English version
S internetem věcí (IoT) jsou spojovány především sítě rychlého internetu 5G, jejichž nástup se očekává v příštích letech. Přístroje připojené k internetu však fungují v některých oborech již nyní. Pomáhají například zvyšovat efektivitu a snižovat náklady energetickým a vodohospodářským společnostem při odečtech spotřeby.
Navíc umožňují odečty bez přítomnosti uživatele. Ten si navíc může díky této technologii svoji spotřebu hlídat, vyhodnocovat a podle výsledků upravovat své chování. I se zapojením umělé inteligence. „Pro tyto nové funkce připravujeme nový systém rozúčtování nákladů na vodu a vytápění včetně funkcí sledování aktuálních spotřeb. Náklady umožní optimalizovat i samoučící funkce systému. Například tak, že systém rozpozná nepřítomnost obyvatel a automaticky vypne či sníží výkon vytápění, klimatizace, větrání, či osvětlení. Výsledkem je tak značná úspora energií,“ uvádí Ivo Winkler, vedoucí technického oddělení společnosti Enbra, která se zabývá měřením a rozúčtováním spotřeby tepla a vody.
On-line měření bude dominovat
V současnosti existují tři základní varianty odečtů. Klasický, takzvaný vizuální způsob, u kterého je nutné, aby spotřebitel umožnil přístup k měřiči, je stále více vytlačovaný modernějšími metodami. Mezistupněm k on-line sledování je takzvaný dálkový odečet pochůzkou, kdy pracovník provádí za pomoci modemu a terminálu odečet buď ve společných prostorách domu nebo vně objektu.
On-line technologie představují vrchol dosavadního vývoje. „Už nyní takové systémy v Česku fungují, je tedy jen otázkou času, kdy našemu trhu začnou dominovat,“ dodává Ivo Winkler. To potvrzují i další firmy z oboru. „Každým rokem se zvyšuje procento namontovaných měřidel s dálkovým odečtem. V roce 2019 jsme namontovali přes 60 procent měřidel s dálkovým odečtem a z toho více než 50 procent měřidel odečítaných v online režimu,“ konstatuje Jaroslav Gottwald ze společnosti S. G. Electronic, která provozuje portál vymenavodomeru.cz.
Průběžné měření odhalí úniky
Úspory, které tyto systémy přinášejí, mohou být velmi výrazné. „Díky kontinuálnímu odečtu měřidel spotřeby vody a tepla a průběžné analýze spotřeby lze cíleně spotřebu ovlivnit. Například lepší regulací topení nebo vyhodnocením nechtěné spotřeby – například protékající WC či pojistný ventil bojleru a podobně. U některých objektů je úspora kolem 5 procent, u jiných klidně i 30 procent,“ vysvětluje Jaroslav Gottwald.
Právě nástup internetu věcí v oblasti dálkových odečtů otevírá trh v této oblasti pro technologické společnosti. „Úspory jsou ve vícero směrech a není lehké jednoduše vypočítat návratnost. Jde například o úspory, co se týče výjezdů a činností pracovníků vodáren, které jsou takto omezeny jen na servisní zásahy. V případě havárie potrubí může dojít k odhalení poruchy výrazně dříve, stejně tak v případě trvalého úniku z potrubí. Bez těchto moderních nástrojů může voda unikat velmi dlouho bez povšimnutí a ztráty jsou výrazné,“ vysvětluje Tomáš Klučka ze společnosti IoT water. Dálkové odečty podle něj navíc také znamenají efektivnější administrativu spojenou se zápisem informací do fakturačních systémů.
Dálkové měření vody přitom dohání náskok, který mají v odečtech firmy zaměřené na teplo nebo elektřinu. „Vodárenství je opravdu pozadu oproti elektřině, nicméně se také tenhle způsob odečtů začíná rozšiřovat,“ potvrzuje Tomáš Klučka.
Například společnost ČEZ používá dálkové odečty již více než 15 let pro zhruba 65 000 odběrných míst při měření typu A a B, tedy pro velkoodběratele a podnikové maloodběratele. „U měření typu C, tedy domácností, provozujeme již několik let pilotní řešení na více než 30 000 odběrných místech, což je zhruba 1 procento z počtu měření typu C,“ uvedla mluvčí skupiny ČEZ Soňa Holingerová.
Systémy musí být zabezpečené
V souvislosti s napojením přístrojů a spotřebičů na internet věcí se často spekuluje o možnosti jejich zneužití, ovládnutí hackery a podobně. Podle firem, které se věnují dálkovým odečtům, jsou však používané technologie bezpečné. „Náš systém je zabezpečen, přenosy i server, a předpokládám, že to bude v dnešní době už standard. Podle GDPR ani nemůžeme uchovávat osobní údaje o koncových odběratelích, takže máme k dispozici pouze anonymizovaná data. A tyto osobní informace jsou v držení vodáren a jejich interních systémů. Kdyby se tedy teoreticky hacker dostal k těmto datům během přenosu, tak pro něj budou nepoužitelné,“ vysvětluje Tomáš Klučka.
Podobně jsou na tom i další podniky. „Velmi záleží na zabezpečení konkrétního systému společnosti, která odečtové systémy vyvíjí či montuje. Naše společnost nasazuje výhradně měřidla, která používají šifrovanou komunikaci. Veškerá data chráníme dle požadavků nařízení GDPR, neboť náměr měřidla ve spojitosti s identifikací vlastníka bytové jednotky je osobním údajem. Osobně se domnívám, že nikdo nemůže tvrdit, že jeho systém je nenapadnutelný. Jde spíše o dodržování bezpečnostních standardů a jejich zvyšování s ohledem na praktiky hackerů,“ uzavírá Jaroslav Gottwald.
U tepla od října povinně
Kromě dálkových odečtů vody a elektřiny se stále častěji používají také dálkové odečty tepla. Na základě evropské směrnice z prosince 2018 budou v Česku dálkově odečitatelné měřiče a indikátory vytápění povinné. Obyvatelé bytů budou rovněž dostávat častěji informace o spotřebě tepla a teplé vody.
Těmto předpisům budou muset odpovídat všechny měřiče nainstalované po 25. říjnu letošního roku. Měřiče, které jsou již nainstalovány, ale nelze je dálkově odečítat, musí být vybaveny možností dálkového odečítání nebo vyměněny nejpozději od začátku roku 2027.
Podle nových pravidel musí být zákazníci informováni o spotřebě tepla nejméně čtyřikrát ročně. Předpokládá se, že v dalších letech bude informování ještě častější, pravděpodobně vždy jednou měsíčně.
Dalibor Dostál
