English version
Oba kraje jsou nadprůměrné rozlohou, Jihočeský druhý největší, Vysočina pátá. Oba mají nízkou hustotu osídlení, Jihočeský tu vůbec nejnižší, Vysočina třetí nejnižší. Doprava tu hraje zásadní roli rozvoje, druhou limitou je vzdělanost. Jihočeský kraj nabízí studentům pět vysokých škol, přičemž Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích vsadila na spolupráci s praxí a firemní sférou a je tím výjimečná dokonce v celostátním měřítku, Vysočina v tomto směru hledá rozvoj se svou jedinou vysokou školou velmi těžce.
Oba kraje disponují kvalitním životním prostředím, oba měly silnou zemědělskou pozici a průmysl spíše méně významný, segmentově zasahující strojírenství, zpracovatelský průmysl a potravinářství, oba kraje nejsou nijak přitažlivé pro zahraniční investory. Nepřekvapí, že z ekonomického úhlu pohledu byly a jsou oba kraje pod průměrem. A nepřekvapí ani, že vize obou krajů jsou velmi podobné – být atraktivními regiony s fungujícími službami.
Věda, výzkum, inovace
Oba kraje ve svých rozvojových studiích sázejí na inovace a technologie. Jediná možná cesta k udržitelnému rozvoji se v obou regionech liší, respektuje totiž základní nastavení regionálního prostředí. Zatímco na Vysočině sázejí na přesné strojírenství a mechaniku, jižní Čechy jsou aktivní v environmentálních disciplínách.
Vysočina má slabinu ve faktické absenci vysokého školství, proto o to větší důraz musí klást na školství střední a na celé terciární vzdělávání. Rozvoj Technologického parku Jihlava, který byl otevřen v roce 2015 a již prochází rozšiřující fází, i osud Centra Telč, které vzniklo v roce 2012 a od letošního roku je součástí pevné struktury Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, ukazuje, že i přes deficit vzdělanostních struktur lze jít cestou k vyšší přidané hodnotě.
Jihočeská Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích vsadila na spolupráci s podniky nejen českými, ale napříč celou Evropou a v současné době spolupracuje takřka na čtyřicítce mezinárodních projektů. Praxe ve studijním programu této vysoké školy představuje minimálně jeden celý semestr – i tím je mezi českými školami průkopníkem.
(Kliknutím graf zvětšíte)Životně důležitá infrastruktura
Hustá, leč technicky, kapacitně a stavebně nevyhovující je silniční síť v obou krajích. Vysočina je na tom možná o něco lépe, napojená na páteřní D1 i železniční koridor, ovšem bez mezinárodního letiště. Jihočeská realita je složitější v tom, že kraj nemá žádné odpovídající silniční spojení nadregionální a mezinárodní úrovně, městům pak chybějí obchvaty. Nemá ale ani odpovídající nadregionální železniční spojení. Jistou výhodou může být českobudějovické letiště, které ovšem zasluhuje rozvoj, stejně jako splavnění Vltavy, byť převážně pro rekreační účely.
Nutno přiznat, že řešení dopravní infrastruktury – v rozsahu a stavu zděděném – není v moci regionu, protože jde o systémy přesahující v celkovém dopadu území státu. Především jihočeský region tak doplácí na zcela nedostatečné dopravní vazby nadregionálního charakteru a prioritou tu je zlepšení dopravního spojení kraje se sousedními kraji a zeměmi.
Pro budoucnost venkova
Na příkladu Jihočeského kraje a jeho urbanistických a sídelních parametrů lze ukázat význam mikroregionů. V tomto ohledu jsou si opět oba kraje podobné: v jejich mikroregionech chybějí pracovní příležitosti v místě, což znamená vyšší nezaměstnanost, obvykle sezonně determinovanou, je v nich nižší koupěschopnost, a tedy i slabší rozvoj služeb veřejných i komerčních, horší občanská vybavenost, negativní migrace, horší věková a socioekonomická struktura obyvatelstva apod. Život mikroregionů je přitom pro budoucnost kraje a jeho rozvoj zásadní, v určitém ohledu je totiž významnější než statistické výsledky centra.
Oba kraje jsou si velmi dobře vědomy, kde mají své silné i slabé stránky, a snažily se je v minulých letech využít. Svědčí o tom čísla, která v zásadních kategoriích dokumentují ne sice dynamický, ale zřetelný rozvoj ve všech základních sledovaných směrech. Tím více mohou litovat omezení v oblastech, které jsou v gesci nadregionálních úřadů a institucí.
Pohled Krajské hospodářské komory kraje Vysočina a Jihočeského kraje
Richard Horký
předseda představenstva KHK kraje Vysočina
V posledních pěti letech jsme účastníky nebývalé ekonomické prosperity. Paradoxním důsledkem této blahobytné situace je, že nám chybí cca 500 tisíc pracovníků na trhu práce ve všech profesích. Odboráři brzdí možnost zaměstnat zahraniční pracovníky a státní rozpočet i přes tato ekonomická pozitiva je deficitní.
Kraj Vysočina není typickým průmyslovým regionem, ale nedostatek pracovních sil je v současnosti největší brzdou rozvoje podnikání. Pro Třebíčsko a Kraj Vysočina je rozhodující prioritou obnova dosluhující Jaderné elektrárny Dukovany, která zaměstnává cca 1 300 kmenových pracovníků společnosti ČEZ, s průměrným platem kolem 50 tisíc Kč měsíčně a cca 1 500 pracovníků je zaměstnaných za průměrných 40 tisíc Kč u dodavatelských firem, provádějících údržbu a servis.
Bráno měřítkem průměrného platu v ČR, který je v současnosti 32 tisíc Kč, se fakticky jedná o 4 tisíce zaměstnanců. Pokud bychom Jadernou elektrárnu Dukovany nenahradili novými bloky, znamenalo by to pro region doslova socioekonomickou apokalypsu. Závěrem opakuji – na vrcholu ekonomické prosperity si do země nepouštíme pracovní sílu, jež by pomohla snížit nebo zcela odstranit deficit státního rozpočtu, který je paradoxně záporný i v době konjuktury.
Miroslav Dvořák
předseda představenstva KHK Jihočeského kraje
Dominantním faktorem rozvoje jižních Čech byl ekonomický růst, který lze nejlépe demonstrovat na počtu nezaměstnaných. Před pěti lety bylo bez práce 6,2 procenta lidí, dnes se toto číslo blíží dvěma procentům. Rychlý rozvoj samozřejmě přinesl pozitiva i negativa. Firmy získaly velké množství nových zakázek, investovaly do výrobních zařízení, automatizace, digitalizace a robotizace výrob. Mnoho zahraničních společností v jižních Čechách se svými pobočkami zůstává, i když ztrácí konkurenční výhodu v podobě levné pracovní síly.
Za pozitivní považuji i velký rozvoj spolupráce firem a středních škol nejen v projektových záležitostech financovaných z prostředků EU. Mezi negativa patří hlavně nedostatek kvalifikované pracovní síly, rychlý nárůst mezd bohužel bez ohledu na růst produktivity a velmi pomalé změny ve školství, kde se jen velmi pozvolna daří měnit zaměření absolventů pro skutečné potřeby firem v regionu.
Jižní Čechy patří tradičně mezi turisticky vyhledávané destinace. Ještě do roku 2016 byli nejčastějšími zahraničními návštěvníky Němci, dnes přijíždí nejvíce turistů z Číny, přičemž podíl Evropanů na návštěvnících kraje klesl pod polovinu všech turistů. Velkou bolestí kraje, kterou se alespoň částečně podaří v nejbližší době zmírnit, je nevyhovující dopravní spojení. Řidiči již letos pojedou od Prahy po dálnici z hranice kraje až do Českých Budějovic. Začalo také velmi potřebné budování obchvatu krajského města směrem k hranicím s Rakouskem.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban
