23. prosince 2006 – Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila první sérii sankcí proti Íránu, který obnovil výzkum jaderného paliva a začal s obohacováním uranu, ze kterého je možné vyrobit jaderné zbraně. Rezoluce číslo 1737 zakazovala Teheránu obchodovat s jadernými materiály a technologiemi.
24. března 2007 – Druhá série sankcí RB OSN (rezoluce 1747) zakázala Íránu vyvážet zbraně.
Říjen 2007 – USA rozšířily sankce proti představitelům íránského režimu, stejný krok učinily i v lednu 2008.
4. března 2008 – Rada bezpečnosti OSN uvalila třetí sérii sankcí na Írán kvůli jeho pokračujícímu jadernému programu. Rezoluce poprvé zahrnovala i zákaz obchodu s Íránem se zbožím k civilním účelům.
23. června 2008 – EU schválila zmrazení zahraničních aktiv a kapitálových rezerv Národní íránské banky (Bank Melli). Írán mezitím pokračoval v obohacování uranu.
9. června 2010 – RB OSN uvalila na Írán kvůli jeho jadernému programu čtvrtou sérii sankcí. V červenci sankce vůči Íránu přijala i Evropská unie a později je rozšířila.
22. září 2010 – Také Rusko zavedlo sankce proti Íránu, mimo jiné zrušilo dodávku protiraketového systému S-300.
21. listopadu 2011 – USA, Británie a Kanada uvalily nové finanční sankce na Írán.
23. ledna 2012 – EU uvalila embargo na dovoz ropy z Íránu.
24. listopadu 2013 – Ženevská jednání šesti mocností (Francie, Británie, USA, Rusko, Čína a Německo) a Íránu vyústila v předběžnou dohodu o omezení jaderného programu.
20. ledna 2014 – Začala realizace dohody z listopadu 2013. MAAE dohlédla na odpojení centrifug určených k obohacování uranu na 20 procent, které svět vnímal jako cestu k získání jaderné zbraně. EU a USA na vstřícný krok reagovaly zmírněním sankcí.
Bod zlomu a nové příležitosti
2. dubna 2015 – Světové mocnosti dosáhly s Íránem rámcového ujednání, na jehož základě měla vzniknout konečná dohoda o zrušení sankcí.
Duben 2015 – Oteplení vzájemných vztahů mezi Íránem a Západem využili i čeští podnikatelé. Úspěšná podnikatelská mise se uskutečnila pod záštitou českých poslanců ve dnech 12.-14.4. V Íránu jednali manažeri tradičních exportérů – kopřivnické Tatrovky a SOR Libchavy, výrobce turbín Mavel Jan Šíp, či zástupci sklářské firmy Preciosa a Egermann a pražské investiční společnosti Arca Capital Bohemia.
Červen 2015 – České firmy se zúčastnily stavebního veletrhu Project Iran ( 8. – 11. 6. 2015), kde získaly cenné kontakty. O české technologie roste v Íránu zájem i v současnosti.
14. července 2015 – Mocnosti se dohodly s Teheránem na omezení jeho jaderného programu výměnou za odvolání sankcí. Írán se zavázal k vyřazení části centrifug, k vyvezení většiny obohaceného uranu, k přestavbě některých svých zařízení na výzkumná pracoviště a k přestavbě těžkovodního reaktoru v Aráku.
Září 2015 – Zástupci 51 českých firem se zúčastnily další podnikatelské mise za účasti ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Firmy z oborů hutnictví, energetiky, farmacie, logistiky, dopravní infrastruktury či například bankovnictví navázaly obchodní vztahy se svými íránskými protějšky.
16. ledna 2016 – MAAE uvedla, že Írán splnil veškeré požadavky dohody s velmocemi ohledně svého jaderného programu. Toto oznámení uvolňuje řadu protiíránských sankcí OSN. USA a EU vzápětí ohlásily zrušení svých sankcí vůči Íránu. Vývoz íránské ropy se postupně vrací na úroveň před sankcemi – tj. asi na 3,8 milionu barelů černého zlata denně.
Leden 2016 – V Íránu otevřela svou zahraniční kancelář státní agentura pro podporu exportu CzechTrade, a to za účasti ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka,.
Leden 2016 – Příkladem úspěchu české firmy na íránském trhu může být akvizice kopřivnické Tatry, která s tamními partnery vyjednala dodávku 40 civilních vozů Phoenix.
(jap)