Jan Jaroš: Vozíme práci za lidmi, ne lidi za prací

Proč společnost nese název Unicorn, co měl a má symbolizovat?

Když Vladimír (Kovář, zakladatel společnost – pozn. redakce) v roce 1990 zakládal firmu, chtěl pro ni název, který charakterizuje to, s čím pracuje, tedy počítače, software, Unix (typ operačního systému – pozn. redakce), ale také aby v názvu byla nějaká zajímavá bytost. Seděl tenkrát v hospodě s kamarády a položil na stůl 500 Kč, což byla tehdy čtvrtina jeho platu, s tím, že ten, kdo vymyslí název, který splňuje jeho představu, si může těch 500 Kč vzít. Petr Tuka je vzal a řekl: „Co třeba Unicorn? Tam máš Unix, computery i tu mýtickou bytost.“ A bylo to. Jednorožce máme v logu firmy dodnes, symbolizuje naše firemní hodnoty.

Jaké byly počátkem devadesátých let v Česku v této oblasti výzvy?

Když mi bylo dvacet a byl jsem na vysoké, potřeboval jsem si přivydělat, abych mamince neukrajoval příliš z rodinných financí. Hledal jsem brigádu při škole a tohle mi přišlo zajímavé. Pracovat s počítačem jsem uměl, naučili mě, co bylo potřeba, mohl jsem pracovat, kdy mi to škola dovolila. Z dnešního pohledu jsem měl štěstí a trefil jsem se. Takových jako jsem byl tenkrát já, dnes přichází do firmy desítky měsíčně. Zrovna moje pozice už je obsazená, a tak si každý musí hledat tu svoji správnou pozici. Konec konců mně to taky trvalo 25 let a do dneška si to užívám. Moje kompetence rostou s růstem firmy. Stejně tak mají všichni naši spolupracovníci příležitost růst s firmou.

Co bylo na začátku pro Unicorn nejtěžší?

To je relativní záležitost. Pro nás je nejtěžší vždycky to poslední rozhodnutí, protože rozhodnutí, která jsme udělali předtím, jsou již vyřešená. Každý týden děláme nová rozhodnutí a ta předchozí jsou vlastně již banální. Jako top management děláme rozhodnutí tak, aby nebyla ultimátní. Tedy činíme je tak, abychom je mohli korigovat. Systematicky děláme to, co umíme a výsledky ukazují, že nám to celkem jde.

S kolika spolupracovníky jste začínal a kdy vám začalo být jasné, že se Unicorn stává v oboru velkou firmou?

Když jsem v Unicornu začínal, bylo nás kolem dvaceti. V roce 1997 nás bylo 90, v roce 2001 nás bylo 500 a dnes je nás přes 2450. To už není málo, ale já to vidím tak, že jsme vlastně ještě pořád na začátku.

Jak obtížné je zvládat přechod z malé firmy na velkou?

Unicorn celou svou historii kontinuálně roste jak obratem za poskytnuté produkty a služby, tak počtem spolupracovníků. Průběžně optimalizujeme organizační strukturu firmy tak, aby vyhovovala cílům, které jsme si vytyčili, aktuální situaci na trhu a zároveň pokrývala rizika, která s naším podnikáním souvisí. Je to klíčové z hlediska důvěry našich klientů, jejichž úspěch podnikání výrazně závisí na řešeních, která jim poskytujeme.

Příliš velké, hlavně globální firmy někdy kvůli své velikosti působí až komicky, jejich řídící a komunikační procesy často připomínají socialistické státy v poslední fázi před zhroucením komunismu. Dáváte si pozor na to, aby se vaše společnost těmto úskalím vyhnula? Je to vůbec od určité velikosti možné?

Unicorn je skupina společností, které mají jasnou dělbu práce. Snažíme se dělat všechny věci systematicky a řídit je podrobně, podrobněji, než to dělají ti ostatní. Jsme přesvědčeni, že nám to přináší základní konkurenční výhodu a je to základní rozdíl Unicornu od ostatních firem na trhu. Díky tomu rosteme a rozšiřujeme portfolio poskytovaných produktů a služeb. Je však pro nás důležité neztratit tu mrštnost malých firem.

Jak dlouho po založení firmy jste začali s exportem a na jaké trhy jste začali vyvážet jako první?

S exportem jsme vlastně začali už někdy v roce 1998, kdy jsme dodávali microsoftí licence pro Oriflame po celém světě. V roce 1999 jsme založili pobočku v Bratislavě a začali intenzivně pracovat pro klienty na Slovensku. Rychle se přidaly projekty pro klienty v různých evropských zemích, zejména v oblasti energetiky. Pak následovalo otevření poboček na Ukrajině, v Holandsku a naposledy v Norsku.

Které země nyní patří mezi vaše hlavní zahraniční trhy?

Dnes pracujeme pro více než 600 firem z 28 zemí, zejména Evropy, ale patří mezi ně i USA a Čína. Z pohledu obratu mezi největší patří Slovensko, Anglie, Francie, Norsko, Belgie, Německo a Finsko. Druhou skupinou klientů je více než 110 tisíc uživatelů internetové služby Plus4U.net.

Jsou některé exportní trhy, kam byste v budoucnu rádi pronikli?

Dnes pracujeme pro klienty po téměř celé Evropě, nicméně stále ještě nám pár evropských zemí zbývá k dobytí a rozhodně vidíme prostor pro rozšíření toho, co děláme v zemích, kde již pracujeme. Naší ambicí je dostat se s produkty pro enterprise zákazníky i na americký trh. V oblasti on-click produktů a služeb prostřednictvím internetové služby Plus4U.net je naším budoucím trhem celý svět.

Kdo je vaším typickým zákazníkem?

Máme ty nejlepší reference na poskytování informačních systémů a řešení z oblasti informačních technologií z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, energetiky a utilit, komunikace a médií, výroby, obchodu i veřejné správy. Našimi zákazníky jsou přední a největší české a evropské firmy z různých odvětví. Jsme však zároveň provozovateli internetové služby Plus4U, ve které nabízíme široké portfolio služeb založených na robustních softwarových řešeních pro malé a střední podniky, a hlavně pro lidi.

Našimi klienty jsou i žáci a studenti základních a středních škol, kteří využívají on-line kurzy Red Monster. A nesmíme zapomenout na 444 studentů z 18 zemí, kteří na Unicorn College studují informační technologie, byznys a datovou analýzu na bakalářských a magisterských studijních programech.

Které firmy pro vás představují hlavní konkurenci?

Před řadou let jsme si konkurenci rozdělili do tří skupin. První říkáme Big pig – velké nadnárodní firmy, které nám konkurují, ale také s námi často spolupracují. Druhou skupinou jsou firmy podobné jako jsme my, těch už pravda moc není a třetí skupinou jsou malé šikovné firmy, které čekají na svůj první homerun, který jim umožní rychle vyrůst a možná být jednou jako my.

Vzhledem k tomu, co všechno v Unicornu děláme, by seznam konkurenčních firem byl dlouhý. Závisí to na konkrétní oblasti, ve které máme produkty a řešení. Například v energetice, kde dodáváme řešení po celé Evropě, dnes konkurujeme firmám jako je Siemens nebo GE. V případě on-click produktů poskytovaných prostřednictvím internetové služby Plus4U je naší konkurencí vlastně každá firma, která poskytuje své produkty uživatelům po celém světě přes internet jako my. A těch je opravdu hodně.

Nedávno jste oslavili narození tisícího dítěte v řadách vašich zaměstnanců. Proč je prorodinná politika pro vaši společnost důležitá?

Jedním z předpokladů pro úspěšný podnik je mít spokojené a motivované spolupracovníky. Proto se vedle toho, abychom jim mohli nabídnout práci na zajímavých produktech a projektech a jejich vzdělávání, také staráme o to, aby měli čas na rodinu a také na sebe. Součástí toho je řada plusů, například příspěvky na rodinnou dovolenou, kočárek pro každé narozené dítě, dětské letní tábory atd.

Trochu s nadhledem můžeme říct, že podpora rodin našich spolupracovníků a jejich dětí je součástí naší dlouhodobé strategie, jak rozšiřovat řady spolupracovníků. Čím víc totiž budeme mít dětí, tím víc budeme mít studentů Unicorn College a tím víc budeme mít špičkově vzdělaných IT specialistů, kteří u nás mohou pracovat. A třeba v tom ani nemusíte hledat nějaké super promyšlené záměry. Prostě takoví jsme. Chceme mít kolem sebe lidi, se kterými je nám dobře a kterým je dobře s námi.

Začali jste s otevíráním poboček v regionech. Kde již jste a kam se chystáte? Proč je pro vás vstup do regionů důležitý?

Máme 23 vývojových center v 17 městech 5 zemí Evropy. V Česku máme vývojová centra v Praze, Hradci Králové, Pardubicích, Chrudimi, České Třebové, Liberci, Mladé Boleslavi, Plzni, Písku, Brně a Ostravě. Na Slovensku v Bratislavě a Prešově, v ukrajinském Kyjevě a Ternopylu a také pobočky v holandském Arnhemu a norském Oslu. Aktuálně plánujeme otevření dalšího vývojového centra na Ukrajině. Vývojová centra v regionech jsou pro nás klíčová proto, abychom mohli rozšiřovat počet našich spolupracovníků tak, jak potřebujeme. Navíc ve městech jako Praha, Brno nebo Bratislava je tak velká poptávka po IT specialistech, že náklady za IT specialisty v těchto městech jsou velmi vysoké a na druhé straně loajalita a produktivita nejdou ruku v ruce s náklady, spíš naopak.

Dlouhodobě na projektech aplikujeme, a i u zákazníků prosazujeme myšlenku vozit práci za lidmi, a ne lidi za prací. Jsme přesvědčení, a reálné výsledky na projektech to dokazují, že lidé mnohem lépe pracují tam, kde jim je dobře, tedy doma kde mají své zázemí a blízké, než někde kam je dovezete za prací. Pracujeme tedy v distribuovaných týmech, máme pro to nastavenu dělbu práce a pro toto připravenu výrobní linku na software. Díky tomu se nám daří růst tak, jak rosteme, jinak by to nebylo možné.

Jaké jsou perspektivy vašeho oboru?

Software Everywhere, tedy software je všude, je součástí našeho každodenního života, je téměř ve všem, co používáme. Je a bude ho tedy třeba víc a víc. O „ajťáccích“ se často mluví jako o dělnících 21. století. Nicméně je třeba za těmito dělníky 21. století nevidět jen programátory, ale i řadu dalších rolí, které jsou pro výrobu softwaru nutné jako jsou analytici, UX designeři, testeři, produktoví specialisté, marketingoví specialisté, ale také odborníci z různých oborů. Ty potřebujeme, aby bylo jasné, jaké funkčnosti má software poskytovat.

Jinými slovy náš obor není už jen zdaleka o programování. Uplatnění v něm najdou lidé různých profesí. Je třeba si uvědomit, že znalost IT a schopnost IT využívat již dnes je nutnou součástí vzdělání každého člověka. Když jsem chodil na střední školu, tak mi maminka říkala: „Uč se jazyky, budeš je potřebovat, ať budeš dělat cokoliv.“ Já k tomu dnes dodávám „Učte se informační technologie, budete je potřebovat, ať budete dělat cokoliv.“ Navíc se extrémně zkracuje perioda, kdy je nutné si znalosti v našem oboru obnovovat. Říká se, že dnes je to méně než 1,5 roku. Proto se intenzivně věnujeme vzdělávání jak našich spolupracovníků, studentů tak společnosti obecně a vytváříme on-line školící kurzy pro děti na základních školách, studenty středních a vysokých škol, naše spolupracovníky ale také pro širokou veřejnost.

Dalibor Dostál

Jan Jaroš nastoupil do společnosti Unicorn v roce 1994 jako programátor, od roku 1996 pak působil na pozici ředitele obchodní divize. V roce 1997 se stal ředitelem dceřiné společnosti Unicorn Education a necelý rok vedl i další dceru Unicorn Distribution. V roce 2002 byl jmenován obchodním ředitelem a členem představenstva zodpovědným za péči o klíčové klienty, komunikaci s partnery a rozvoj obchodních aktivit. V roce 2016 byl jmenován generálním ředitelem a předsedou představenstva.