Jan Michal: Česko si v přílivu zahraničních investic nevede špatně, narážíme ale na určité bariéry

Dvě miliardy dolarů, tedy více než 46 miliard korun vloží americký výrobce polovodičů Onsemi do rozšíření výroby v Rožnově pod Radhoštěm. Investice, která se řadí k největším v moderní historii Česka, však představuje spíše jen výjimku z pravidla. Velké peníze naopak čím dál častěji míří do Polska či do Maďarska díky jejich pečlivě nachystaným pozemkům. Změnit neuspokojivý stav hodlá nový šéf státní agentury CzechInvest. „Jeli jsme na setrvačník úspěchů z relativně dávné minulosti,“ říká ve svém prvním rozhovoru v nové funkci Jan Michal. K razantním změnám chce využít zkušenosti posbírané ze štací v NATO, OSN či v Evropské komisi.

Co udělal CzechInvest před vaším nástupem špatně, že je investice Onsemi vnímaná jen jako výjimka z pravidla a velké investice Česko míjejí?

Důvodů je více. Přelom devadesátých a nultých let je pryč, tento investiční boom se už opakovat nebude. Tehdy jsme dokončovali transformaci ekonomiky, navazovali na reformy z devadesátek. Nyní jsme už plně integrovaní do západoevropské ekonomiky. Roli také hraje fakt, že po pandemii došlo k ekonomickému útlumu a poté k válce na Ukrajině. I konflikt na Blízkém východě znejistil investory a i to přispělo k růstu cen energií. Objem investic do Evropy jako celku i proto spadl.

To jsou faktory, které utlumily apetit investorů v posledních pár letech. Česku se však nedaří získávat větší množství klíčových investic v poslední více než dekádě. Proč?

Souhlasím. Jeli jsme na setrvačník úspěchů z relativně dávné minulosti. Chceme to změnit. Dodávám ale, že CzechInvest musí podporovat i naše malé a střední podnikatele a rozvoj inovací. Rozjeli jsme velký projekt Technologická inkubace s rozpočtem přes tři čtvrtě miliardy korun. Podpoříme startupy, tedy další nevyužitý potenciál, jak nakopnout českou ekonomiku. Chceme z Česka vybudovat jednoho z lídrů na poli umělé inteligence.

Jak toho chcete dosáhnout?

Musíme dohnat resty. Třeba si připravit dostatečné množství pozemků a průmyslových parků. Brownfieldů by se našlo spousty, musíme zlepšit jejich připravenost. Nebo podporovat automatizaci a robotizaci naší ekonomiky, aby k nám přicházeli investoři s vyšší přidanou hodnotou. A místo grantů pro podnikatele můžeme například více využívat finanční nástroje prostřednictvím Národní rozvojové banky, která jim může nabízet výhodné podmínky financování. Také chystáme další novinku spolu s NATO a s ministerstvem obrany.

A to?

Jedná se o alianční projekt DIANA. Podpoří startupy v oblasti položek dvojího užití, tedy technologií využitelných v civilním i v obranném sektoru. Jde o to nacházet užitečné projekty a podpořit začínající firmy, které by se chtěly do sektoru obrany a bezpečnosti vrhnout. Nacházet inovace a posouvat se.

Po vzoru Skandinávie má nyní i Česko vlastní portál k lákání zahraničních odborníků

Co jsou největší konkurenční nevýhody, které vám ztěžují pozici, když přesvědčujete investory, aby si vybrali Česko, a ne jiné státy? Třeba Polsku nebo Maďarsku se v poslední době daří lákat značné množství velkých projektů, nové továrny na výrobu baterií do elektromobilů vznikají velmi často v těchto zemích.

Česko si nevede špatně v přílivu zahraničních investic. Narážíme ale na určité objektivní bariéry. Zkušenost s projektem gigafactory Volkswagenu nám ukázala, že potřebujeme nachystat pozemky pro strategické investory. Tuto činnost zajišťuje nově založená Státní investiční a rozvojová společnost. Vláda také zjednodušila systém investičních pobídek a jasně definovala strategické sektory. Jednáme také s ministerstvem vnitra o tom, jak zkrátit a zrychlit příchod zahraničních vysoce kvalifikovaných expertů.

Po zpružnění trhu práce volá průmysl bez přehánění dekády, ale skutek utek. Selhaly vládní garnitury?

Trh práce by rozhodně mohl být flexibilnější. Na druhou stranu rozumím vládám, že chtějí udržet zemi vysoce bezpečnou. To je mimochodem jedna z velkých konkurenčních výhod Česka. Investoři přicházejí se svými rodinami do země, která patří k nejbezpečnějším na světě. Proto vláda požaduje, aby lidé, kteří sem přicházejí za prací, prošli důkladným screeningem. Zrychlit vízový proces můžeme například jeho digitalizací. Neřekl bych, že politici v tomto směru selhali, strany přece jen mají nějaký mandát od voličů a míra ochoty otevřít zemi ekonomickým migrantům vyplývá z naladění celé společnosti. Nechceme přece zopakovat chyby některých zemí ze západní Evropy.

Třeba Německa?

Jsou pozitivní příklady migrace i negativní. Důležité je příchozí správně integrovat. Pokud nejsou obce a města na pracovní migranty připravené, například pokud jde o ubytování nebo školy, tak to vytváří tlak ve společnosti. Česko jde možná trochu opatrnější, pomalejší cestou, pracovní migranty ale potřebujeme. Jakkoliv je válka strašná věc, tak například Ukrajinci naší ekonomice velmi pomohli, mnohem více, než kolik dostali od státu. Děje se tak i díky tomu, že máme vládní program, který umožňuje, aby sem přicházeli jak vysoce kvalifikovaní experti, tak další zaměstnanci z prioritizovaných zemí, například právě z Ukrajiny nebo z Filipín.

Čím tedy chcete vybočit z řady, co dělat jinak a odlišit se od předchůdců ve vedení CzechInvestu, aby nebyla Onsemi výjimkou z pravidla, ale běžným úspěchem?

Česká národní banka uvádí, že na dividendách z tuzemska ročně odpluje až čtyři sta miliard korun. Týká se to nejen finančního, ale částečně i zpracovatelského sektoru. A na ten se chci zaměřit. Více pečovat o stávající investory, na které se někdy trochu zapomínalo. Že sem jednou přišli, neznamená, že tu budou navždy. Každý řádný hospodář musí neustále počítat, kde by mu podnikání vycházelo výhodněji. Navíc to jsou zahraniční investoři, kdo platí tři čtvrtiny veškerých investic do vědy a výzkumu. To není nejlepší vizitka toho, kolik vydává samo Česko.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar varuje, že se české divize nadnárodních koncernů dostávají do „červených čísel“ a vyrábějí dráž než srovnatelné závody jinde v Evropě. Říkají vám totéž? Varují před možným exitem?

Od jmenování do funkce jsem objel polovinu krajů a navštívil řadu firem jako Thermo Fischer, Hyundai, Toyota nebo Honeywell a řadu dalších, které patří ke špičce nejen u nás. Jejich hlavní vzkaz je dvojí. Zaprvé potřebují dostupnou a kvalifikovanou pracovní sílu, kvalitní, odbornou, technicky připravenou. Chtějí-li se posouvat, potřebují inženýry a technické experty. Musíme se proto zaměřit na vysoké školství. A druhý vzkaz: Zrychleme povolovací řízení. Proto se zrychlila příprava průmyslových pozemků i povolovací procesy u klíčové infrastruktury v dopravě, energetice a v datové infrastruktuře.

Jak vážná je údajná ztráta konkurenceschopnosti, před kterou varují nejen průmyslníci?

Drahé energie jednoznačně znevýhodňují celou Evropu vůči USA a dalším částem světa, to je pravda. Souvisí to nejen s válkou na Ukrajině, ale i s dekarbonizací, jsme průmyslová země a spousta našich firem spotřebovává ve výrobě hodně energie. Kromě podpory stávajících investorů se proto musíme zaměřit i na rozvoj nových technologií a inovací.

Co pro vás znamená, že se Onsemi rozhodla investovat desítky miliard v Česku?

Závazek. Musíme dál komunikovat s investorem. Například o detailech budoucí investiční pobídky nebo o všech praktických záležitostech, které budou souviset s investicí. Aby měly nově příchozí rodiny kde bydlet, děti chodit do školy a tak dále. Investor se sice rozhodl investovat, musíme to ale celé ještě dotáhnout do konce.

Jak bude vypadat ona pobídka?

Oficiální žádost jsme zatím neobdrželi, takže nemohu komentovat. Až se tak stane, budeme jednat o dalších detailech. S ohledem na výši a charakter investice se bude jednat o strategickou záležitost. Obecně ale platí, že součástí mohou být nejen grant, ale i daňové úlevy na pořízení hmotného majetku nebo na vytvoření pracovních míst. Jednání ještě budou probíhat.

Jak se vyvíjí projekt gigafactory v Lutyni? Vznikne zde továrna na výrobu baterií do elektromobilů?

Je to pro nás příležitost, jak do Česka umístit strategickou technologii s návazností na elektromobilitu. Je to důležité, protože chceme autoprůmysl v Česku jednak udržet a jednak ho rozvíjet a připravit na budoucí trendy.

Můžete už prozradit, o jakého investora se jedná?

Ne, nepřeje si to. Je to velmi citlivá věc s ohledem na možné reakce trhu. Historicky víme o případech, kdy se jméno investora prozradilo a z projektu pak sešlo.

Kdy by mělo být jasněji o tom, zda továrna vznikne?

Doufáme, že do konce roku budeme vědět víc. Vliv na rozhodování investora má i dění na trhu s elektromobily, který ochlazuje. Jen pro kontext: Společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC) trvalo dva a půl roku, než se rozhodla investovat deset miliard eur v Drážďanech. Takže to ještě nějakou dobu patrně potrvá.

Převzato z webu e15.cz, autor: Jiří Liebreich