English version
Vláda se tak snaží povzbudit soukromý sektor, aby vstoupil do vesmírného byznysu. Tyto plány přímo souvisí s účastí Japonska v mezinárodním vesmírném programu Artemis, jehož úkolem je obnovit lety člověka na Měsíc do roku 2024. Na programu Artemis spolupracuje NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír USA) s dalšími zeměmi, jedním z nejvýznamnějších je právě Japonsko.
Hlavním cílem výzkumu je zajištění dodávek jídla pro dlouhodobé mise s velkým počtem členů posádky na Měsíci, kdy není možné zabezpečit pravidelné dodávky potravin ze Země. Vývoj nových technologií bude zahájen v místních zařízeních, poté se přesune na místo podobné měsíčnímu prostředí, jako je Antarktida.
Výsledným produktem bude nová technologie využitelná pro pěstování plodin na Měsíci, kde se teploty pohybují pod100 °C, s nedostatkem vody a vzduchu nezbytných pro pěstování plodin. Součástí výzkumu bude také otázka udržení duševního a fyzického zdraví pro lidi žijící v omezeném prostoru po dlouhou dobu.
Plodiny, které budou ve složitých podmínkách vyprodukovány, musí mít jednu důležitou vlastnost, a tou je vliv na výrazné zlepšení kvality života. Mezi technologie, které Japonsko upřednostňuje, jsou pokročilé technologie jako například produkce alternativních bílkovin nahrazujících spotřebu masa nebo fermentace.
Očekává se, že tyto technologie budou následně použity při řešení problémů v zemědělství vzniklých následkem desertifikace a klimatických změn na Zemi.
Nyní je hlavním požadavkem na potraviny, které se konzumují na Mezinárodní vesmírné stanici, především dlouhá trvanlivost a schopnost přežít transport do vesmíru. Na jejich výrobě se podílí mnoho velkých japonských potravinářských firem, například rámen nudle firmy Nissin Foods, sušené mléko od firmy Morinaga nebo smažené kuře od firmy Lawson.
Stále však jde o zpracované potraviny a čerstvé produkty jsou pro astronauty téměř nedostupné. Jedním z možných řešení je použití mikrořasy, která nevyžaduje sluneční světlo, ale pouze živiny. Proto je možné ji pěstovat ve fermentační lázni, tedy v prostředí nenáročném na prostor a kyslík.
Autorka: Irena Leopoldová, zemědělský diplomatka, velvyslanectví ČR v Tokiu. Více informací o nástrojích Ministerstva zemědělství na podporu exportu naleznete na webu eagri.cz v Proexportním okénku.
