Jak se v Česku dělá spin-off?

Co je vůbec impulsem pro založení spin-offu?
To je vlastně celkem vtipné – spin-off zakládáme v momentě, kdy nemůže aplikovat jinou formu komercializace. Stejně jako většina jiných českých i světových transferových center nastavujeme každému řešenému projektu tzv. strategii komercializace. Tedy jakým způsobem dostaneme technologii na trh a kolik na tom chceme vydělat. 

Nejběžnější formou je licencování, kterou připodobňuji k nájemní smlouvě na byt – pravidelně chodí menší platby. Je to jednoduché, rychlé a bezpečné.

Druhou používanou formou je prodej technologie, což je jako prodej bytu – jednorázová velká suma, kterou ale investoři obvykle nepreferují s ohledem na vysoká rizika takové investice.

Nejkomplikovanější formou je založení spin-off společnosti – to je totiž jako založit si společnost na pronájem bytů. Musíte mít systém, management, peníze na investice a roky se o provoz starat. Zatímco licencí zvládáme ročně uzavřít i desítky, založit společnost a úspěšně ji rozjet je časově velmi náročné. Spin-off společnost je tedy krajním a nejnáročnějším řešením, avšak skýtajícím ohromný potenciál.

Mají výzkumné projekty, ze kterých vzniknou spin-offy něco společného?
Proaktivní vědecký tým. Investoři říkají, že 60 % jejich rozhodnutí je postavené na důvěře v tým, který za technologií stojí a jen 40 % na technologii samotné. Málokdy se stává, že technologie nepotřebuje další dovývoj, či optimalizaci. Spolupráce s týmem původců je tedy klíčová. I pro nás je úzká spolupráce s týmem kruciální. 

Vědci také typicky hrají důležitou roli v chodu společnosti ať již z pozice konzultantů, či šéfů vývojových oddělení nebo dokonce samotného vedení společnosti. Na takové činnosti musí mít člověk náturu a schopnost se alespoň částečně posunout z komfortní a bezpečné zóny, kterou akademická sféra nabízí do prostředí podnikatelského.

Ohromné zkušenosti má v tomto směru Izrael, kde je běžným zvykem zakládat spin-off společnosti na téměř jakoukoliv novou technologii.

Jak to celé vlastně funguje? Můžete nám popsat proces založení – tedy od fáze realizace výzkumného projektu (rozhodnutí) až po založení firmy?
Na začátku každého projektu stojí výzkumná práce. Často se stane, že její výstupy mají potenciál pro uplatnění ve společnosti. Na ověření této hypotézy slouží vývojová fáze zvaná proof-of-concept, s jejímž financováním nám skrze program GAMA Technologická agentura ČR významně pomáhá. 

My projekty sledujeme od podání přihlášky do interního kola GAMY až po projektové výstupy, které se nezřídka stávají předměty našich komercializačních snah. Ostatně dvě ze tří našich spin-off společností vzešly právě z financování programem GAMA. V momentě, kdy máme v ruce výstupy projektů, nastavujeme pro každý z nich komercializační strategii. Ověřujeme, kdo a za jakých podmínek by mohl mít o koupi zájem. Jsou to výrobci, distributoři, nebo koncoví zákazníci? 

Zrovna řešíme projekt sond, které unikátním, rychlým a extrémně jednoduchým způsobem měří vlhkost. Otázkou je, v jakém odvětví se technologie uplatní a komu technologii nabídnout. Vyrobíme sondy ohromné a budou se zabodávat do pole, aby se zjistilo, zda a případně jaká je v podloží vlhkost? Nebo je budou používat památkáři jako minimálně invazivní metodu? Nebo stavaři? A chceme je nabídnout výrobci, nebo si výrobu zadáme a budeme je naopak nabízet hobby marketům? To jsou otázky, které náš tým řeší. Když známe odpovědi, zvolíme vhodnou strategii, která může vést i k založení společnosti.

Jak dlouho to trvá?
Je to pochopitelně různé. Jsou technologie, u nichž komerciální potenciál vidíme, ale potřebují delší přípravnou fázi, která může trvat i rok a půl. Naopak potkáváme technologie, které už jsou tzv. market ready. To je případem naší poslední společnosti GeneSpector s.r.o., která se věnuje testům na covid-19. 

Volal nám výzkumník, že má asi zajímavý výstup. Hned odpoledne jsme se dostavili do laboratoře. Měl pravdu, technologie byla geniální. Ihned jsme se tedy pustili do práce a ještě ten den se spojili s investory a výrobcem. Za 44 dní jsem s těmi samými lidmi seděl u notáře naproti naší kanceláři a podepisoval založení společnosti.

Jak v tomto participuje univerzita? V čem nejvíce pomáhá?
Univerzita provoz naší společnosti ještě stále dotuje. Samostatní budeme během pár let, v začátcích ale potřebujeme pomoc. Esenciální je pro nás ale přístup k univerzitním výzkumníkům a výzkumnicím. Univerzita má přes 9 000 zaměstnanců, přičemž polovina z nich se věnuje vědě a výzkumu. To je kritická masa generující ohromné množství nápadů, vylepšení a technologií, tedy ohromné množství projektů. 

Z těchto projektů vybíráme ty s největším komerčním potenciálem a dostáváme je mezi lidi do společnosti. Je super, když výzkumník vymyslí např. nové léky na tuberkulózu, ale dokud si je nemůžete koupit v lékárně, těžko takový počin doceníte.

Vědci hrají důležitou roli v chodu společnosti ať již z pozice konzultantů, či šéfů vývojových oddělení nebo dokonce samotného vedení společnosti. Na takové činnosti musí mít člověk náturu a schopnost posunout se z akademické sféry do prostředí podnikatelského.

Proč je v ČR málo spin-offů a jak by to mohl stát změnit?
Záleží co počítáte za spin-off. Jednotná definice pro spin-off společnosti v ČR neexistuje, řada institucí tak za spin-off prohlašuje lecjakou společnost. Jestli je tomu tak kvůli statistikám, nevím. My považujeme za spin-off společnosti ty, které splňují dvě kritéria – máme v nich majetkový podíl a jsou postavené okolo univerzitní technologie. Typicky v nich participují i naši výzkumníci, případně je navázána další úzká spolupráce s univerzitou.

Takových tzv. pravých spi-off společností je v ČR opravu úplné minimum. Je velmi pracné vznik takové společnosti zkoordinovat a následně ji úspěšně rozjet, což bude pravděpodobně důvodem jejich nízkého počtu. Situace se ale zlepšuje, všichni se učíme a existuje i opora a podpora od vlády ČR i agentur. Inovační strategie ČR 2019–2030 počítá s masivní podporou vzniku spin-off společností v akademickém prostředí, exekutivně se této problematice aktivně věnuje MPO i CzechInvest, což posvětila RVVI i zmiňovaná vláda ČR. Věřím tedy, že se blýská na lepší časy.

Která země, případně univerzita, je nejúspěšnější v zakládání spin-offů? Který považujete za příkladný?
Ohromné zkušenosti má v tomto směru Izrael, kde je běžným přístupem zakládat spin-off společnosti na téměř jakoukoliv novou technologii. Velkou výhodou je, že za tímto účelem mají nastavený celý ekosystém i mindset zúčastněných. Jinými slovy jsou zvyklí, že drtivá většina takových spin-off společností zanikne a jen pár je super úspěšných. 

To my si v ČR dovolit nemůžeme – investovat do projektu takříkajíc „naplacato“ a musíme mnohem pečlivěji vhodné projekty vybírat. Z dalších leaderů technologického transferu lze jmenovat univerzitu v Oxfordu v Cambridge, či univerzitu v Curychu. Obecně západní země mají s komercializací technologií o dekády delší zkušenost. Pozitivní zprávou je, že díky příkladům dobré praxe se nám daří je rychle dotahovat.

Převzato z magazínu TA.Di vydávaném Technologickou agenturou ČR, autor: Veronika Dostálová, Ivana Drábková.