Jak mluvit s veřejností o hospodaření s dešťovou vodou

Ministerstvo životního prostředí hostilo v říjnu čtvrtý diskusní workshop Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu. Zaměřil se na hospodaření s dešťovou vodou nejen ve městech.

Představte si, že jako starosta znáte opatření, které vám pomůže začlenit do města více zeleně, vodních prvků, a umožní vám lépe využívat zejména v létě tolik vzácnou dešťovou vodu. Bude se toto opatření občanům líbit? Nechtěli by raději více parkovacích míst? Nebude jim vadit méně časté sečení trávy? Jak jim vše srozumitelně vysvětlit a zapojit je? Jak a kdy s nimi vše komunikovat?

Ilustrační foto

Přesně na tyto otázky se workshop zaměřil. Zaznělo na něm mimo jiné, že dešťová voda není odpadní a osobní příklad nejvíce motivuje.

Čtvrtý multioborový workshop byl po zhruba roční odmlce způsobené pandemií opět věnován stále aktuálnímu tématu hospodaření s dešťovou vodou (HDV). Oproti třetímu setkání se zaměřil na komunikaci s veřejností. Přesně ve smyslu Platformy se u stolu setkali jak zástupci univerzit, tak státní správy, zástupci měst i oborových organizací.

Sdíleli se nejen aktuální poznatky z probíhajícího vědeckého projektu „Obce mluví o vodě“ řešeného na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (FSE UJEP) se státní podporou Technologické agentury České republiky, ale také forma a obsah komunikace, které v praxi zúčastněných fungují, nebo naopak vyvolávají největší kontroverzi.

UJEP se tématu věnuje v rámci vědeckého projektu

Tématu HDV se zástupci UJEP věnují dlouhodobě. Poté co v loňském roce úspěšně dokončili vědecký projekt s názvem „Voda ve městě“, podařilo se řešitelskému týmu pod vedením Lucie Povolné a Jana Macháče uspět se žádostí o tematicky navazující projekt s názvem „Obce mluví o vodě“.

„V minulém projektu jsme se věnovali zejména tomu, jak investora provést procesem realizace opatření od jeho výběru až po realizaci a provoz. Nyní máme prostor zaměřit se na stejně důležitou část úspěšné realizace opatření, kterou je využívání vhodných nástrojů, pomocí kterých lze občanům smysluplnost opatření nejlépe vysvětlit,“ nastiňuje Jan Macháč z FSE UJEP.

Ilustrační foto

Projekt výzkumníci řeší opět ve spolupráci s ČVUT. „V řešitelském týmu jsou kromě environmentálních ekonomů i odborníci na marketing, veřejnou správu, urbanismus, sociologii a behaviorální aspekty chování lidí,“ doplňuje vedoucí řešitelského týmu Lucie Povolná. V rámci testování možných nástrojů komunikace je v plánu také využití experimentů v behaviorální laboratoři UJEP.

Města si důležitost tématu a jeho komunikace uvědomují

V rámci samotné Platformy pak její účastníci u diskuse nad kulatými stoly potvrdili zkušenosti, které řešitelský tým z UJEP a ČVUT získal v letošním roce na základě rozhovorů v několika městech napříč ČR. Komunikace je pro většinu měst důležitá, nicméně často bojují s nezájmem občanů.

Města samotná také vnímají důležitost motivovat občany k šetrnějšímu využívání dešťové vody, nicméně si uvědomují, že oni sami musí jít příkladem. Proto se snaží realizovat na svých budovách např. akumulační nádrže na dešťovou vodu ještě před tím, než budou na občany apelovat, aby jejich svody také nekončily v kanálu, jak například zmínil jeden ze zástupců měst.

Motivovat ale také regulovat

Že stát a města musí jít příkladem, vyvolalo reakci dalších zúčastněných. Zmíněno bylo například téma zpoplatnění odvodu dešťových vod, hospodaření s dešťovou vodou na komunikacích a developerských projektech. Jak zaznělo, tématem se ve spolupráci s ostatními ministerstvy zabývá i MŽP. Několik diskutujících také potvrdilo, že problémem může být i určitá setrvačnost a neochota situaci řešit a komunikovat.

O úspěšnosti komunikace rozhoduje její forma i politická odvaha

V rámci kulatého stolu se diskutovala také dobrá praxe spojená s komunikací. Důležitost byla potvrzena nejen pro vizuálně atraktivní formy komunikace, ale také pro politickou odvahu a trpělivost opatření srozumitelně vysvětlovat. A to nejenom občanům, ale i kolegům v rámci vlastní radnice, jak zmínila zástupkyně města z osobní praxe.

Ilustrační foto

Účastnici z řad akademické obce zdůraznili zejména skutečnost, že o vodě nelze mluvit jako o odpadu a je třeba upozorňovat na její vhodné, ekologické i ekonomické využití pro zlepšení vzhledu veřejných prostranství. Univerzitní pracovníci zároveň doporučili seznamovat občany s návaznými dopady souvisejícími s ekonomikou domácnosti, např. v rámci úspor za odběry vody pitné.

Téma HDV se musí řešit i v rámci menších měst a obcí

Ačkoliv je téma HDV v současnosti řešeno zejména v měřítku velkých měst, zásadní potenciál mají i menší města a obce. Jak upozornil zástupce Svazu měst a obcí ČR, je zde často problém s vlastnickými vztahy u pozemků, kde by mohla být opatření HDV realizována, a také s nízkými kapacitami menších obcí tato témata řešit a komunikovat. Zástupci Ministerstva životního prostředí se v navazující diskusi zaměřili i na dosavadní dotační a jinou podporu těchto menších obcí.

Platforma se tématem bude zabývat i nadále

UJEP jako organizátor Platformy se tématem bude zabývat i nadále. „V rámci Platformy jsme načerpali nové podněty a inspiraci, kterými se můžeme dále v rámci stávajícího a nového výzkumu zabývat. Kromě propojování odborníků je to zásadní přínos Platformy,“ dodal Jan Macháč.

Redakčně upravená tisková zpráva Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Doporučujeme