English version
V obou krajích se vedení snaží držet cílů a strategií definovaných před rokem 2010. Oba chtějí ekonomickou prosperitu, otevřenost vůči přeshraniční spolupráci a evropským příležitostem, kvalitní život ve zdravém prostředí. V Karlovarském kraji tuto vizi budují na průsečíku primárně tří cílů, jimiž jsou růst ekonomické konkurenceschopnosti kraje, růst atraktivity kraje pro jeho obyvatele a intenzivnější přeshraniční vztahy, znamenající lepší spolupráci lidí, organizací a podniků, nicméně strategické rozvojové dokumenty konstatují, že první dva cíle jsou natolik provázané, že tvoří ve skutečnosti cíl jediný.
Ústecký kraj vystačí rovněž se dvěma osami – vize rozvoje kraje je totiž rozpracována ve dvou pilířích, když prvním je hospodářský rozvoj provázaný s nezbytnou sociální soudržností a posílením lidského kapitálu regionu, což směřuje ke zvýšení hospodářské výkonnosti kraje, druhým pak je infrastruktura, vybavenost a životní prostředí coby nezbytné předpoklady pro sociálně-ekonomický rozvoj regionu. Možná nejviditelnější rozdíl mezi oběma kraji skrývá motto Ústeckého kraje, které je vyjádřeno sloganem Bohatství v rozmanitosti.
Viník z minulosti
Zhuštění dvou karlovarských cílů do jediného je principiálním základem pohledu na rozvoj regionu – jedině růst konkurenceschopnosti a produktivity soukromého sektoru zajistí růst kraje, jedině ekonomická přitažlivost dá vyrůst přitažlivosti občanské. Dva cíle vytyčují šest os, z nichž pozornost zaslouží především první dvě, totiž Konkurenceschopnost a Cestovní ruch a lázeňství, když zbývající čtyři tvoří oblast sociální a zdravotní péče, environmentální témata, doprava a veřejná správa. Důležité, ale z pohledu rozvoje spíše měkké cíle.
(Kliknutím graf zvětšíte)Zásadním problémem lázeňského regionu je dlouhodobě nízká míra hospodářského růstu, což se v důsledku projevuje prohlubujícím se zaostáváním. Že příčiny si region nezavinil, ale zdědil v podobě velmi specificky zaměřené ekonomiky, problémy růstu příliš neumenší. Vysoká specializace na obory, které se v nových podmínkách rozpadly a zanikly, je prvotní příčinou, druhou pak neschopnost, respektive nemožnost vypořádat se vlastními krajskými silami se vzniklou situací, které si dlouho nikdo nevšímal.
Když všude v zemi hledali – a nacházeli – své cíle zahraniční investoři, na Karlovarsku neměli v podstatě co najít, silné firmy s potenciálem pro silné investory tu nebyly. Zůstal tak prostor pro drobnější aktivity menších firem na druhé straně hranice, které využily výrazně nižší cenovou hladinu a přinesly výrobu se zanedbatelnou přidanou hodnotou, malou technologickou náročností a využíváním málo kvalifikované pracovní síly. Což samo o sobě ještě v prvních letech nemuselo být negativní, nicméně následkem zaplnění trhu se regionu vyhnula druhá investorská aktivita na začátku milénia.
Vezměme tuto základnu, absenci koncepčních vládních intervencí, přičtěme nedostatek vysokých škol, a tedy slabší vzdělanostní úroveň a výsledkem je pomalé tempo rozvoje a nízká míra inovací. Cestu vidí krajské vedení zcela logicky v těsné spolupráci mezi různými zařízeními inovační infrastruktury a v dostupnosti adekvátně kvalifikovaných a motivovaných lidských zdrojů pro inovačně orientované firmy. Druhý bod je obzvláště palčivý, přes snahy o optimalizaci školské sítě i oborové struktury středních škol.
Zvýšení intenzity zakládání nových firem, vytváření příznivých podmínek pro jejich dynamický růst stejně tak jako podmínek pro další expanzi již existujících firem a podpora strategických zahraničních investic jsou tak jádrem intervencí, s nimiž kraj počítá. Mezi konkrétními aktivitami se objevuje například webová databáze inovačních firem v kraji, databáze služeb a produktů pro inovující firmy, regionální periodikum o inovacích a technologickém transferu, přednášky a semináře pro manažery či majitele firem, soutěž Inovační firma roku, kampaň Karlovarský inovační svět i přímá podpora nových inkubátorů.
Že jedna věc jsou strategie a druhá realita, však v negativním vyznění dokazuje osud několikrát odloženého projektu Vědeckotechnický park Karlovarského kraje, o němž se mluví více než deset let. Nyní by se k němu kraj v rámci projektu restart rád vrátil. Samostatnou kapitolou je lázeňství a turistický ruch, který je v regionu velmi významný a podporovaný, nicméně ani ten není imunní vůči změnám a musí se složitě přizpůsobovat novým preferencím.
O krůček napřed
Ve srovnání s karlovarským regionem má Ústecký kraj velmi podobné výsledky, nicméně přece jen má lepší výchozí podmínky. Jsou tu investorsky zajímavé silné podniky, jsou tu dlouhodobě aktivní obory, které se sice nevyhnuly změnám, ale nemusely se vypořádávat s totálním rozpadem trhů. I Ústecký kraj si prošel etapou, kdy byl především zdrojem levné pracovní síly. Tuto situaci se ale snaží výrazně změnit a cestou je úzká specializace a podpora výzkumných kapacit v tradičních oborech – typickým příkladem takové aktivity je snaha o vytvoření budoucího centra excelence, které by mělo dosah a význam v kontextu střední Evropy.
Problémem je, že v kraji v podstatě nemají zastoupení nové obory výroby, stále převažují rutinní obory s nízkou přidanou hodnotou, zastoupení VaV podnikových center je v kraji velmi slabé. Nicméně pozitivní signály se objevují, například v podobě vznikajících center excelence pro nanotechnologie a biotechnologie, obory bezesporu perspektivní, s vysokou přidanou hodnotou.
Kraj sám chce do tohoto prostředí vstoupit ještě aktivněji a nabídnout expertům, i těm zahraničním, excelentní a komplexní podmínky pro život, a to i formou stipendií, poskytnutí kvalitního bydlení, služeb typu škol pro jejich děti a podobně. V kraji se zvyšuje kapacita, kvalita i prestiž přírodovědných a technických oborů i díky kontaktům škol s firmami a užitek z toho mají všichni.
Což potvrzují i slova Zdeňka Matouše, náměstka hejtmana Ústeckého kraje, který má v gesci rozvoj regionu: „Velkou prioritou je skutečně školství a jeho rozvoj, protože právě školství je živnou půdou pro nové moderní firmy, které mohou do regionu přinést nové a ambiciózní obory. S tím souvisí i podpora všech inovačních trendů a projektů vědy a výzkumu. Současně ale podporujeme i turistický ruch, důkazem je v podstatě dokončená evropská cyklotrasa, péče o hornickou minulost regionu i plán na několik přístavišť, která by měla pomoci dalšímu zvyšování atraktivity Ústecka a rozvoji regionu. Jsem přesvědčen, že i vzhledem k poloze má náš kraj šanci hrát ve střední Evropě významnější roli než dnes.“
Ústecký kraj získal v poslední dekádě na atraktivitě také znatelným zlepšením životního prostředí a investicemi, které mu v nedávné době vynesly třeba i významné ocenění zápisem hornických oblastí Krušnohoří na seznam památek UNESCO. Zvýšené úsilí chce dnes vedení kraje věnovat i optimální podpoře okrajových oblastí a vyhnout se disproporčnímu rozvoji, což by mělo pomoci i turistickému ruchu, který sice vykazuje značný růst, v absolutních číslech návštěvnosti však stále – a nezaslouženě – patří k těm slabším.
Že úsilí obou krajů potřebuje i podporu infrastruktury budované státem, je zřejmé. Stejně jako potřebuje kvalitní zázemí pro stále složitější demografickou a sídelní strukturu, což se projevuje v nárocích především na organizaci sociálních a zdravotních služeb. To jsou oblasti, kde krajské síly bez podpory a nástrojů státu samy mnoho nezmohou. Což ovšem platí pro všechny tuzemské regiony s výjimkou Prahy.
Otázka pro
…Jiřího Astera, předsedu představenstva Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje
Jak vnímáte rozvoj kraje v posledních pěti letech?
Ústecký kraj se vyznačuje permanentním zaostáváním v porovnání s ostatními kraji ČR a okolními regiony v sousedních zemích. Tento vývoj objektivně, na základě údajů Eurostatu, hodnotí ve zprávě o České republice Evropská komise ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě a Evropské centrální bance. Ve zprávě Evropský semestr 2019: Posouzení pokroku ve strukturálních reformách a v předcházení a nápravě makroekonomické nerovnováhy a výsledky hloubkových přezkumů strukturálních reforem podle nařízení (EU) č. 1176/201 zaostávání kraje několikrát přímo zmiňuje.
Příčina je v částečně v historickém vývoji daného území a v současnosti především nespravedlivém rozdělování finančních prostředků státu, kdy do Ústeckého kraje směřovalo nejméně financí v rámci rozdělování daňových výnosů, prostředků na regionální rozvoj a dotací EU měřeno na obyvatele. Program Restart, který by měl tento úpadek řešit, vinou nepochopení na centrální úrovni a vzhledem k objemu poskytnutých prostředků, se jeví spíše jako almužna než snaha o vyrovnání úrovně s ostatními kraji ČR a regiony ve střední Evropě.
Skutečností našeho kraje tak je druhá největší nezaměstnanost v ČR, nejvíce vyloučených lokalit, nejvíce osobních konkurzů, nejvyšší počet exekucí občanů starších 15 let, největší počet exekucí důchodců, největší zadluženost obyvatel, největší podíl bankrotů obchodních společností vzhledem k počtu obyvatel (období 2013–8/2017), největší vnitřní migrace obyvatel (mimo výměnu mezi Prahou a Středočeským krajem), největší podíl romského obyvatelstva, jedny z nejvyšších úbytků obyvatel v ČR, zejména na Mostecku a Děčínsku, nejnižší průměrný věk dožití,
Největší produkce tuhých emisí, síry a dusíku do ovzduší na obyvatele (v CO2 je Ústecký kraj druhý za Moravskoslezským), suverénně nejnižší ceny bytů v ČR, nejnižší disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele (ČSÚ 2016), nejnižší kupní síla v ČR (Děčín, Teplice, Chomutov), nejvíce potratů v ČR (Most, Chomutov, Teplice), nejdelší trvání soudních procesů v ČR, ve vědě a výzkumu pracuje v ÚK jen desetina pracovníků oproti průměru ČR a podobně.
K tomu v budoucnu přistupuje Damoklův meč v podobě očekávaného útlumu těžby hnědého uhlí jako jedné z hlavních ekonomických aktivit regionu. Existuje reálná obava, že vláda a příslušné orgány nejsou schopny tuto situaci objektivně vyhodnotit a přijmout taková opatření, která by vedla k obratu negativního vývoje Ústeckého kraje.
… Josefa Ciglanského, předsedu představenstva Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje
Jak vnímáte rozvoj kraje v posledních pěti letech?
V podnikatelském životě je někdy doba pěti let příliš krátká a někdy příliš dlouhá. Záleží, zdali se zabýváme módními trendy v oděvním průmyslu, nebo řešíme výstavbu elektrárny. V našem kraji se podařilo úspěšně rozvinout průmyslovou zónu v Ostrově a také v Chebu. Usídlili se zde významní investoři. Zvýšilo se tím napětí na trhu pracovních sil a také na trhu s byty. Zároveň se tím v regionu zvýšila kupní síla obyvatelstva, která se pozitivně projevuje ve spotřebě.
V nedávné době došlo k dohodě zúčastněných stran ohledně projektu vybudování zkušebního polygonu pro BMW na Sokolovsku. Věřím, že by tato skutečnost mohla do regionu přilákat mladé kvalifikované pracovníky. Je totiž stále těžší mladé lidi v kraji udržet. Mnozí se nechají zlákat hlavním městem či blízkým zahraničím. Souvisí to i s možností či nemožností vysokoškolského vzdělání v Karlovarském kraji.
Příliš se nepodařilo zlepšit dopravní spojení do regionu. O dálničním napojení na Prahu stále jen sníme. Opačným směrem na západ zase chybí několik kilometrů k napojení na německou dálniční síť. Stejně tak chybí několik kilometrů elektrifikace železniční trati přes hranice, tím se brzdí rozvoj osobní, ale zejména nákladní dopravy. Hospodářské sankce vůči Rusku negativně dopadly na rozvoj mezinárodního letiště v Karlových Varech. Došlo k prudkému poklesu cestujících z rusky hovořících trhů.
V kraji, kde cestovní ruch tvoří značný podíl na podnikatelských aktivitách, to je významný faktor. Pozitivní je rostoucí trend poptávky tuzemců po návštěvě zajímavostí našeho kraje. Patříme ke strukturálně postiženým regionům. Věřím, že projekty, které budou realizovány v rámci projektu Restart, přinesou do Karlovarského kraje nový impulz oživení. Spolupráce Krajské hospodářské komory s vedením kraje je na dobré úrovni, což jistě některé věci do budoucna urychlí.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban
