English version
V souvislosti s již schválenou novelou zákona o účetnictví, která zavedla nové rozdělení účetních jednotek do kategorií, je nově upraveno oceňování u tzv. mikro účetních jednotek. Jedná se o účetní jednotky, které k rozvahovému dni splňují alespoň dvě z kritérií: hodnota aktiv nižší než 9 milionů Kč, úhrnný roční obrat nižší než 18 milionů Kč, průměrný počet zaměstnanců během období nižší než 10).
Na tyto jednotky se již od nového roku nevztahuje oceňování reálnou hodnotou. Pokud taková účetní jednotka prodá cenné papíry, není daňová uznatelnost nabývací ceny cenného papíru omezena výší příjmu z jeho prodeje. Jedná se ovšem o změnu u právnických osob, u fyzických osob se i nadále vychází ze stávajících ustanovení.
V návaznosti na tuto novelu zákona o účetnictví je také novelizována vyhláška č. 500/2002 Sb. (pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví). Obdobně jako je tomu u bankovních subjektů, i u podnikatelů už nebudou zřizovací výdaje považovány za dlouhodobý nehmotný majetek. Tento přístup se přebírá i pro daně z příjmů. Zřizovací výdaje doposud evidované jako nehmotný majetek budou doodepsány ve standardním režimu (tj. rovnoměrně bez přerušení po dobu 60 měsíců).
Solární elektrárny mají povinnou rezervu
Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů zavádí novou rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1. ledna 2013. Tato rezerva navazuje na povinnost uloženou zákonem o odpadech provozovatelům FVE zajistit financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů, a to formou plateb dílčích příspěvků v letech 2014 až 2018. Do základu daně bude celková částka hrazených příspěvků zahrnuta prostřednictvím uvedené rezervy vytvářené v závislosti na době daňového odpisování solárních panelů.
Zákon o rezervách také reaguje na opětovné zavedení jednoduchého účetnictví pro účetní jednotky, které nejsou založeny za účelem podnikání (např. spolky, odborové organizace, církve apod.). V zájmu jednotného přístupu budou moci i tyto účetní jednotky tvořit rezervy podle zákona o rezervách, avšak i v tomto případě bude nezbytné deponovat finanční prostředky příslušné rezervy na samostatném účtu v bance.
V průběhu roku 2015 byla také schválena novela zákona o investičních pobídkách, který umožňuje příjemcům pobídek větší flexibilitu ve vztahu k plnění podmínek podle zákona o daních z příjmů. Pokud např. při přeměně společnosti nedojde k porušení stanovených podmínek, nebude nutné vracet již vyčerpané finanční prostředky/uplatněnou část pobídky z minulosti.
Příjemci se také nově na základě svého rozhodnutí budou moci vzdát svého práva čerpat slevu na dani z příjmů (např. pokud se ukáže, že by kvůli špatným výsledkům hospodaření na pobídku nebyli schopni dosáhnout), a tím se vyvázat z plnění podmínek zákona o daních z příjmů.
Další novely zákona o daních z příjmů jsou ještě v legislativním procesu a je otázkou, zda případné změny, které by přinesly, ještě vůbec mohou nějak zasáhnout do roku 2016. Jedná se např. o novelu zákona o majetkovém přiznání, která by (pokud by byla schválena) zavedla dodanění neprokázaného majetkového přírůstku daní z příjmů.
Dále se má schvalovat také novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu (jež se do daní z příjmů promítne zrušením rozlišování otevřeného a uzavřeného podílového fondu pro účely zdanění) a nová úprava zdanění příjmů z hazardních her.
Dividendy v EU se sjednotí
V legislativním procesu je také novela zákona o daních z příjmů, která implementuje úpravu tzv. dividendové směrnice (Směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států). V praxi se jedná o omezení osvobození u tzv. hybridních půjček, čili rozdílnou kvalifikaci finančních úvěrových nástrojů, kdy jeden členský stát takový nástroj považuje za půjčku a druhý členský stát za vklad do společnosti.
V návrhu novely se doplňuje, že přijaté podíly na zisku v jednom členském státě mohou být osvobozeny pouze v tom případě, že v druhém členském státě nebyly položkou snižující základ daně. Tyto situace mohou nastat pouze v případě výplat podílů na zisku ze zahraničí do České republiky, při výplatě podílu na zisku u české společnosti k výše uvedené situaci dojít nemůže, neboť to české daňové předpisy neumožňují.
Součástí této novely ve schvalovacím procesu je také doplněné ustanovení k bezúplatným příjmům, které má zamezit dvojímu uplatnění shodných nákladů. Podle návrhu by mělo být možné snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji (podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 8 zákona) pouze v situacích, kdy byl o související hodnotu zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji a současně nebyla tato hodnota zohledněna v základu daně jiným způsobem. Například z důvodu budoucího zaúčtování na vrub nákladů nebo podle jiných ustanovení – typicky daňovým odpisem.
Tereza Tomanová, daňové oddělení Deloitte
