550 miliard korun z Evropských strukturálních a investičních fondů, 179 miliard korun z Národního plánu obnovy, 150 miliard z Modernizačního fondu a 42 miliard z Fondu Spravedlivé transformace. Česká republika má aktuálně na dosah celkem 921 miliard, které může využít na obnovu škod způsobené pandemií koronaviru i realizaci projektů v mnoha významných oblastech, jako jsou například energetika, vzdělávání či udržitelnost.
U většiny zmíněných programů měly být v letošním roce vypsány první dotační výzvy, což se však nestalo. Pokud se to urychleně nezmění, reálně hrozí, že Česká republika o část z 921 miliard přijde, upozorňuje Jiří Kvíz, ředitel společnosti enovation, která se zabývá dotačním poradenstvím.
„Aby bylo možné evropské prostředky čerpat, je nezbytné, aby byly včas spuštěny dotační výzvy, a aby byly zahájeny příjmy žádostí o poskytnutí dotace. Platí totiž striktní pravidla, které upravují využití například Evropských strukturálních a investičních fondů. Základním pravidlem je tzv. N + 3, které říká, že prostředky alokované pro daný rok musí členská země použít a vykázat Evropské komisi nejpozději během následujících tří let,“ vysvětluje Kvíz.
Zároveň dodává, že pokud se tak nestane, členský stát o tyto prostředky nenávratně přijde. Jelikož je současné programové období Evropských strukturálních a investičních fondů nastaveno na období 2021–2027 a v roce 2021 nebyla vyhlášena žádná výzva, ztratila Česká republika již jeden rok z možného čerpání.
Nevyužití potenciálu Národního plánu obnovy
Velice podobná situace je aktuálně také v čerpání tzv. Národního plánu obnovy, kde je vyčleněno celkem 191 miliard. Ty mají státu pomoci s oživením ekonomiky po krizi způsobené pandemií koronaviru. Ale i přestože se aktuálně nacházíme ve velmi kritickém období, kdy by se jakákoliv pomoc rozhodně hodila, Ministerstvo průmyslu ČR zatím nevypsalo téměř žádné dotační výzvy, které by mohly českým podnikatelům pomoci.
„Také u prostředků z Národního plánu obnovy, který měl být rovněž zahájen v roce 2021, platí, že na dokončení projektů je relativně omezený časový prostor. Většina projektů musí být fyzicky zrealizována do roku 2025. Tlak na včasnou distribuci prostředků je zde proto ještě mnohem intenzivnější, neboť vlastní realizace programu je v porovnání s Evropskými strukturálními a investičními fondy o dva roky kratší,“ vysvětluje Jiří Kvíz. I zde platí, že na konci roku 2021 dosud nebyly vyhlášeny žádné podnikatelské výzvy.