici dobře nabitou zbraň – obrovské devizové rezervy ve výši zhruba 128 miliard eur, které může kdykoliv použít na intervenci ve prospěch české měny.
Za skokovým oslabení koruny vůči dolaru jde navíc vždycky v závěsu zdražení benzinu a nafty, protože zdrojová ropa se platí v dolarech.
Centrální banka tak teď bude muset najít jemnou rovnováhu mezi zlevňováním úvěrů na jedné straně a ochranou české měny na straně druhé. I proto okamžitě guvernér Aleš Michl slovně intervenoval ve prospěch koruny a krotil obavy trhu, že by šly úrokové sazby dolů příliš rychle. „Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Jádrová inflace je stále vysoká. Oslabování koruny je proinflační riziko. Deficit veřejných financí je proinflační riziko. To jsou argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit. Očekáváme, že sazby budou na vyšší úrovni, než jsme byli zvyklí posledních více než 10 let. Ekonomiku je totiž potřeba založit na úsporách a nikoliv na dluzích,“ uvedl guvernér ČNB.
O kolik klesnou úroky v březnu?
Další zasedání bankovní rady tak bude pod drobnohledem trhu. Poté, co ČNB mnoho měsíců držela beze změny sedmiprocentní základní úrokovou sazbu a cena úvěrů se prakticky nehýbala, může každý další měsíc přinést výraznou změnu.
„Nad očekávání svižný pokles inflace otevírá prostor pro rychlejší uvolnění měnověpolitických podmínek v podobě poklesu úrokových sazeb. Na březnovém zasedání ČNB tak očekáváme jejich pokles o 50 až 100 bazických bodů. Zároveň nelze vyloučit, že bankovní rada počká na potvrzení tohoto trendu na únorových a případně březnových datech. Na druhou stranu je vhodné připomenout, že vlastní analytický útvar ČNB doporučuje bankovní radě podstatně rychlejší tempo poklesu sazeb o 200 bazických bodů,“ nastiňuje několik možných scénářů hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.
Ekonomika i reálné příjmy zamíří do plusu
Pozitivní zpráva o lednové inflaci předznamenává celkové zlepšení situace v české ekonomice pro letošní rok. Česká bankovní asociace zveřejnila svou makroekonomickou prognózu, v níž je tentokrát oproti dřívějšku před většinou veličin znaménko plus, nikoliv mínus. „Tuzemská ekonomika se bude v letošním roce zotavovat pozvolna. Růst by měla pouze o 1,2 procenta…Nominální mzdy v letošním roce porostou kolem 6,5 procenta, v reálném vyjádření pak o necelá 4 procenta, což představuje první růst reálných mezd po dvouleté přestávce. Kurz koruny ke konci letošního roku by se měl pohybovat poblíž hranice 24,7 Kč za euro a v příštím roce koruna dále mírně posílí,“ uvedl Adam Duffek z České bankovní asociace. Průměrnou inflaci letos asociace očekává na úrovni 2,7 procenta a v příštím roce vyhlíží další pokles na 2,2 procenta.
Někteří ekonomové tuší ještě rychlejší ústup inflace. „Pro letošní rok očekávám zpomalení spotřebitelské inflace do rozmezí 2 až 2,5 procenta. Nejistotu představuje opožděný efekt přeceňování zboží a služeb v dalších měsících,“ uvedl například analytik Miroslav Novák ze společnosti Akcenta.
Optimistický je po dnešních údajích také Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. „Vzhledem k umírněnému novoročnímu přecenění nyní předpokládáme, že by se letošní průměrná inflace mohla pohybovat u dvouprocentního cíle centrální banky,“ uvedl.
Hlavní důvody inflace stále trvají: život na dluh a tlak na mzdy
Na trhu tak jen opatrný lednový přepis ceníků posílil pozitivní náladu. Jestli ale Česko udělalo za érou drtivé inflace tečku, nebo jenom dvojtečku, to je otázka. Vnější tlaky, jako byl výkyv v ceně energií, se pomalu ztišují. Dva fundamentální problémy uvnitř Česka, které patřily k hlavním viníkům inflační tsunami, ale zatím vyřešeny stále nejsou.
Jednak je to deficit veřejných financí, kdy si stát půjčuje stovky miliard ročně na dluh a rozpouští je do ekonomiky a mezi spotřebitele. Ani úsporný balíček vlády tento problém dostatečně neošetřil a další potřebné škrty jsou v období před blížícími se sněmovními volbami nepravděpodobné.
Stejně tak druhý dlouhodobý problém, tedy nedostatek lidí na trhu práce, trvá. I v zimních měsících, kdy bývá tradičně sezónní úbytek pracovních příležitostí, se míra nezaměstnanosti letos drží na čtyřech procentech, tedy nezdravě nízko.
Jak se letos v zimě vyvíjí nezaměstnanost? Přečtěte si více ve statistice za uplynulé měsíce
Napjatý trh práce tudíž umožňuje uchazečům o práci dál klást firmám neadekvátní požadavky na mzdy. Ty rostou v tuzemsku tradičně víc, než co si ekonomika může dovolit, a rychleji, než jak roste produktivita práce. Navíc dosud nebyla napravena chybná forma zrušení superhrubé mzdy, díky čemuž dostávají zaměstnanci na mzdách a bonusech v součtu přes 100 miliard korun za rok více, a tyto peníze pak dále tlačí na inflaci. Právě eskalace mezd byla jednou z hlavních příčin předchozího cyklu zdražování.
Dokud tedy nebudou tyto dva systémové problémy vyřešeny, nelze ještě v Česku boj s inflací vyhlásit za definitivně vyhraný.
Tomáš Stingl
