English version
V rámci Dne otevřených dveří, který se konal na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a ve spolupráci s RICAIP Testbedem Praha, diskutovalo pět garantů jednotlivých kapitol – Vladimír Mařík, Jiří Holoubek, Jana Polášek Filová, Eduard Palíšek a Miroslava Kopicová. Moderátor Robert Keil, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0, soustředil panel na témata, jako jsou dopady digitalizace na trh práce, udržitelnost průmyslové výroby včetně energetického managementu či nové obchodní modely. Vše viděno praktickou optikou současného stavu a v souladu s nutností ekonomické transformace České republiky.
Základní teze, na níž se diskusní panel jednomyslně shodnul, zazněla již v úvodní přednášce profesora Vladimíra Maříka, vědeckého ředitele CIIRC ČVUT a také editora publikace. Aktuální ekonomická situace v Česku je navázána na stav ekonomiky v Německu, kde v tuto chvíli vnímáme stagnaci. Zásadní jsou také ceny energií. Model české ekonomiky založený na levné práci se také vyčerpal a chybí nám vize do budoucna i strategie. „Jedinou skutečně technologicky podloženou a funkční vizí pro ekonomickou transformaci je Průmysl 4.0. Průmysl 4.0 není jen o technologiích, ale zejména o lidech, nových obchodních modelech, legislativě či kybernetické bezpečnosti. Jiný alternativní komplexní koncept tu v současné době není,“ zdůraznil Mařík.
To doplnil člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Jiří Holoubek: „Průmysl 4.0 není čistě technologickou šancí. Firmy si často neuvědomují, že se jedná především o ekonomickou šanci. Bohužel zejména malým a středním firmám neumíme dobře vysvětlit, že řešení Průmyslu 4.0 přináší velmi rychle kvalitní výsledky.“
Proč by nás velmi měly zajímat nové obchodní modely, objasnila Jana Polášek Filová, odborná koordinátorka digitalizace a inovací, Škoda Auto: „Nové obchodní modely představují způsob, jak vytvářet hodnotu pro zákazníky. Díky technologiím Průmyslu 4.0 a digitalizaci má dnes každá společnost přístup k tomu, aby dokázala informace a data, které má, efektivně využívat.“
Inspirativní příklady digitalizace z praxe představil den otevřených dveří pro Průmysl 4.0 na ČVUT
„Můžeme si zde představit opravdu velkou šíři příležitostí, důležitá je především změna optiky pohledu od úspor směrem k příležitostem a řešením pro zákazníky,“ doplňuje významný aspekt ekonomického potenciálu nových obchodních modelů Polášek Filová.
Na predikci vývoje pracovního trhu se zaměřila Miroslava Kopicová, ředitelka Národního vzdělávacího fondu, která velmi významně vnímá úbytek počtu obyvatel v produktivním věku. V oborech jako je zdravotnictví, školství nebo IT nám budou již v roce 2028 chybět vyšší desítky tisíc kvalifikovaných zaměstnanců. V roce 2045 budeme mít o 400 000 lidí v produktivním věku méně. „Problém je v tom, že nám budou chybět špičky, pokud budeme chtít být technologicky vyspělou zemí a stát se lídry. A ty nevychováme za den. Je potřeba naši zemi otevřít schopným lidem.“
„Problém s nedostatkem lidí je velký, ale je řešitelný, je nutné na tom pracovat již nyní,“ říká Kopicová a zdůrazňuje: „Lidé jsou naše největší bohatství a je třeba pro Průmysl 4.0 lidi získat.“
Koncepční pohled na udržitelnost a odolnost společnosti představil v diskusi Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens ČR: „Geopolitické tlaky, množící se útoky na duševní vlastnictví v digitální podobě, dezinformace, manipulace, nestabilní a rozkolísané světové trhy – to jsou jen některé výzvy, na které musíme umět reagovat, předvídat je a nastavit proti nim účinné obranné mechanismy. Proto jsou důležitými tématy udržitelnost a odolnost, které dnes prostupují všemi oblastmi Průmyslu 4.0 a digitální transformace. Firmy, které nemají dlouhodobou vizi a potřebu se v souladu s principy udržitelnosti rozvíjet, nemají místo na konkurenčním kolbišti.“
Na udržitelnost navazuje i významné téma energetického managementu, který se dle profesora Maříka musí nutně zařadit do hledání smysluplných integrovaných řešení pro budoucnost. „Dle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ovšem pouze 10 % firem uvažuje o tom, že zařadí energetický management do svých digitálních strategií,“ uvedl Jiří Holoubek.
Často se nám vedle pojmu Průmysl 4.0 objevuje také Průmysl 5.0. „Je potřeba říci, že aktuálně jsme nedokončili průmyslovou revoluci 4.0. Mluvit o 5.0 v době, kdy to, co nabízí 4.0, ještě neproběhlo, nepřináší nic nového, jenom nový buzzword, vyhýbejme se tomu,“ apeluje prof. Vladimír Mařík, který vychází i ze společného prohlášení výzkumné Rady Industrie 4.0 a Platformy Industrie 4.0, tedy autorit nejvyšších.
„Nejen tématy, jako jsou vize pro budoucnost, udržitelnost, trh práce, energetika či nové obchodní modely se bude zabývat publikace Průmysl 4.0 – základ ekonomické transformace ČR, která vyjde na podzim roku 2024. Diskuse v rámci dne otevřených dveří nabídla střízlivou vizi založenou na skutečně funkčních principech, datech a řešeních. Neměla by uniknout těm, kterým naše budoucnost a prosperita není jedno,“ zakončil diskusi Robert Keil, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0.
