English version
Jak širokou škálu vůbec eventy představují, co všechno sem spadá? A co je postiženo nejvíc?
VR: Eventy obecně zahrnují veškeré režírované události ve formátu určitých setkání, na kterých se odehrává to, co bylo předem naplánováno. Někdy jsou to akce solitérní, někdy přidružené k akcím jiným. V tomto smyslu jsou to veškeré sportovní a kulturní akce, charitativní akce a aktivity na podporu byznysu a obchodu. Cíle mohou být různé. Vydělil bych event marketing, což je komunikační disciplína, která pomáhá zvyšovat či vůbec realizovat zisk, ať již je to na poli B2B, B2C, nebo B2E. Podporují vztahy s partnery, zákazníky, dodavateli, zaměstnanci i se širokou veřejností.
AK: Event marketing je jedna z nejdůležitějších disciplín komunikačního mixu. Je velmi důležitá nejen pro launch produktů a značek, ale hlavně, jak říká Vítek, pro budování vztahů. Bez event marketingu si dnes lze komunikace představit velmi těžko. Například content marketing, obor, který je poslední roky rovnocenným partnerem masmédií, bude bez event marketingu fungovat velmi obtížně. Pokud se nic neděje, není obsah…
VR: Je těžké říct, co trpí nejvíc, protože my jsme sektor, který vlastně od března kompletně stojí. V létě sice nastalo uvolnění, ale velké akce a festivaly samozřejmě nebyly a současně to bylo období prázdnin, kdy se neodehrávají ani žádné firemní akce nebo veletrhy.
AK: A to stejné platí pro korporátní a obchodní průmysl. Ty nejdůležitější eventy se převedly do online anebo virtuálního prostředí. Drtivou většinu plánovaných akcí však zadavatelé prostě přeložili na podzim, nebo na neurčito. Na podzim se ale také nic nestihlo. V první vlně bylo možné odkládat, ale v současné době hlad pro eventech sílí a všichni hledáme možnosti, jak jej uspokojit. Osobní kontakt se prostě plně nahradit nedá. I kdyby byl virtuální svět sebedokonalejší.
Část aktivit do něj jistě přenést lze, co ale ty ostatní? Budovat vztahy ve virtuálním prostředí není úplně ideální… Co můžete udělat pro budoucnost eventů jako takových?
VR: Až se dostaneme do stavu, kdy budeme moci konat, tak o tom budeme moci mluvit konkrétněji. Zatím je problém, že vláda nepracuje s rizikem, ale s počtem osob. Pokud je někde povolena účast maximálně jednotek osob, nic se konat nebude, takže rozjezd počítáme na dlouhé měsíce.
AK: Přesně tak. Počet osob je jedna strana mince, ale ta druhá, klíčová, jsou opatření a práce s rizikem nákazy, respektive se snahou o jeho eliminaci. Děláme všechno proto, abychom NOCOVID pravidla vyladili na nejvyšší míru, abychom dokázali připravit a zajistit taková opatření, která nejen potlačí rizikovost jakéhokoli eventu, ale hlavně zbaví zadavatele obav. Každý zadavatel se dnes a denně pohybuje na hranici smíšených pocitů. Nutně potřebuje event byznys aktivovat, ale má obavy, co se stane, když se někdo nakazí…
Jak se dá v případě eventů realizovat riziko a kde ho vidíte především?
VR: Zmíním jeden problematický bod na úvod. V aktuální tabulce PES jsou všechny hromadné aktivity v jednom pytli. Nezáleží na tom, jestli je to spontánní večírek čtyřiceti osob v restauraci nebo seminář pro čtyřicet osob, organizovaný odbornou společností. To si myslíme, že je špatně a že by se to mělo změnit, protože naši členové jako expertní organizátoři mají jinou míru odpovědnosti, je dokonce i trestně-právní. Takže prvním krokem by mělo být uznání profesionální organizace eventů a jejich zvýhodnění před těmi spontánními večírky v nočním klubu.
AK: Rizikové faktory se většinou dají kontrolovat, spočívají především v určité účastnické interakci. Tedy jestli jsou určena pevná místa k sezení, jestli je akce venku nebo uvnitř, jestli je občerstvení, zda lze účastníky dotrasovat v případě potřeby. K tomu jsme vypracovali strategii a manuál NOCOVID a umíme zorganizovat event bezpečně, jsme schopni kontrolovat, kde kolik lidí je, naplánovat, jak dlouho tam mohou být a co mohou dělat, a také to umíme kontrolovat.
VR: A to podstatné, jsme schopni do toho i investovat.
AK: Čímž se odlišujeme od amatérských a levných organizátorů eventů. Ti sice často proklamují zodpovědnost a bezpečnost, ale nejsou ochotni většinou investovat ani čas, ani peníze. Možná dokonce ani nemohou, protože jim to váha jejich firem neumožňuje. Zatím stále panují jisté obavy a nejistota zadavatelů a účastníků eventů, jestli event plánovat v živé podobě nebo skutečně udělat jeho virtuální verzi…
Což nelze vždy. Vznikne tedy nějaká značka garance NOCOVID?
VR: Značka už existuje, všichni, kdo chtějí, ji mohou použít, a naši členové jsou povinni strategii NOCOVID uplatňovat. Spolupráce s profesionální eventovou agenturou prostě musí splňovat standardy, které dají organizátorům jistotu, že vše nejen proběhne, ale proběhne to tak, jak má, kvalitně a bezpečně.
Podoba eventů se nicméně asi změní. Vidíte budoucnost?
VR: Určitě eventy nezaniknou, ale jako řada věcí kolem nás se změní. Už se tak děje. A nebudou to vždy jen změny omezující.
AK: Podívejte se na virtuální možnosti. My už dnes hovoříme a plánujeme eventy virtuální a hybridní. Což paradoxně skýtá další zajímavé možnosti, které jsme dříve neměli nebo jsme je neviděli – díky technologiím můžeme mít na byznys konferenci celou řadu zajímavých speakerů z celého světa, jejichž čas je limitovaný a kteří jej tímto ušetří.
VR: Může se stát, že budeme u větších akcí častěji využívat model, kterým bylo plánováno mistrovství Evropy ve fotbale, rozdělené do mnoha měst několika států. Akce prostě budou menší, dislokovány, propojeny světem médií a technologií.
AK: A svět si zvykne, jako si po 11. září zvykl na rámy na letištích a v posledních letech i na přísnější bezpečnostní omezení a kontroly na nejrůznějších veřejných místech.
Předpokládám, že dodržet určitá opatření bude něco stát…
AK: Bude, ale jsou to položky, které by neměly být dramatické. Netroufnu si odhadovat nějaké jedno univerzální číslo, ale nemělo by to být víc než jednotky procent.
VR: Na druhou stranu, to je dopad, který bude mít pandemie na mnoho sektorů, možná na celý zábavní průmysl. Neumím si představit, že by se zavřely natrvalo sjezdovky nebo zábavní parky. Umím si představit, že budou ovšem kapacitně limitované. A aby se to provozovateli vyplatilo, bude asi vstup dražší.
Co váš sektor dnes limituje nejvíc?
VR: Jak bylo řečeno v úvodu, potřebovali bychom, aby profesionálně organizované eventy byly chápány jinak než ty spontánní a aby i stát pracoval nejen s kapacitními, ale i s kvalitativními opatřeními. Nebojíme se vyšších nákladů ani průběžných kontrol, protože víme, že role eventů je v mnoha ohledech nenahraditelná.
AK: Kromě státních opatření nás limitují obavy zadavatelů. Všichni jsme vystrašeni médii a zadavatelé jsou také lidé. Mají velké obavy, aby se někdo na eventu nenakazil a pak nepoškodil jméno celé společnosti. Bojí se špatného mediálního obrazu a negativních konotací, vnímaných zákazníky a obchodními partnery. Toto je pro nás jedna z limitací. Důležitých.
VR: Dlouho dobu se tu volá po pravidlech, a ano, nějaká přišla. Ale jejich platnost je jepičí. Celá ekonomika potřebuje pravidla, která budou platit i za měsíc, i za půl roku, i při horší situaci. Definujme to nejvyšší riziko a pravidla, při jejichž dodržení bude moci existovat život. Dnes tato pravidla nemáme, a to drží celé segmenty v hlubokém a dlouhodobém útlumu, vždyť některé velké akce se připravují měsíce a ty mezinárodní i několik let. Nikdo nebude investovat do akce, pokud nemá jistotu, že se vůbec uskuteční.
AK: A existuje nebezpečí, že pokud tuto situaci nevyřešíme, zkušené eventové agentury se budou muset orientovat na jiný byznys a postupně se mohou vytratit zkušení eventoví odborníci a vůbec znalost, kterou jsme všichni budovali desetiletí. Ale samozřejmě, co je zapomenuto, nemusí být nutně ztraceno, jak říká Sigmund Freud.
VR: Přesto jsem optimista. Věřím, že se státem máme společný cíl – bezpečné a profesionálně připravené eventy, ať už jejich cíle a podoba budou jakékoliv. Protože jejich byznysový i společenský význam je nezastupitelný a nenahraditelný.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban
