English version
Česku byla schválena alokace přesahující 7 miliard eur, které jsou určeny k realizaci projektů ze schváleného Národního plánu obnovy (NPO). Těch takřka 180 miliard korun představuje obří injekci. Otázkou je, zda ji Česko bude schopno využít.
V březnu tohoto roku na první problémy poukázal i ministr Síkela, když před novináři listoval seznamem projektů NPO. Několik zelených projektů je v realizaci, drtivá většina jich ale vykazuje zpoždění a dostaly oranžovou barvu, některé jsou ohroženy významněji a jsou červené. Jejich přehled lze snadno dohledat na webu www.planobnovycr.cz.
Připomeňme, že NPO v národním prostředí respektuje evropská pravidla, která říkají, že prostředky jsou určeny pouze pro vybrané kategorie, a současně reflektuje požadavek evropské legislativy, kdy celkem 37 % výdajů má podporovat klimatickou tranzici a dalších 20 % pak digitální transformaci. Především první pravidlo má logiku, protože Evropská unie tlakem na Green Deal nutí členské země a jejich národní ekonomiky k disruptivním změnám, které z obvyklých národních zdrojů nelze ufinancovat.
„Skotská konference COP26 před časem přijala další klimatické závazky a je jasné, že budeme čelit výzvám v takovém rozsahu, které asi nikdo z nás nepamatuje. Zelená tranzice, tedy posun k ekonomice, která bude mít menší klimatické a environmentální dopady, se bez masivní veřejné podpory neobejde. Uvědomuje si to i EU, a tak značná část dotačních programů je určena právě na podporu podniků a jejich ‚zelených‘ projektů,“ potvrzuje Jakub Tomaštík, ředitel ČSOB EU Centra.
Směr zelené tranzice ale nabourala pandemie, a proto významná část investic bude směřovat i ke stabilizaci, respektive transformaci ekonomiky. Mimochodem, prostředky z RRF nejsou jediné, stále je tu institut strukturálních fondů EU, v programovacím období 2021–2027 budeme mít k dispozici celkem 514 miliard korun.
Z nového rámcového programu Next Generation EU je pro nás připraveno přibližně celkem 300 miliard korun, a navíc čerpat můžeme také z Modernizačního fondu. Ten je určen právě na transformaci energetických systémů s ohledem na cíle ochrany klimatu. Do Modernizačního fondu přicházejí peníze z aukcí emisních povolenek a po nárůstu jejich ceny nám tak přinesou přibližně 300 miliard korun.
Revoluce proti plastům. Startup Refork vyvinul rozložitelné příbory
Meze absorpčních schopností
Otázkou je, zda naše ekonomika vůbec zvládne takový objem podpory absorbovat. „Naštěstí jde o více zdrojů s rozdílným časováním. Již dříve se otevřely první výzvy z Modernizačního fondu; jejich rozjezd je ale zatím dost pomalý, ale tam horizont čerpání končí až rokem 2030. Klíčový pro nás je fond RRF, který je součástí zmíněného rámcového balíku Next Generation EU.
Celková částka RRF je sice menší než balík ze strukturálních fondů EU, ale čas pro její rozdělení je výrazně kratší. Peníze se musejí rozdělit nejpozději do konce roku 2023. Tempo je důležité, a tak Ministerstvo průmyslu a obchodu už ohlásilo, že první čtyři výzvy zveřejní do konce roku 2021. To se i stalo, v březnu byla zveřejněna pátá, na fotovoltaiku,“ komentuje průběh Jakub Tomaštík.
Programy Národního plánu obnovy se mají administrovat analogicky jako dotace ze strukturálních fondů, což by mělo ministerstvům i uchazečům o dotace práci zjednodušit. Zatím platí, že Národní plán obnovy má přednost, první výzvy pro čerpání z nového operačního programu pro podnikatele Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejní nejdříve v červenci tohoto roku, a to znamená, že do té doby hlavním zdrojem podpory podniků právě programy z Národního plánu obnovy.
Nové limity války
Předpoklady, které platily ještě v prvních dvou měsících tohoto roku, však ve čtvrtek 24. února vzaly za své. Ruská invaze na Ukrajinu mění mnohé. Platí to zvláště v Česku, které se vinou závislosti na automobilovém průmyslu poměrně pomalu vzpamatovává z pandemického šoku a nyní čelí další složité situaci, protože je jednou z cílových stanic masivního proudu ukrajinských válečných uprchlíků, především žen a dětí.
Protisměrně pak působí proud odcházejících ukrajinských dělníků, kteří budou tuzemské ekonomice citelně chybět. Jedním z nejpostiženějších segmentů je stavebnictví, které hlásí naplněné kapacity. Ale právě stavebnictví je, respektive musí být jedním z pilířů projektů NPO. Existují nějaká ekonomická, strukturální či finanční rizika, která by na pozadí rusko‑ukrajinského konfliktu mohla nastoupenou cestu restartu EU ohrozit či zpomalit? Výdaje na válku, respektive na pomoc Ukrajině nejsou zanedbatelné, řada zemí navíc deklaruje posilování obranných rozpočtů.
Aktuální informace v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu
Nabízí se otázka, zda tyto peníze nebudou chybět právě v ambiciózním budgetu na evropský restart. „Podle mého názoru aktuální válečný konflikt potvrzuje, že nastoupená cesta Green Dealu je správná, že musíme posílit energetickou nezávislost a soběstačnost EU. Dokonce nyní můžeme říct, že je škoda, že Green Deal nebyl nastartován o několik let dříve, protože menší závislost EU na Rusku by byla právě v tuto chvíli jednoznačnou výhodou pro EU.
Z pohledu finančního je zřejmé, že všechny evropské země, které se cítí ohrožené agresí Ruska, zvýší razantně své výdaje na obranu, a to včetně Německa, které již oznámilo bezprecedentní investice ve výši 100 miliard eur. Tyto výdaje však nemohou být financovány z rozpočtu EU. Prostředky EU určené na financování Green Dealu tudíž ohroženy nejsou a je velmi pravděpodobné, že může dojít i k jejich navýšení, aby se energetické nezávislosti dosáhlo co nejdříve,“ uvažuje Jakub Tomaštík.
Jeho slova potvrzuje i zpráva z MPO, ve které informuje, že Evropská komise v současné době nepodporuje žádnou revizi rozhodnutí ve smyslu plnění RRF. Stále platí, že schválený NPO je nutné implementovat.
„Prioritou je naopak zaměřit se na první, druhou žádost o platbu a na co nejrychlejší realizaci, aby byly milníky a cíle splněny. Pohled na obnovu ekonomik není statickou věcí, takže určitě změny v průběhu času nevylučujeme, ale v tuto chvíli je klíčová implementace. Obecně reformy, které jsou v NPO, jsou z větší části natolik průřezové, že reflektují i současnou krizi,“ komentuje Marek Vošahlík z MPO.
Jak se na českém sklářství podepsala pandemie?
Co mohou firmy očekávat
Změnu priorit nevylučuje ani Jakub Tomaštík, ani on se ale nedomnívá, že by měly nějak zásad‑ ně měnit již schválený plán: „Zcela určitě dojde i v rámci českého státního rozpočtu k navýšení již schváleného schodku, a to z několika důvodů: kvůli zvýšení výdajů na řešení uprchlické krize, navýšení výdajů na obranu a financování podpory pro Ukrajiny…
Stejně tak určitě dojde k prioritizaci dostavby JE Dukovany, změně přístupu k uhelným elektrárnám a konverzi teplárenství na plyn. Ale NPO jako takový by tyto faktory asi nijak významně poznamenat neměly. Spuštění prvních výzev NPO pro podniky nabralo bohužel zpoždění kvůli nevyjasněným metodickým záležitostem s Evropskou komisí, ladily se takové detaily jako střet zájmů, velikost podniků, monopolizace a další.
První letošní výzva na podporu FVE však již vyhlášena byla a příjem žádostí začal 22. března. Do této první výzvy půjde alokace 4 miliardy korun a očekáváme, že zájem bude obrovský. Do konce března by také měla být vyhlášena výzva Digitální transformace podniků, Cirkulární ekonomika, Úspory vody v průmyslu a Úspory energií v SZT. V těchto výzvách by mělo dojít k zahájení příjmu žádostí dva měsíce po jejich spuštění. Je tedy nejvyšší čas, aby se podniky, které mají potenciálně vhodné investice do těchto oblastí podpory, začaly na podání žádostí připravovat.“
Březen se ale nejspíše nestihne. I Marek Vošahlík přiznává, že zmíněné výzvy na cirkulární ekonomiku, vodu, digitální podnik a vysokorychlostní internet jsou teprve v přípravě a jejich vyhlášení slibuje ministerstvo na druhé čtvrtletí roku.
Podtrženo sečteno: Národní plán obnovy existuje v původní verzi, revize se – s ohledem na globální situaci – zatím nekoná, ale vyloučena není. Z pohledu českých zájemců o dotace jsou zásadní výzvy, které vyhlašuje MPO a které jsou vždy dostupné včetně všech dokumentů na výše zmíněném webu NPO. Podmínkou na straně žadatelů je mít připravené projekty, protože NPO, jak již bylo řečeno, nabral zpoždění a čas na čerpání oněch sedmi miliard eur z RRF je extrémně krátký.
Převzato z časopisu Komora. Autoři článku: Petr Karban a Alexander Lichý
