English version
Produkce odpadů začíná představovat v Česku i dalších zemích Evropy stále větší problém. Recyklace plastů, které patří k nejhorším z běžně používaných materiálů, se totiž nedávno zadrhla. Čína, která byla dosud největším odběratelem vytříděného plastového odpadu, totiž přestala tuto surovinu odebírat. Ukázalo se tak, že recyklace plastů dosud z velké části stála na jejich přepravě na opačný konec světa.
I kvůli tomu nyní sílí tlak na to, aby namísto recyklace došlo k širšímu používání materiálů, které se na rozdíl od ropných produktů v přírodě rozloží a nezanechají za sebou nebezpečné pozůstatky. Do popředí se tak dostávají biologicky rozložitelné, kompostovatelné obaly. A první čeští výrobci ukazují, že nejde o žádné sci-fi, k přírodě šetrné obaly používají i v náročných oborech, jako je potravinářství.
Loni začala například používat kompostovatelné obaly pro část svých výrobků společnost LifeFood, vyrábějící ovocné tyčinky, snídaňové směsi a další zdravé potraviny. „Kompostovatelné obaly jsme zavedli v roce 2018, zatím u čtyř produktových kategorií – konkrétně jde o řadu snídaňových směsí Life Breakfast, proteinových směsí Raw Protein, Superfoods a balení sušeného ovoce a oříšků,“ popisuje Tereza Havrlandová, zakladatelka LifeFood.
Změna není jednoduchá
Podle jejích slov se firma od samého počátku existence snaží uplatňovat v produkci ekologicky zodpovědné přístupy. „Teď ale máme pocit, že jsme se – celospolečensky – dostali do situace, kdy už nelze jít cestou kompromisů. Máme pocit, že planeta je zamořena plastovým odpadem a nechceme k tomu více přispívat. Proto jsme se rozhodli postupně vyměnit stávající obaly za kompostovatelné,“ zdůrazňuje Tereza Havrlandová.
Zároveň dodává, že společnost je v této oblasti teprve na začátku. „Je zcela jisté, že u některých produktů to bude poměrně komplikované. I s ohledem na fakt, že obaly musejí být funkční a zajišťovat udržitelnost kvalitního a chutného raw bio jídla. Tedy i nutrientů v něm obsažených. Přesto věříme, že se nám podaří vyvinout technologii, která přechod na stoprocentně ekologické obaly u celého sortimentu umožní,“ plánuje Tereza Havrlandová.
V současnosti se v LifeFood kompostovatelné obaly používají u produktů, které se podílejí na celkovém obratu zhruba 15 procenty. „Rádi bychom nahradili obaly u všech kategorií – musíme však najít řešení, které bude zohledňovat veškeré aspekty náročnosti na udržitelnost čerstvosti produktů,“ dodává zakladatelka LifeFood. Společnost se přitom od svého vzniku v roce 2006 do současnosti stala největším světovým výrobcem takzvaných raw potravin, co se týká šíře produktových řad.
Na biologicky rozložitelné materiály vsadily i další výrobci. Například producent bio čajů Sonnentor. „Od samého začátku našeho podnikání, což bylo na českém trhu v roce 1992, jsme se zajímali o inovace v oblasti obalových materiálů a zjišťovali různé možnosti, ale informací bylo poskromnu. Lze tedy říci, že až přibližně od roku 2008 se nám podařilo z větší části přejít na obnovitelné kompostovatelné materiály,“ popisuje Kamila Šťastná z marketingu společnosti Sonnentor.
Celulóza nahradí plast
Kromě papíru, kartonu, filtračního papíru určeného k výrobě nálevových sáčků, začal výrobce čajů používat také takzvanou biodegradabilní folii z celulózy. „Tím jsme z většiny nahradili neobnovitelný plastový obalový materiál. Biodegradabilní folie, kterou používáme, navíc dokáže perfektně uchránit aroma čajů a koření,“ dodává Kamila Šťastná.
Rozhodování o materiálech je podle ní vždy spojeno s otázkou, jak se bude následně daný materiál likvidovat. „Nejlepší likvidace v případě biodegradabilní folie je na domácím kompostu nebo formou průmyslového kompostování. Takto řízeným kompostováním při správné teplotě je možné celulózové přebaly do půl roku rozložit,“ popisuje Kamila Šťastná.
Klasické čajové sáčky, které v Sonnentoru produkují, jsou vyrobeny z vláken textilního banánu, takzvaného abaka, v podstatě se tedy jedná také o celulózu. „V sortimentu máme také pyramidální sáčky, které svou velikostí umožňují zachovat větší kousky ovoce i bylinek, tyto jsou vyrobeny z kukuřičného škrobu. Vše jmenované tedy pochází z obnovitelných zdrojů,“ popisuje Kamila Šťastná.
Většina obalů se rozloží
U současných více než 750 produktů tvoří obalové materiály z obnovitelných zdrojů zhruba 80 procent. Zbývající část představují především čajové přebaly u porcovaných čajů, kde se doposud nedalo vyhnout ochranné vrstvě z polypropylenu, aby bylo možné zachovat aroma a cenné látky z bylin a koření. „Zkoušíme však nový materiál, kde se nám možná již brzy podaří tento typ přebalu nahradit novým, a to šetrným k přírodě,“ věří Kamila Šťastná.
Používáním kompostovatelných obalů ale šetrný přístup nekončí. „Vést celý výrobní proces trvale udržitelně vnímáme jako své poslání. Vše souvisí se vším. A proto třeba bylinkový prach, který vzniká jako odpadní produkt při odprašování, aby výsledný nálev nebyl kalný, necháváme zpracovat v pelety a vytápíme s nimi výrobní halu. Na střeše budovy máme fotovoltaické panely, vyrobená energie se tak vrací zpět do výroby,“ popisuje Kamila Šťastná.
Firma také odbourala ink-jetové značení čajových krabiček a používá laser, čímž se snaží omezit spotřebu chemikálií. „Neustále inovujeme a zavádíme nové příznivě environmentální opatření,“ doplňuje Kamila Šťastná.
Bambus nebo bavlna
Biologicky rozložitelné materiály přitom stále více pronikají i do dalších oblastí. „Na trhu je již mnoho značek bambusových zubních kartáčků. A začínají se objevovat i ty z bioplastu. Ty se však nerozpadnou hned, spíše v řádu let, avšak stále rychleji než desítky či stovky let než u běžného plastu na ropné bázi,“ popisuje Milan Černý, spoluzakladatel e-shopu Econea, který se zaměřuje na produkty šetrné k životnímu prostředí.
Šetrné materiály se objevují také u dalšího sortimentu. „Nádobí či hrnky na kávu a čaj, pokud jsou vyrobené například z bambusu či bambusové nebo rýžové drtě, pak mají mnohem rychlejší biologickou rozložitelnost než konvenční výrobky,“ pokračuje Milan Černý.
Velmi problematická byla až donedávna oblast hygienických potřeb, i tam však dochází ke změně. „Dámské intimní hygienické potřeby, pokud jsou vložky či tampony vyrobeny z čisté (bio)bavlny bez syntetických příměsí, pak jsou velice rychle rozložitelné. Ekologické jednorázové dětské plenky zatím stále ještě obvykle nejsou ze 100 procent rozložitelné, ale i takové už existují,“ zmiňuje spolumajitel e-shopu Econea.
Podobně rychle se podle něj rozkládají také výrobky přírodních značek drogerie a kosmetiky, k dispozici jsou i kompostovatelné pytle na bioodpad. „Co se týká ostatních produktů, tak pozitivní trend je v tom, že se začínají víc a víc používat biodegradabilní, neplastové obaly. Nebo že se používají bioplasty místo obvyklých ropných plastů,“ oceňuje Milan Černý.
V řadě případů přitom není podle odborníků potřeba objevovat nic nového. Stačí návrat k tradičním materiálům, které se používaly po desetiletí nebo staletí, než je v posledních letech vytlačily plastové náhražky.
Dalibor Dostál
Bioplastům škodí nejasná pravidla
Používání k přírodě šetrnějších bioplastů v širší míře zatím komplikují nejasná pravidla pro jejich označování. Odborníci upozorňují, že v Evropě není tento materiál dosud přesně definovaný. Jako bioplast se tak běžně označují i materiály, které obsahují i jen kolem 20 procent rostlinné složky a zbytek tvoří tradiční plast. Právě takovéto materiály pak matou spotřebitele a vedou k předčasným závěrům, že bioplasty „nefungují“ a v přírodě se nerozkládají. Odborníci proto doporučují, aby se jako bioplast mohly označovat jen materiály obsahující 100 procent přírodní složky. Skutečné bioplasty vznikají například z kukuřice, pšenice nebo cukrové třtiny. Spotřebitelé pak při nákupu mají jistotu, že se materiál v dohledné době rozloží, pokud budou nakupovat výrobky či obaly označené jako kompostovatelný plast.
