English version
Služby takzvaného eGovernmentu zatím v Česku stále přešlapují na místě. Jedním z důvodů je technologická bariéra – používání datových schránek, občanských průkazů s čipem či podpisových certifikátů je pro mnoho podnikatelů a živnostníků stále příliš složité a obtížné. Přitom je k dispozici technologie, která tento problém elegantně řeší. Přihlásit se do internetového bankovnictví zvládne téměř každý.
Zkušenosti z Norska ukazují, že právě touto cestou lze zjednodušit digitální komunikaci živnostníků i občanů se státem. Využívají k tomu identifikační nástroj pojmenovaný BankID. Norové přes BankID každý měsíc uskuteční 650 milionů transakcí. Jde tak o nejpopulárnější identifikační nástroj v zemi s tržním podílem dosahujícím 85 procent. Služba typu BankID by přitom brzy mohla dorazit i do Česka.
Tuzemské banky už ostatně pracují na projektu, který má za cíl umožnit jejich klientům využít přihlášení do internetového bankovnictví pro přístup k řadě dalších služeb včetně digitalizované státní správy. „Identifikace, kterou každý den podstupují miliony lidí přihlašujících se ke svým bankovním účtům, je spolehlivá, bezpečná a léty prověřená. Proč tedy tuto technologii nerozšířit i na další služby vyžadující ověření identity uživatele namísto toho, abychom vymýšleli zbrusu nová řešení,“ říká Bedřich Max Luft, generální ředitel DXC Technology pro Českou republiku, která technologii do Norska dodává.
V Česku by se podle Maxe Lufta mohla začít služba typu BankID využívat nejdříve příští rok. K jejich spuštění je nejprve nutné přijmout novely hned tří klíčových zákonů. Pokud by se však v Česku stavělo na osvědčených zahraničních řešeních, jako je právě BankID, jež by se pouze upravila na tuzemské prostředí, zkrátilo by to výrazně dobu potřebnou pro jejich implementaci.
Jednoduché použití
Výhodou řešení typu BankID je jeho velmi jednoduché použití. Uživatel se totiž stejně jako dosud přihlašuje do internetového bankovnictví, čímž je jednoznačně identifikován a je ověřena jeho totožnost. Pokud banka předá toto ověření dál a identitu svého klienta potvrdí, může uživatel bez další námahy využívat služeb všech třetích stran, které se k systému připojí. Už nepotřebuje žádné podpisové certifikáty, čipové karty, čtečky ani další složité a drahé technologie.
Jednoduše a hlavně rychle si na jednom místě může požádat například o výpis z katastru nemovitostí, trestního rejstříku či karty řidiče.
Nemusí přitom jít jen o komunikaci se státem. Tímto způsobem lze snadno a na dálku uzavírat i smlouvy s dodavateli energií nebo jinými soukromými subjekty. Vždyť v Norsku je již do systému BankID zapojeno více než 1200 společností.
„Jsem přesvědčený o tom, že na zavedení technologie typu BankID v Česku by vydělali všichni: stát, banky i občané, kteří by se konečně zbavili čekání na úřadech a začali by si užívat veřejných služeb 21. století,“ říká Max Luft. Do systému by se podle něj mohly připojit i třetí strany jako jsou mobilní operátoři, internetové obchody či dodavatelé energií. Uživatel by pak mohl téměř všechny služby vyžadující přihlášení obsluhovat z jediného místa.
Redakčně upravená zpráva DXC Technology
