Uvedené technické předpisy měly vstoupit v platnost již 1. ledna 2020, ale na žádost Kazachstánu byl jejich vstup v platnost odložen o pět let. Kazachstán opět není na takovou technickou změnu připraven.

Kazašská vláda se již několik let snaží podpořit mlékárenský průmysl a dosáhnout nové úrovně produkce mléka. Do mlékárenského průmyslu se dost investuje, přičemž stát již poskytl řadu podpor do zmíněné oblasti, např. mlékárnám je ročně vyčleněno více než 24 mld. KZ tenge (cca 50 mil. €) na částečnou úhradu nákladů na produkci mléka. Dále se v rámci investičních dotací refinancuje 25 % vynaložených nákladů, a při přepravě mléka na export jsou vypláceny dotace ve výši 50 % nákladů na dopravu.

ExportMag.cz: Výrobci alternativních potravin spolupracují v organizaci ProVeg

V loňském roce byl navíc zahájen „Program zvýhodněného úvěrování projektů v sektoru zemědělství“. Na jeho realizaci, tj. na financování výstavby 65 mléčných farem s celkovou výrobní kapacitou asi 372 tis. tun mléka ročně bylo vyčleněno 100 mld. KZ tenge (cca 200 mil. €). I v letošním roce byl schválen „Plán rozvoje chovu dojnic na léta 2024–2026“, jehož cílem je navýšení objemu kravského mléka pro zpracovatelské podniky, a to na 620,6 tis. tun.

Pokud jde o výrobu mléka v Kazachstánu, podle oficiálních statistik se za posledních 5 let vyprodukovalo 30,8 mil. tun mléka ve všech kategoriích farem a došlo ke zvýšení objemu o 12 %. Celkem 62 % mléka z celkové produkce pochází z malých „domácích farem“, což odráží maloobjemový charakter subsektoru a často zcela neodpovídá potřebným technickým předpisům.

V roce 2022 si Kazachstán zajistil 90 % mléka a mléčných výrobků z vlastní produkce a zbylých 10 % dovezl. Zároveň se však za posledních pět let snížila spotřeba mléka a mléčných výrobků a jedním z možných důvodů snížení spotřeby je růst maloobchodních cen a také růst indexu cen výrobců. To ovlivnilo i nárůst objemu dovozu.

V současnosti se například zvyšuje dovoz mléčných výrobků do regionů, které mají společné hranice s Ruskou federací. Mléko se dováží především v suché formě pro zpracovatelský průmysl, stejně jako hotové výrobky ve formě konzerv nebo kondenzovaného mléka.

V posledních letech navíc došlo k poklesu vývozu mléka z Kazachstánu. Exportní pozice Kazachstánu je obecně mnohem slabší než například u Kyrgyzstánu. Kazachstán produkuje dvakrát více mléka a exportuje jej 1,7krát méně než sousední země.

Podle odborníků se situace zhorší od 1. ledna 2025, kdy vstoupí v platnost technická nařízení EAEU pro syrové mléko. Mlékárny tak budou podle odborníků nuceny snížit o 90 % objem nákupů tuzemského syrového mléka, které se v současnosti nakupuje od drobných farmářů a soukromníků. To zase povede k tomu, že až 70 % venkovského obyvatelstva přijde o příjem, který v současnosti získává z prodeje syrového mléka.

S vysokou pravděpodobností bude řada mlékáren nucena ukončit svou výrobu a podíl dovozu u hotových mléčných výrobků v podobě sýrů, tvarohu, smetany, másla se může zdvojnásobit ze současných 30–40 % na 60–80 %.

Poslanci apelovali na premiéra s požadavkem, aby přijal opatření k zajištění rovných soutěžních podmínek, případně k zamezení vstupu dotovaných výrobků z dovážejících zemí na kazašský trh. Domnívají se také, že je nutné zvýšit podíl hospodářských zvířat chovaných ve stájích a podpořit urychlenou výstavbu nových moderních farem.

Autor: Artyom Lukashov, místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Almatě. Více informací o nástrojích Ministerstva zemědělství na podporu exportu naleznete na webu eagri.cz v Proexportním okénku. Zdroj