Jak se v roce 2025 zvýší paušální daň? Hlásit se k ní můžete od října do ledna

Podnikatelé v tomto režimu s příjmy do jednoho milionu korun letos platí 7498 korun měsíčně. Půjde tedy o další skokové navýšení, tentokrát o 1218 korun. Loni se dočkali nárůstu i živnostníci s vyššími příjmy ve zbývajících dvou pásmech. Ti ale mohou být v klidu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tyto odvody zůstanou příští rok stejné jako letos.

Důvodem každoročního výrazného nárůstu paušální daně v prvním pásmu je především zásadní změna odvodů na sociální pojištění. Podnikatelé budou příští rok platit výrazně vyšší minimální zálohy než letos.

Paušální daň: Méně byrokracie a často i nižší odvody

Vysoké zálohy na povinná pojištění budou ovšem OSVČ muset v příštím roce hradit i v případě, že se k paušální dani nepřihlásí. Na dani z příjmů fyzických osob nadále plátci paušální daně (i v roce 2025) odvedou státu jen symbolických 100 korun měsíčně. Paušální daň proto stále znamená pro většinu drobných živnostníků nižší odvody i méně byrokracie.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou takzvanou paušální daň využívat od roku 2021. První rok se k ní přihlásilo přes 70 tisíc lidí. Celkový počet těch, kteří tuto výhodu využívají, se do letoška vyšplhal na více než 120 tisíc, plátců výrazně přibylo se zvýšením příjmového limitu (pro vstup do režimu paušální daně) na dva miliony korun ročně.

Vstup do režimu paušální daně není složitý

Kdo se chce připojit od roku 2025, může se na berňák hlásit od letošního října. Čas bude mít do 10. ledna 2025.

Oznámit finanční správě o vstupu do paušálního režimu můžete online (přes portál či datovou schránku) nebo osobně na finančním úřadu. Kontaktovat ČSSZ či vaši zdravotní pojišťovnu už není nutné, úřady si potřebné informace automaticky předají mezi sebou.

„Jestliže chcete paušální režim opustit a v roce 2025 se vrátit k zálohám, musíte to finanční správě oznámit rovněž do 10. ledna 2025. Pokud podmínky pro paušální režim nesplňujete (ačkoli jste jej dosud využívali), musíte to správci daně oznámit do patnácti dnů,“ připomíná poradce Michal Dvořáček. 

Vstup do takzvaného paušálního režimu je dobrovolný. Kdo chce nadále využívat výdajové paušály nebo si vést daňovou evidenci a počítat se skutečnými výdaji, se k paušální dani nepřihlásí. „Pak má i nadále nárok na slevy a daňová zvýhodnění. Kdo se rozhodne pro paušál, o tyto bonusy přijde,“ doplňuje poradce.

Plátci paušální daně nic oznamovat nemusejí

Pro úplnost připomínáme, že budete-li na paušální daň přecházet v následujících měsících, nesmíte zapomenout na doplacení všech záloh na pojistném za rok 2024. Kdy naposledy zaplatíte zálohy samostatně, se odvíjí od toho, jak je hradíte.

Více informací najdete na webu Finanční správy (otázky a odpovědi)

Pokud jste paušální daň platili letos a chcete ji využívat i nadále, nemusíte podnikat žádné kroky, automaticky pokračujete i v dalších letech. Pokud si nejste jisti, zda se vám režim vyplatí, můžete se přesvědčit sami. Stačí zadat potřebné údaje do kalkulačky Ministerstva financí ČR.

Formulář oznámení je možné vyplnit buď písemně vlastní rukou nebo online v interaktivní aplikaci Finanční správy. Vyplněný formulář odevzdáte vašemu místně příslušnému finančnímu úřadu. Můžete tak učinit přes datovou schránku, poslat jej poštou, nebo ho osobně přinést na podatelnu berňáku.

Co přihlášením k paušální dani získáte?

Ušetřit na daních z příjmů a nemuset každoročně podávat daňové přiznání ani přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu. To jsou hlavní výhody nového režimu pro plátce daně z příjmu, který vláda schválila před třemi lety.

Paušální daň (PD) se netýká příjmů ze závislé činnosti. Výjimku mají činnosti, kde je vybírána srážková daň, což se týká těch, kteří pracují na dohodu. Osoba samostatně výdělečně činná, jež zároveň pracuje na dohodu, má na PD nárok, pokud je dohoda o pracovní činnosti s odměnou do 4000 korun (do loňského roku 3500 Kč) měsíčně a dohoda o provedení práce do 10 tisíc korun měsíčně (do léta 2024) respektive do 10 500/17 500 korun (od 1. 7. 2024 totiž platí pro dohodáře dva limity pro platbu srážkové daně).

„Paušální daň přináší živnostníkům významnou úlevu od byrokracie a papírování a některým i finanční úsporu. Žádná daňová přiznání, přehledy pojistného ani komunikace se třemi různými úřady najednou. Jedinou měsíční platbou máte splněno,“ shrnuje ministerstvo.

Živnostníkům s nižšími příjmy může paušální daň přinést také větší jistotu v podobě vyšší starobní penze. „Mnozí totiž odvádějí na sociálním pojistném pouze zákonné minimum. V rámci pravidelné paušální zálohy na sociální pojištění přispívají vyšší částkou, a to o 15 procent,“ doplňuje správce daně.

Příjmy stačí odhadnout

O paušální daň se nežádá, podnikatelé pouze oznamují přistoupení do příslušného režimu. Finanční úřad oznámení neschvaluje a nemusíte mu nic dokládat. Majitel živnostenského listu by měl jen předem odhadnout, zda budou jeho příjmy za následující rok nižší než dva miliony korun.

Živnostníci si připlatí. Minimální zálohy na pojištění výrazně narostou i v roce 2025

„Pokud správce daně zjistí, že poplatník nesplňuje podmínky, žadatele o tom vyrozumí. Splnění všech podmínek však nemůžeme na počátku ověřit, v lednu nemáme kompletní údaje ani o výši příjmů žadatele za předchozí rok. Posouzení splnění podmínek pro vstup je tedy především na uvážení každého živnostníka,“ vysvětluje generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.

V případě, že své příjmy za daný rok žadatel špatně odhadne a přesáhne nastavený strop, musí být následně připraven podat standardně daňové přiznání k dani z příjmů a přehledy k povinným pojistným.

Co platíte měsíčně?

Paušální daň se vypočítává z minimálních záloh na oba typy povinného pojistného, daň z příjmu je pak stanovena pouze na 100 korun měsíčně.

V letošním roce činí nejnižší paušální daň 7498 korun měsíčně. Příští rok se vzhledem ke zvýšení minimálních záloh (vypočítávají se z průměrné mzdy) zvedne o více než 1 200 korun. V jediném odvodu tak budou živnostníci v prvním pásmu platit (od ledna do prosince 2025) zmíněných 8716 korun za měsíc.

Kromě 100 korun je součástí odvodu minimum na sociální pojištění navýšené o 15 procent (příští rok 5 473 korun) a záloha 3143 korun na zdravotní pojištění. Měsíční záloha musí být zaplacena vždy nejpozději do 20. dne příslušného kalendářního měsíce.

Paušální daň je možné si předplatit, a to i na celý rok dopředu. Zaplacená částka se pak postupně započítává na zálohy za jednotlivé měsíce. Peníze převádíte na účty jednotlivých finančních úřadů s předčíslím bankovního účtu 2866, číslem matriky finančního úřadu a kódem banky 0710 (ČNB).

Podrobnější informace a čísla účtu pro placení paušální daně

„Ten, kdo paušální daň využívá už letos a chce v tomto režimu pokračovat, si pouze zvýší od ledna 2025 platbu, nové oznámení se ho netýká. Kdo se chce od paušální daně odhlásit, to ovšem musí finančnímu úřadu samozřejmě nahlásit s předstihem,“ doplňuje poradce.

Zdravotní pojišťovnu ani ČSSZ o změně informovat nemusíte, úřady si informaci mezi sebou předají automaticky. Odpovědnost je v tomto případě na finančním úřadě.

Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen:

• na tiskopisu vydaném ministerstvem financí,
• na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem ministerstva financí, nebo
• datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.

Po navýšení limitu má nárok víc lidí. Jaká jsou pásma?

Vláda loni zavedla tři pásma paušální daně. Ta jsou odvozena od výše příjmu a výdajového paušálu, který OSVČ využívá. Především se zvýšil roční příjmový limit pro ty, kdo mají na vstup do režimu nárok, a to z jednoho na na dva miliony ročních příjmů. Ti bohatší ovšem platí vyšší daň. Přehled pásem PD a změn od roku 2025 níže.

1. pásmo – Příjmy do 1 milionu korun (daň 8716 Kč)

Do 1. pásma nadále spadají všechny OSVČ s ročním příjmem do milionu korun. To se týká drtivé většiny podnikatelů (fyzických osob) v Česku.

Mohou do něj vstoupit ale i podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu Kč, pokud mají minimálně tři čtvrtiny všech výdělků z činností, na které je možné uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní výdajový paušál – tedy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a všech živností včetně řemeslných. Nárok mají i v případě, že dosud výdajový paušál v daňovém přiznání neuplatňovali.

Na nejnižší možnou paušální daň mají nárok i ti s příjmy do dvou milionů ročně, již mají nejméně tři čtvrtiny z příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit pouze osmdesátiprocentní výdajový paušál.

V tomto pásmu se pro rok 2025 zvyšuje paušální daň o 1218 korun měsíčně.

Přečtěte si, kteří živnostníci mají nárok na šedesátiprocentní a osmdesátiprocentní výdajový paušál

2. pásmo – Příjmy 1 milion až 1,5 milionu korun (daň 16 745 Kč)

Ve druhém pásmu v roce 2025 zůstane daň ve stejné výši jako letos (v roce 2024 narostla o 745 korun). Důchodové pojištění představuje necelou polovinu této částky, tedy 8191 korun.

Do 2. pásma spadají OSVČ s ročním příjmem od 1 do 1,5 milionu Kč, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti (včetně OSVČ uplatňující výdajový paušál ve výši 40 procent).

Do 2. pásma mohou ale vstoupit také OSVČ s příjmy do dvou milionů korun, které mají alespoň 75 % příjmů z činnosti, na kterou lze uplatnit osmdesáti či šedesátiprocentní výdajový paušál.

3. pásmo – Příjmy od 1,5 milionu do 2 milionů korun (daň 27 139 Kč)

 V tomto pásmu, kam patří ti s vyššími příjmy, se paušální daň zvedla od roku 2024 o 1139 korun z loňských 26 000 Kč. V roce 2025 ale rovněž zůstane stejná. Do 3. pásma patří jednoduše OSVČ s příjmem od 1,5 do 2 milionů korun, a to bez ohledu na typ samostatné činnosti.

Jakub Procházka