Například emise skleníkových plynů v Irsku napříč jednotlivými odvětvími jsou výrazně vyšší než ve zbývajících 27 státech EU. Emise pocházející z irského zemědělství představují 33 % celkových vnitrostátních emisí ve srovnání s 10 % v ostatních státech EU. Jelikož většina emisí v tomto odvětví pochází z biogenních zdrojů, irské zemědělství čelí výzvám, které není možné zcela řešit technologicky. Oživení ekonomiky a s tím související růst v klíčových odvětvích, například v zemědělství a dopravě, zaznamenal nárůst emisí o 6,3 %.
Irská vláda by chtěla dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Plánuje sice pokračovat v průzkumu ložisek zemního plynu, který však hodlá použít pouze k pokrytí přechodného období z fosilních paliv v případě, že nebudou zavedeny nové technologie. Zavázala se však, že ukončí průzkum ložisek ropy v irských pobřežních vodách a do roku 2025 přestane využívat uhlí pro výrobu energie do elektrických rozvodných sítí. Obnovitelné zdroje energie (OZE) se mají zvýšit v průběhu deseti let z 30 % na 70 %.
Předpokladem pro úspěšné dosažení stanovených cílů v období 2020–2050 je realizace integrovaného souboru opatření, která vyžadují vzájemnou spolupráci napříč veřejným a soukromým sektorem. Jednotlivá opatření byla rozpracována v Klimatickém akčním plánu, který je hodnocen každé čtvrtletí a každoročně je aktualizován.
IE rovněž vypracovalo podrobný sektorový plán, jehož cílem je snížení emisí o 20 % do roku 2020 a o 30 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní roku 2005, které jsou mimo systém obchodování s emisemi v zemědělství, dopravě a malého průmyslu.
Mezi klíčová opatření patří: posilování strategie ekologických zakázek; dosažení 50% energetické účinnosti a 30% snížení emisí skleníkových plynů; vytváření pobídek, díky kterým se bude využívat stále méně technologií produkujících vysoké hodnoty oxidu uhličitého; realizace principů podporujících Projekt Irsko 2040; konkurenceschopné způsoby financování výzkumu a inovací s cílem reagovat na klimatické výzvy; zvýšení již stávající uhlíkové daně na 80 €/t do roku 2030; vytvoření tzv. North South Interconnector – propojení elektrických sítí mezi Irskem a Severním Irskem; dosažní energetický rating budov B2 u 500 tis. stávajících domů, u 400 tis. nainstalovat tepelná čerpadla a zajistit nové systémy dálkového vytápění; výstavba metra v Dublinu a vybudování infrastruktury pro chodce a cyklisty; do roku 2030 zákaz prodeje automobilů na fosilní paliva.
Irsko se přihlásilo k dlouhodobému plánu EU na dosažení klimatické neutrality do r. 2050 a je plně odhodláno tento ambiciózní plán naplnit. Nyní irská vláda usilovně pracuje na splnění stanovených cílů pro období 2013–2020, jakož i 2021–2030. Jde o velkou výzvu, jejíž naplnění bude vyžadovat hodně úsilí a značné finanční prostředky.
Plány irské vlády na dosažení klimatické neutrality skýtají velké možnosti pro uplatnění českých firem na místním trhu. V posledních dvou letech se zde již některé české firmy v této oblasti úspěšně představily a s pomocí českého velvyslanectví navázaly kontakty s irskými partnery. Toto úsilí se mnohdy přetvořilo i do konkrétních výsledků v podobě uzavřených kontraktů. V této souvislosti doporučujeme i dalším českým firmám, aby kontaktovaly velvyslanectví v Dublinu, které je nadále připraveno pomoci s vyhledáváním irských partnerů, jakož i se zorganizováním schůzek a dalších akcí na podporu jejich aktivit v Irsku.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Dublinu (Irsko). Autor: Jiří Hušner, ekonomický diplomat.