Kachle i nanotechnologie. Rodinná firma Retap vyrábí kamna i unikátní čističky vzduchu

Když v roce 1991 vznikla společnost Retap, zaměřovala se nejdříve na výrobu kovových konstrukcí. Její zakladatel Miloš Heršálek přitom mohl využít čtyřicetileté zkušenosti se strojírenskou výrobou ze společnosti VHJ Elitex Chrastava.

Zpočátku firma fungovala jako výrobně obchodní společnost, od roku 1992 pak jako společnost s ručením omezeným. Zabývala se především velkoplošnou reklamou a výrobou svařovaných konstrukcí, včetně stavebních výkresových konstrukcí pro Německo a Rakousko. „Jelikož firma nezískala žádný majetek z restituce, musela výrobu rozšiřovat postupně, aby získala finanční prostředky na pořízení strojů a zařízení pro výrobu a později i vlastní výrobní areál,“ popisuje Miloš Heršálek začátky podnikání.

V roce 1993 firma založila vlastní dílnu s pěti zaměstnanci v Kněžmostě u Mnichova Hradiště, v roce 1996 pak otevřela další výrobní provoz v Hajništi u Nového Města pod Smrkem. Společnost postupně nakupovala kvalitní výrobní technologie, včetně svářecího robotizovaného pracoviště, ohraňovacího lisu nebo vypalovacího plazmového zařízení. Tím vytvářela podmínky pro zvyšování kvality vyráběného zboží, konkurenceschopnější ceny i zvýšení objemu exportu svařovaných konstrukcí.

Sázka na kachle

V roce 1997 firma rozšířila výrobu o produkci keramických kachlí, krbových vložek a akumulačních kamen, které se staly klíčovou součástí jejího sortimentu. Část sortimentu vyrábí jako jediný producent v České republice. „Firem vyrábějících krbová kachlová kamna je v ČR několik, ale akumulační kamna kachlová a kachlové přímotopy jsou výhradní záležitostí firmy Retap,“ konstatuje Miloš Heršálek.

Společnost se postupně proměnila na rodinnou firmu. Kromě jejího zakladatele se do jejího fungování zapojila i jeho žena Jana Heršálková, která působí v administrativě, dcera Jitka Vaňková, jež od roku 1999 působí na pozici obchodně-technického úseku, a zeť Milan Vaněk ve výrobním managementu. Vnuk zakladatele Tomáš Vaněk je od letošního roku ve firmě zaměstnaný na částečný úvazek, protože je ještě studentem střední školy. 

V roce 2012 společnost rozšířila výrobu o další oblast, když začala vyvíjet čističky vzduchu založené na využití nanotechnologií. Do této oblasti se pustila díky spolupráci s výzkumnými pracovišti jako Technická univerzita Liberec, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského nebo v poslední době s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. V roce 2016 úspěšně ukončila projekt financovaný Technologickou agenturou České republiky (TAČR), jehož výsledkem bylo patentované řešení čištění vzduchu pomocí takzvané nanofotokatalýzy.

Využití stoleté tradice

Podle Miloše Heršálka přitom technologie založené na nanofotokatalytickém čištění vzduchu vycházejí z již téměř stoleté historie výzkumu v zahraničí. Jeho výsledky se pak začaly poměrně nedávno komerčně uplatňovat, nejdříve v roce 1998 v Japonsku a po roce 2005 také v Evropě. „Jedná se o mladý obor využívající fotokatalytický materiál – oxid titaničitý, osvětlený UVA světlem o vlnové délce 365 nanometrů nebo slunečním zářením,“ vysvětluje Miloš Heršálek. Fotokatalytická nanotechnologie tak využívá energii světla, kterou přeměňuje na silný čistící a antimikrobiální efekt. České firmy se v tomto oboru před lety prosadily například také při výrobě samočistícího nátěru. Fotokatalytické nanotechnologie by se přitom mohly stát významným technologickým řešením pro zvládání a předcházení nejrůznějším epidemiím, včetně pandemie koronaviru covid-19.

Využití ale nacházejí i v jiných oblastech. V roce 2018 společnost Retap v rámci dalšího programu TAČR začala vyvíjet rekuperační jednotku s nanofotokatlytickým čištěním. Projekt by měl být ukončen v prosinci 2022, jeho součástí je užitný vzor a český patent.

Úspory a obnovitelné zdroje

Získané zkušenosti chce Retap využít v rámci dalšího projektu. V letošním roce podala společně s VŠCHT přihlášku na projekt vyvíjející vysoce energeticky úsporný systém pro nízkoenergetické stavby kombinující rekuperaci, klimatizaci, geotermální energii a fotokatalytické čištění vzduchu.

„Naší ideou je to, že nejlepší cesta k úspoře tepelné energie je tuto energii nevyrábět, ale šetřit ji, což je možno s využitím našich rekuperačních jednotek, které, na rozdíl od ostatních výrobců, používají lokální rekuperační systémy a tím odstraňují velké centrální rozvody s jejich následným znečišťováním,“ vysvětluje Miloš Heršálek a navazuje: „Naše rekuperační jednotky přivádí již čistý vzduch prostřednictvím nanofotokatalytických filtrů. V neposlední řadě je výhodou to, že filtry jsou katalyzátorem, tedy nemusí se vyměňovat a tím i následně neekonomicky a neekologicky likvidovat.“

Společnost Retap je rovněž členem České společnosti pro aplikovanou fotokatalýzu (ČSAF). „Přesto je pro nás velmi obtížné bojovat s konkurencí na trhu, která je velmi vysoká co do počtu prodejců, kteří zastupují velmi bohaté zahraniční výrobce, přestože žádná zahraniční čistička vzduchu a ani rekuperační jednotka nemá stoprocentní čištění vzduchu nanofotokatalýzou,“ upozorňuje Miloš Heršálek.

Šance pro veřejnou dopravu

Zkušenosti z předchozích let chce Retap využít i v dalších oblastech. „V současné době zahajujeme další vývoj rekuperačních jednotek do dopravních systémů, kde z důvodu trvalé výměny vzduchu dochází k obrovským nákladům na vytápění dopravních prostředků. Ty lze více jak z 50 procent snížit. Další výhoda rekuperačních jednotek a nanočističek spočívá ve velmi nízkých nákladech na provoz a návratnosti pořizovacích nákladů již za dva roky,“ uzavírá zakladatel společnosti Retap.

Do budoucna by se společnost chtěla zaměřit také na vývoz svých pokročilých technologií. Čističky vzduchu vyvezla jako vzorky do USA, státu Washington, a po jejich prověření na tamním trhu by chtěla do zámoří exportovat.

Dalibor Dostál