English version
Italská ekonomika si od roku 2008 prošla dvěma vlnami recese. Ta druhá proběhla v letech 2012 a 2013. Od té doby země vykazuje pouze mírný ekonomický růst. Toto tvrzení dokládají čísla italského statistického úřadu ISTAT: v roce 2018 dosáhl růst HDP jen 0,8 procenta.
Podle posledních čísel ISTAT italská ekonomika loni zpomalila ještě více a vykázala růst jen 0,2 procenta. V posledním trimestru hospodářství zcela stagnovalo. Letos se země s největší pravděpodobností vzhledem k šíření koronaviru propadne do další recese. Na počátku března byla kvůli epidemii uvalena karanténa na celou Lombardii a 14 provincií, v izolaci se ocitlo 16 milionů lidí. Situace se v době uzávěrky magazínu dále dramaticky vyvíjela, ale již nyní je zřejmé, že epidemie způsobí Itálii ztráty na úrovni desítek miliard eur.
Conte dostal druhou šanci
Hospodářský výsledek je omezen primárně velkou politickou nestabilitou a z ní částečně vyplývající neschopností učinit nutné reformy, zvýšit zaměstnanost mezi mladými a nastartovat ekonomicky zaostávající jih – v tomto případě se však jedná už o historicky dlouhodobý fenomén. Ale aktuální, již druhá vláda premiéra Giuseppe Conteho (ta první složená z koalice Hnutí pěti hvězd a strany Liga se rozpadla v září minulého roku), je už 65. vládou během třiasedmdesátiletého trvání italské republiky. V průměru tedy vychází, že životnost italské vlády je někde kolem jednoho roku a dvou měsíců.
Během pěti měsíců vlády byla úspěšně ukončena důchodová kvóta 100, kdy je možné odcházet do důchodu ve věku 62 let a odpracovaných 38 letech. Aktuálně se pracuje na důchodové kvótě 102, tedy odchod do důchodu v 64 letech. Nicméně dotažení dalších vytyčených cílů reálně ohrožují vnitrokoaliční rozpory, kterým nepomáhají ani volební průzkumy, v nichž především Hnutí pěti hvězd neustále ztrácí.
V průměru vychází, že životnost italské vlády je někde kolem jednoho roku a dvou měsíců.
Pořád ten chudší jih
Přes veškeré negativní aspekty je však nutné si uvědomit další realitu Apeninského poloostrova: stále se jedná o třetí největší ekonomiku eurozóny a jednoho z deseti největších exportérů na světě. Navíc komplikace, které se odehrávají na celostátní úrovni, se otupují čím dál větším posilováním autonomií v bohatých regionech severu.
Severovýchod je nejdynamičtější částí země, ekonomiku táhne především výkonný průmysl. HDP na obyvatele dosáhl na severozápadě nominální hodnoty přes 36 tisíc eur. To je téměř dvojnásobek hodnoty HDP na obyvatele na jihu, což je přibližně 19 tisíc eur ročně. Nelze se tedy dívat na celou Itálii jedním, limitujícím pohledem.
Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Marek Atanasčev, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Miláně.
Rubrika časopisu na euro.cz
