Inovace? Česko by mělo odstranit překážky mezi firmami a výzkumníky

„Semínko inovace se musí zasadit do správné půdy, aby z něj vyrostlo to, co skutečně očekáváme. Zakládat vinici na severním pólu také nedává smysl,“ glosuje Sedláček v rozhovoru pro BusinessInfo.cz.

Nejsou české podniky „podinvestované“ a málo odvážné, pokud jde o investice do nových technologií a inovací? Zaostávají kvůli tomu za svými konkurenty na Západě?
Pravda je, že podle UNESCO Institute for Statistics investují nejúspěšnější země do výzkumu a vývoje více než my. Namátkou Izrael 4,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), přičemž z téměř 85 procent se na celkových investicích podílí byznys sektor. Nám blízké Rakousko investuje přes tři procenta HDP, a obchodní sektor přispívá ze 70 procent. Česko oproti tomu dává do inovací 2 procenta HDP, z toho firmy investují „jen“ okolo 55 procent. Jejich podíl navíc za posledních deset let klesá, z 60 procent v roce 2006 na cca 54 procent v roce 2015, zatímco například v Izraeli naopak mírně roste.

Nebrzdí nás jen málo peněz

Takže je největší brzdou nedostatek peněz na výzkum a vývoj…
Nemyslím si, že finance jsou naším největším problémem. Těch lze jmenovat více. Na prvním místě jsou podle mne omezené lidské zdroje. Jejich nedostatek vyplývá z nastavení našeho vzdělávacího systému. Dále je to nedostatečné propojení podnikatelské sféry a veřejného sektoru a slabě rozvinuté prostředí pro inovace jako celek, což hlavně malým technologickým firmám a začínajícím podnikatelům komplikuje převádění jejich nápadů do podnikání.

Jaké nástroje považujete za nejužitečnější, pokud jde o podporu výzkumu, vývoje a inovací ve firmách. Jde o dotace, daňové odpočty na výzkum a vývoj, užší spolupráci s výzkumnými institucemi a univerzitami?
Všechny nástroje, které jste jmenoval, mají nepochybně svůj význam. Chtěl bych nicméně zdůraznit spolupráci mezi výzkumníky a firmami, kterou považuji za mimořádně důležitou a u nás možná ne úplně doceněnou. Je zajímavé, že například v rozvinutých zemích v poslední době podporují z veřejných zdrojů i jakási neformální setkávání lidí z byznysu a výzkumníků.

To může být pochopitelně prvotní příležitost k navázání užitečných kontaktů, a šance, že se takové setkání vyvine například ve společný projekt, jistě není malá. Zatímco u nás se spíše sází na podporu společných projektů, které ovšem, jak upozorňují odborníci, bývají nezřídka účelové, s cílem spíš získat peníze než řešit skutečné problémy¨. Měli bychom se také snažit odstraňovat překážky spolupráce mezi firemním sektorem a výzkumníky, kterou například podle Asociace výzkumných organizací (AVO) brzdí nevyjasněnost některých legislativních nařízení atd.

Nedávno proběhl v ČR Týden inovací – největší celorepubliková událost k podpoře inovací. Které z doprovodných akcí byste označil za nejpřínosnější pro tuzemské inovátory?
Je velmi těžké zmiňovat jen některé z nich, za přínosné pro tuzemské inovátory považuji prakticky všechny. Nicméně pokud mám vyzdvihnout dvě nebo tři, jistě by to byl workshop nazvaný Co chce investor slyšet od startupů, který proběhl v brněnském Playparku. Možnost konzultovat podnikatelské záměry startupistů se zkušenými investory totiž považuji za mimořádně důležitou. Podobně důležitému tématu bylo věnované setkání akademiků a podnikatelů v Inovačním centru Ústeckého kraje v Ústí nad Labem. Diskutovalo se o tom, jak zakládat spinoff a startup firmy na univerzitách, jak výsledky vědy komercionalizovat a proměnit v podnikání atd. A do třetice bych zmínil workshop, který proběhl v Hradci Králové a v jehož názvu zazněla zajímavá a také velmi důležitá otázka: inovovat, nebo neustále zlepšovat? Jak napsali organizátoři do textu pozvánky na akci, semínko inovace se musí zasadit do správné půdy, aby z něj vyrostlo to, co skutečně očekáváme.

Umělá inteligence je na výši už dnes

Jak hodnotíte návštěvu speciálního hosta, nejvyspělejší humanoidní robotky současnosti Sophie v Praze? Naplnila vaše očekávání?
Jednoznačně. Mám dojem, že mnoho lidí stále považuje umělou inteligenci za hudbu daleké budoucnosti, což je pochopitelně omyl. Tento obor už je tu v plné síle, je třeba s ním počítat, diskutovat o možnostech jeho využití, o možných rizicích, ale také třeba i o jeho etických aspektech. Sophia je jakýmsi předvojem toho, jak budou roboti vypadat, co budou dělat atd. Naším cílem bylo trochu vyvolat rozruch a rozvířit debatu na téma robotické inteligence budoucnosti, což se nepochybně podařilo.

V čem vidíte přínos takzvaných Fuck Up Nights, kde úspěšní podnikatelé představují svým kolegům vlastní neúspěchy? Mohou se chyby a omyly stát klíčem k budoucímu úspěchu?
Určitě ano. ELAI se coby spoluorganizátor podílel na dubnovém setkání v rámci cyklu FuckUp Night. Také jsme byli autory námětu tohoto večera, kterým byly průšvihy při vedení lidí, nesl podtitul Leadership Special. S tímhle tématem jsme přišli proto, že otevřít problematiku přehmatů ve sféře leadershipu považuji za nesmírně důležité. Je potřeba o nich mluvit a díky tomu si uvědomovat, že chybovat je normální i v oblasti vedení lidí. Chyby a omyly se docela jistě mohou stát základem pro úspěch v budoucnu. Dokládá to řada příběhů podnikatelů, jejichž pokusy o úspěch v byznysu zkrachovaly dokonce opakovaně, a právě to je nakoplo k pozdějšímu velkému úspěchu.

Jak podpořit inovace? Dotace nestačí

Vraťme se ještě k dalšímu nástroji na podporu inovací. Neměly by se firmy zaměřit na jinou podporu než na dotace v době, kdy bude postupně vysychat pramen z Bruselu?
Firmy by se neměly spoléhat pouze na dotační financování, je dobré zdroje diverzifikovat. Navíc jsem přesvědčen, že když to není nezbytně nutné, dotace není potřeba spojovat s inovacemi. Nicméně nezastupitelné místo mají při rozjezdech projektů menších firem v oblasti vědy a výzkumu, spousta by jich jinak vůbec nedostala šanci. Mimochodem, výsledky některých analýz naznačují, že Česko zaostává za těmi nejlepšími v oblasti investic rizikového kapitálu do výzkumu a vývoje. Na to by jistě bylo dobré se zaměřit.

A jak tedy vnímáte budoucnost eurodotací?
V současnosti se mluví o tom, že strukturální fondy Evropské unie, které Česku hodně pomohly, budou v novém rozpočtovém období 2021 – 2027 postupně kráceny. Je ale zřejmé, že si Evropa důležitost výzkumu a inovací, coby nástroje pro podporu konkurenceschopnosti, uvědomuje. V červnu například Evropská komise navrhla vytvoření nového programu InvestEU, v objemu přes 600 miliard eur, který má být určen na podporu investic právě do výzkumu a inovací.

Jakým způsobem ELAI obecně podporuje v Česku začínající firmy s inovativními projekty?
Podpora těchto firem je jedním z našich hlavních cílů a ELAI působí v několika rovinách. V první řadě organizujeme vzdělávací workshopy. Vedou je lektoři, kteří patří mezi ty nejúspěšnější v tuzemském byznysu. Zmíním například šéfku českého a slovenského Google Táňu le Moigne, nově budou v ELAI jako lektoři působit Milan Vašina, končící CEO T-Mobile, nebo Lucie Brešová, která nedávno odešla z nejúspěšnějšího tuzemského startupu Kiwi.com. Za těmito úspěšnými lidmi jsou obrovské zkušenosti, které absolventům našich workshopů, mezi nimiž je celá řada začínajících i zkušených podnikatelů, předávají. Témata volíme tak, abychom pomáhali připravit tuzemské lídry a manažery na to, co ČR v oblasti inovací a byznysu čeká. Na podporu začínajících firem ale organizujeme celou řadu dalších akcí.

Zmíníte ještě některé?
Jednak je to Týden inovací, o němž jsme už mluvili. Je to akce, která probíhá v řadě měst České republiky a již navštěvují tisíce lidí. Dále pořádáme českou podobu celosvětového Týdne podnikání, v originále Entrepreneurship Week. Pod jeho hlavičkou může jakákoli firma uspořádat svoji vlastní doprovodnou událost a my jim pomáháme se zviditelnit. Prostřednictvím těchto akcí nejenom že přivážíme do ČR špičkové podnikatele a výzkumníky z celého světa, nejpokročilejší technologie a témata, která hýbou světem, ale zejména spoluvytváříme to, čeho jsme se v tomto rozhovoru už dotkli: prostor pro setkávání představitelů začínajících i již zkušených firem, akademického i legislativního prostředí a dalších zainteresovaných aktérů. Tohle sdílení zkušeností, názorů, poznatků a podobně je zcela nezastupitelné, a bez něj se tuzemský ekosystém startupů, firem, inovací a vzdělávání nebude dostatečně rychle kultivovat.

Jakub Procházka