English version
Česko zatím nezvládá boj s nebezpečným koronavirem covid-19. Jednou z příčin, proč tuzemsko dlouhodobě vykazuje jedny z nejhorších čísel nakažených i mrtvých na počet obyvatel, je i nedostatečná digitalizace tuzemské ekonomiky i veřejné správy.
Právě to se rozhodla změnit iniciativa Česko.Digital. Oblastí, na kterou se zaměřila, je digitalizace účtenek. Právě nebezpečné papírové účtenky mohou být jednou z cest, kterou se koronavirus může přenášet. A to i při jinak bezpečné platbě bezkontaktní kartou.
„S nápadem přišel do komunity Česko.Digital dobrovolník, který problém s papírovými účtenkami aktivně řešil. Do projektu jsme se v komunitě Česko.Digital pustili z několika důvodů. Vytvoření sjednoceného datové úložiště má z našeho pohledu velký potenciál, jak ušetřit obrovské množství papíru, který v případě účtenek není ekologicky šetrný. Dalším přínosem je pak zjednodušení a zpřehlednění, které elektronické účtenky přinášejí pro koncové zákazníky českých firem,“ vysvětluje Radka Horáková, spoluzakladatelka Česko.Digital. Motivací k zahájení projektu podle ní byla také plánovaná třetí vlna EET.
Zpozdí inovaci odklad EET?
I z toho důvodu se iniciativa dohodla s několika menšími poskytovateli systémů pro EET, že by připravené technické řešení společně využívali. „V rámci projektu jsme také identifikovali možné využití a další služby pro pohodlí koncových zákazníků, které elektronická účtenka může přinést – evidence záruk, osobní správu financí atd,“ doplnila Radka Horáková. Právě odklad třetí vlny podle ní zřejmě práce na zavedení digitálních účtenek oddálí.
Elektronická evidence tržeb přitom podle odborníků není jediným důvodem, proč by mělo česko přejít od papírových na digitální účtenky. „Důvodem, proč papírové účtenky lidem nevyhovují, je mnoho NE: NE-praktické, NE-pohodlné, NE-archivovatelné, NE-dohledatelné, NE-čitelné, NE-dostupné v čase, prostoru i formě,“ konstatuje Tomáš Formánek, spoluzakladatel společnosti Logio, která se zabývá správou kompletního dodavatelsko-odběratelského systému, jehož součástí je i placení a účtenky.
V koši do 5 minut
Nepraktické jsou podle něj i pro běžné zákazníky. „Buď skončí hned v koši, nebo je kdesi polozapomenutá, či s jinými účtenkami skončí v krabici, kde vybledne a pak v rámci vánočního úklidu stejně v tom koši skončí. Každopádně když potřebujeme nějakou účtenku dohledat pro případnou reklamaci, tak ji stejně nenajdeme… Jak se toto liší od nákupu na e-shopu, kde pdf účtenku nebo fakturu dostaneme do emailu a pak ji v případě nutnosti reklamace snadno dohledáme,“ porovnává Tomáš Formánek.
Současná podoba účtenek nevyhovuje ani firmám. „Pro více a více lidí a firem je jedním z „megatrendů“ současnosti udržitelnost – snaha zamezit plýtvání přírodními zdroji a současně používat takové materiály a technologie, které jsou pro přírodu a člověka nedevastující. Papírová účtenka z tohoto pohledu udržitelná není – obrovská spotřeba stromů na něco, co končí v koši, a navíc inkoust používaný na tisk obsahuje zdraví škodlivý bisfenol,“ připojuje Tomáš Formánek a uvádí konkrétní čísla: „Průzkumy hovoří o tom, že přes 90 procent účtenek skončí v koši do 5 minut po vytištění. Odhadované množství vytištěných účtenek v ČR za rok představuje zhruba 80 tisíc stromů.“
Účtenka je podle něj dokument, který potvrzuje, že osoba či firma přijala peníze jako úhradu za poskytnuté zboží či služby. Zároveň má i časové a prostorové razítko. Digitální účtenka je pak digitálním ekvivalentem – musí být ve formátu, který je strojově čitelný, přenositelný mezi počítači, aplikacemi, automaticky rozpoznatelný a zpracovatelný „cílovou aplikací“.
Jednoznačná identifikace
Digitální účtenka rovněž musí jednoznačně identifikovat, komu patří – tedy zákazníka. Každý zákazník tedy musí mít svoji jedinečnou digitální identitu. „Navíc musí splňovat všechny legislativní regulace. Digitální formát nabízí ke sdílení mnohem více dalších informací o produktu než dnes, jeho složení, ale třeba i uživatelský manuál nebo návod na údržbu. Digitální účtenka je generovaná na závěr nákupní operace, po provedení úhrady jakoukoliv cestou – platební kartou, mobilní platbou nebo platbou v hotovosti poté, co byl zákazník identifikován. Pro úplnost dodejme, že digitální účtenka není PDF kopie účtenky. Tento formát je jakýmsi předvývojovým stupněm – tedy lepší než papír, ale ještě ne datově strukturovaná a strojově čitelná digitální účtenka,“ zmiňuje Tomáš Formánek.
Digitální účtenka je v současnosti v Česku stále jen okrajově využívána obchodními řetězci či poskytovateli platebních operací. S pokračující digitalizací v maloobchodu však stojí digitální účtenka na prahu masového rozšíření. „V rámci Evropy je tento koncept nejrozšířenější v západní a severní Evropě, včetně pobaltských zemí. Do konceptu jsou zapojeny obchodní řetězce, dodavatelé-výrobci, banky, vydavatelé platebních karet, státní organizace, množství IT start-upů či velkých firem. V současné době víme zhruba o 30 poskytovatelích různých ‚digital receipt‘, například Adminapp, Flux, Digibon, Kivra. Významnou roli hrají banky například ve Velké Británii či Austrálii,“ podotýká Tomáš Formánek.
V Česku jsou zatím banky k podobným inovativním projektům zdrženlivější. „V Trinity Bank zatím neplánují, ani aktuálně v takovémto projektu neparticipují,“ uvedla mediální zástupkyně banky Tereza Pavézková.
Některé jsou napůl cesty a nabízejí zákazníkům archivaci papírových účtenek. „Všichni klienti Air Bank mají zdarma ve svém internetovém i mobilním bankovnictví službu Šanon. Šanon má dvě hlavní funkce. Zaprvé si do něj může klient naskenovat nebo nafotit papírové účtenky nebo jednoduše uložit už elektronické účtenky. Účtenky si může pojmenovat podle sebe, třeba „zimní boty 2019“ a také nastavit datum, kdy končí termín možné reklamace zboží. Taková elektronická účtenka klientovi nikdy nevybledne a ani se neztratí. Navíc je právo spotřebitele zboží reklamovat i s takovouto elektronickou kopií účtenky,“ zmiňuje mluvčí Air Bank Jana Pokorná. Druhou funkcí Šanonu je podle ní snazší a rychlejší placení faktur. Šanon dokáže přečíst informace z faktury a převést je do platebního příkazu. Klient jen údaje zkontroluje a platbu odešle.
Do projektu elektronické účtenky zatím banka zapojená není. „Obecně jsme ale od začátku bezpapírová banka, to znamená, že ani smluvní dokumentaci klientům netiskneme, pokud si o to přímo neřeknou. Všechny dokumenty spojené s bankovnictvím jim nahráváme do jejich internetového bankovnictví,“ připojuje Jana Pokorná a navazuje: „Jinak reklamovat se dá také podle platných pravidel na ochranu spotřebitele i výpisem z bankovního účtu, pokud klient platit za zboží platební kartou.“
Skandinávie je napřed
V zahraničí, kde se banky do podobných projektů angažují, chybí podle odborníků dominantní hráč, který by dal iniciativě podstatný impuls a jeden formát. Ale v rámci regionů již podobná spolupráce funguje. „Ve Skandinávii již běží projekt, který umožňuje práci s digitální účtenkou mezi Švédskem, Finskem a Estonskem. V České republice v kamenném retailu digitální účtenku nabízí například IKEA pro členy svého IKEA Family klubu,“ přibližuje Tomáš Formánek.
K tomu, aby zákazníci v Česku mohli začít „pracovat“ s digitální účtenkou se podle něj musejí stát tři věci. „Zákazník získá jednoznačnou digitální identitu, která bude obecně akceptovaná. Obchodník musí upravit pokladní systém tak, aby rozpoznal digitální identitu zákazníka, vygeneroval digitální účtenku a následně ji zaslal na předem stanovené místo, jako je email nebo datové úložiště. Zákazník má přístup k aplikaci či webové adrese – ke svým účtenkám, nebo využívá služeb nějaké třetí strany, která poskytuje předem definované informace z jeho účtenek. Vše samozřejmě podle legislativních požadavků včetně GDPR,“ shrnul Tomáš Formánek.
Papírové účtenky v době smrtícího koronaviru nejsou jediným selháním státu na poli digitalizace. Stát nedokázal ani po roce zavést žádné z opatření v oblasti elektronizace, jako je například zrušení papírových kolků a další kroky, které jiné země učinily již před lety.
To, že český stát elektronizaci nezvládá, ukazují i extrémně komplikované formuláře na kompenzace pro firmy, na něž si podniky sužované krizí musí najímat expertní poradce. Což je stojí v době krize a nulových příjmů další výdaje. Vrcholem byrokratické mašinerie byly kompenzace pro podnikatele, kteří museli zůstat s dětmi doma kvůli uzavření škol. Někteří mohli žádost podat až po několika týdnech. Přestože o uzavření škol rozhodl plošně stát, museli podnikatelé doložit orazítkované potvrzení z konkrétní školy o tom, že je skutečně uzavřená. V době, kdy kvůli uzávěře ve školách nikdo nebyl, tak trvalo mnoho týdnů, než podobné potvrzení na základě opakovaného telefonování nebo osobních návštěv sehnali.
Dalibor Dostál
Při platbě kartou škodí účtenky hned dvakrát
V České republice zatím ani bezkontaktní platby kartou nejsou šetrnější k životnímu prostředí. Obchody totiž ve většině případů vydávají dvě účtenky. Jednu potvrzující transakci a druhou pro platbu kartou. Místo jedné účtenky v případě hotovostních plateb tak pokladny vytisknou dvojnásobný počet papírových dokladů.
