Dnes ze své pozice tvrdí, že tygr se už probudil a je si vědom své síly a potenciálu i schopnosti být významným elementem na globální scéně.

Dnešní Indonésie je tedy jiná než ta před třemi lety. V čem se především změnila?

Proměnila se hned v několika klíčových oblastech. Například ve zdravotnictví. Covidová pandemie měla zásadní dopad na zdravotní systém země. Vláda zavedla různá opatření k omezení šíření viru, včetně lockdownů a očkovacích kampaní. Indonésané začali víc pečovat o své zdraví, o celkovou kvalitu života.

Pokračuje důraz na digitalizaci, digitální a internetové služby, vzrůstá význam e-commerce a v tomto směru se zvyšuje také poptávka spotřebitelů. Pokud jde o technologie a inovace, je patrný růst technologického sektoru, zejména v oblasti start-upů a fintech s důrazem na inovace a podnikání.

Politická situace zůstává stabilní, ale s narůstajícím tlakem na reformy a korupci. Pozorujeme úsilí bývalé, ale i současné vlády o zlepšení investičního klimatu. Celkově se Indonésie adaptuje na globální výzvy a mění se ve směru udržitelnosti a modernizace ekonomiky.

O jakých ekonomických tématech se v současnosti nejvíc diskutuje?

Prvním je růst HDP. Indonésie se snaží o udržení silného růstu ekonomiky, který byl ovlivněn covidovou pandemií, kdy hlavním tématem je zotavení hospodářství a podpora domácí spotřeby.

Dalším tématem jsou investice do infrastruktury jako klíčového faktoru dalšího ekonomického rozvoje. V této souvislosti vláda plánuje projekty nových silnic, přístavů a letišť, ale i škol a nemocnic.

Průmyslové a speciální zóny Indonésie nabízejí příležitosti i českým firmám

Jak už jsem zmínil, velká pozornost je věnována růstu digitální ekonomiky a e-commerce. Značné finanční prostředky a naděje vkládá země rovněž do podpory start-upů a technologických inovací.

V neposlední řadě je stále větší pozornost věnována ochraně životního prostředí, zejména problematice odlesňování a šetrného využívání přírodních zdrojů.

Jaká témata nejvíc rezonují v souvislosti s Českou republikou?

Z množiny těch, v nichž obě země spatřují velký potenciál pro zvýšení vzájemných obchodních a investičních vztahů, bych zmínil alespoň dvě nejfrekventovanější.

V prvé řadě jsou to sofistikovaná technologická odvětví, v nichž si některé české firmy vydobyly přední pozice ve světové konkurenci. Spolupráce s nimi může být pro indonéské start-upy významným přínosem.

Vzrůstající aktivity pozorujeme také v oblasti turistického ruchu. Indonésie a zejména ostrov Bali zůstávají po koronavirové pandemii velmi atraktivními destinacemi jak pro české turisty, tak investory a developery.

Indonésie není jen lákavá rekreační destinace

Jako čtvrtá nejlidnatější země světa, charakteristická souostrovní strukturou a dynamicky rostoucí ekonomikou, je Indonésie silně závislá na výkonné dopravní infrastruktuře. Jaké konkrétní příležitosti se v této oblasti českým firmám nabízejí a jak jich využívají?

Příležitostí je v tomto směru skutečně hodně. V současné době země připravuje mnoho projektů například na výstavbu a modernizaci silnic a dálnic. Českým firmám profilujícím se v oblasti stavebnictví a inženýringu se proto nabízejí možnosti podílet se na nich formou subdodávek nebo kooperací.

Lákavé příležitosti se před našimi podnikatelskými subjekty, které disponují technologiemi a know-how na výrobu železničních vozidel a systémů, otevírají rovněž v oblasti modernizace železniční sítě. Na výrobě vlaků a výstavbě železničních tratí již několik našich firem s indonéskými partnery spolupracuje. Zájemci s portfoliem technologií a know-how v oblasti tramvajových a metropolitních systémů se mohou zapojit do dynamického procesu zkvalitňování městské dopravy, což souvisí s bouřlivou urbanizací.

Indonésie je strategickým logistickým místem pro jihovýchodní Asii. Naše firmy specializující se na vývoj logistických technologií a automatizaci skladů mohou najít uplatnění zejména při modernizaci a optimalizaci logistických procesů. S rostoucími obavami o životní prostředí jsou otevřené dveře českým firmám, které se zabývají ekologickými dopravními technologiemi, jako jsou elektrická vozidla nebo řešení pro udržitelnost v dopravě.

Mezi našimi společnostmi se najde řada těch, které mají ty nejlepší předpoklady obstát v náročné mezinárodní konkurenci v tendrech vyhlašovaných jak státními institucemi, tak soukromými indonéskými subjekty. Během svého působení v Indonésii jsem se na veletrzích, investičních fórech a při dalších příležitostech nejednou přesvědčil o jejich schopnostech navázat spolupráci, rozvíjet strategická partnerství a joint venture s respektem k místním zvyklostem a specifickým potřebám tamějšího trhu.

S více než čtvrtmiliardou obyvatel, závislostí na importu potravin a proměnlivostí jejich světových cen řeší indonéská vláda stále intenzivněji otázku potravinové bezpečnosti. Naši chovatelé, subjekty veterinární farmakologie a medicíny či inovátoři v oblasti zemědělských technologií se již úspěšně etablovali na vysoce konkurenčních mezinárodních trzích. Může jim nabídnout šance také indonéský trh?

Mezi potenciální partnery českých subjektů na poli inovací a výměny know-how patří specializovaná univerzitní a výzkumná pracoviště jako Universitas Gadjah Mada a Institut Pertanian Bogor či Lembaga Ilmu Pengetahuan Indonesia (LIPI) zabývající se výzkumem v oblasti zemědělství a veterinárních věd.

Stejně tak soukromé inovativní společnosti, které vyvíjejí nová veterinární léčiva a technologie, jako jsou inovativní vakcíny nebo diagnostické přístroje, či zemědělská družstva specializující se na uplatňování moderních technologií a biologických a ekologických metod v chovatelství užitkových zvířat.

Z mezinárodních institucí, které indonéským zemědělcům pomáhají zlepšit podmínky v živočišné a rostlinné výrobě, bych zmínil především Organizaci pro výživu a zemědělství (FAO) a Světovou organizaci pro zdraví zvířat (OIE).

Zapojme se do budování nové metropole

Desetimilionová Jakarta již léta trpí přelidněností a nebezpečným vzestupem mořské hladiny. Proto byla v roce 2022 na ostrově Kalimantan (Borneo) zahájena výstavba nového hlavního města Nusantary a Jakarta se spokojila se statusem ekonomického a finančního centra. Dobudovaná Nusantara se má v roce 2045 stát vzorovou „zelenou megapolí“ využívající aktuálně nejmodernějších technologií. Na uskutečnění takového projektu však nebude stačit ani ekonomika s pětiprocentním růstem HDP. Jak se tento projekt vyvíjí? Mohly by v jeho rámci přijít ke slovu rovněž české firmy?

Projekt výstavby Nusantary se v současné době nachází ve stadiu postupné realizace. Příležitosti pro české podnikatele a firmy spatřuji zejména v oblastech, jako je stavebnictví, inženýrství, technologie, dodávky speciálních materiálů nebo ekologických řešení.

Nová metropole Indonésie má být chytrá a zelená. Nabídne elektrodopravu i aerotaxi

Vzhledem k mezinárodnímu charakteru tohoto investičního megaprojektu by české firmy měly hledat příležitosti v rámci partnerské spolupráce v konkrétních tendrech, které budou vyhlášeny, a nabídnout produkty a služby, jež obstojí v náročné nadnárodní konkurenci. Doporučujeme průběžně sledovat oficiální oznámení indonéské vlády a místní obchodní komory, v jejichž kompetenci je poskytovat zahraničním investorům a dodavatelům informace o podmínkách vyhlašovaných veřejných soutěží.

Povědomí o České republice vytváříme i za mimořádných podmínek

V jednom z minulých článků jste deklaroval, že vaším krédem je „people to people“ diplomacie. V rozvoji kontaktů jste nepolevil ani za restrikcí během covidové pandemie, kdy jste nastoupil do úřadu. Co se vám v tomto směru podařilo?

Myslím, že právě diplomacie „people to people“ pomáhá efektivně zviditelnit naši zemi v daleké Indonésii. Ani za těchto mimořádných podmínek jsem neupustil od návštěv provincií, organizování bilaterálních kontaktů, investičních a obchodních fór a seminářů a pravidelných setkání s českou komunitou. Přínosy však musí posoudit ti, pro něž tu jsme a pracujeme.

Čím si vás Indonésie za dobu vašeho působení v čele velvyslanectví v Jakartě získala?

Bezkonkurenční geografickou, demografickou, etnickou, kulturní a přírodní pestrostí. Tato nejlidnatější muslimská země světa si získala můj respekt samozřejmou ochotou obyvatel naplňovat v každodenním životě Pančasilu, pět zásad vzájemných vztahů. Jsou jimi víra v jednoho boha, humanismus, národní integrita, demokracie a sociální spravedlnost.

Tuto životní filozofii ještě obohacuje „gotong royong“, nezaměnitelný prvek indonéské kultury, který symbolizuje solidaritu, komunitní angažovanost a vzájemnou pomoc při dosahování společných cílů, zejména v těžkých časech.

Můžete se podělit o nějaký konkrétní zážitek, který vás ovlivnil a jen tak vám nevymizí z paměti?

Mé dosavadní působení v Indonésii ovlivnilo nesčetně intenzivních a jedinečných zážitků s milými a přátelskými lidmi, které mi zcela jistě z paměti nevymizí. Proto se mi jen těžko vybírá, ale k těm nejsilnějším určitě patří setkání s prezidenty Jokem Widodem a Prabowem Subiantem.

Co byste na závěr doporučil našim podnikatelům?

Těm, co o expanzi zatím jen uvažují, věřit si a najít v sobě odvahu ukázat, v čem jsme dobří, i na vzdáleném, složitém, ale velmi atraktivním a perspektivním indonéském trhu. Trpělivě se prosazovat, dokud se na ně neusměje štěstí. Etablovaným firmám pak vytrvalost v zemi, která bude brzy patřit mezi ekonomicky nejsilnější světové tygry.

Převzato z Internetového portálu TRADE NEWS. Autorky: Věra Vortelová a Jana Jenšíková